Praha - Stát plánuje, že na vybraných polích zakáže zemědělcům pěstovat brambory, kukuřici, řepu a další plodiny, které se nepřímo podílejí na ničivých dopadech povodní, jaké letos postihly Moravu a další části republiky.
Tyto plodiny totiž napomáhají půdní erozi, takže při vydatných deštích nejsou pole schopna zadržovat vodu, která se pak spolu s bahnem valí na silnice, do vsí a potoků.
Ministerstvo zemědělství v návrhu nových závazných pravidel, pro něž se vžila zkratka GAEC, chce, aby farmáři od příštího roku nesměli vybrané "erozní" plodiny pěstovat na silně erozně ohrožených půdách, které podle ministerské klasifikace představují asi 208 tisíc hektarů.
Podle Michala Pospíšila, poradce ministra životného prostředí Ladislava Mika a předsedy sněmovního zemědělského výboru Jiřího Papeže jde o příliš malou rozlohu, takže opatření nakonec nemusí být účinné.
"Je to strašně málo," řekl Aktuálně.cz Pospíšil. Vymezených 208 tisíc hektarů představuje jen zhruba 8 procent české orné půdy.
Podle poslední Zprávy o životním prostředí v České republice, kterou každoročně na podzim dostává vláda, je erozí ohrožena bezmála polovina české zemědělské půdy.
Přísná pravidla rozšíříme
Ministerstvo zemědělství ovšem slibuje, že ochranné opatření rozšíří od roku 2011 na další pole. "Shodli jsme se na postupném přístupu," řekl Aktuálně.cz Jan Ulrich, ředitel ministerského odboru environmentálních strategií. Dodal, že jde o zcela nové opatření, s nímž se zemědělci i úřady musí naučit pracovat.
Za dva roky by přísnější pravidla, podle současného návrhu, měla platit na více než 1,1 milionů hektaru, což představuje 43,5 procent orné půdy.
Tato půda podle ministerstva patří do kategorie "mírně erozně ohrožená", takže zemědělci zde budou moci pěstovat brambory, kukuřici či řepu. Ovšem jen v případě, pokud použijí šetrné metody a budou například sít bez orby do nepřipravené půdy.
Poradce Michal Pospíšil se ovšem obává, aby se na rozšíření přísných pravidel na ochranu zemědělské půdy po volbách "nezapomnělo". "Teď po povodních je vhodná doba pro přijetí radikálnějších řešení," řekl Aktuálně.cz Pospíšil.
K nově připravovaným závazným pravidlům pro zemědělce je kritická zejména vlivná Agrární komora. Pokud návrh odsouhlasí i vláda, přijde farmář o část státních dotací, pokud standardy Dobrého zemědělského a environmentálního stavu (GAEC) nebude dodržovat.
V návrhu už je jedna výjimka
Vliv Agrární komory se podle Pospíšila už projevil. V poslední verzi návrhu nových závazných pravidel je už jedna výjimka.
Zákaz pěstování brambor, kukuřice a dalších erozních plodin budou na silně erozně ohrožených půdách úřady tolerovat, pokud plocha nepřekročí deset procent rozlohy pole, maximálně ovšem jeden hektar.
"Je to drobení původní myšlenky, zeslabování původních pravidel," soudí poradce Michal Pospíšil, podle něhož jsou zemědělci sami proti sobě, pokud požadují změkčování plánovaných standardů.
"Kvůli erozi totiž pole ztrácí svoji úrodnost," varuje Pospíšil, podle něhož existuje i hrozba, že Brusel zastaví Česku zemědělské dotace. Návrh pravidel Dobrého zemědělského a environmentálního stavu (GAEC) totiž vychází z nové evropské legislativy.
Nechceme trestat za dva metry
Ministerstvo zemědělství ovšem tvrdí, že není možné, aby farmář stoprocentně dodržel hranici silně erozně ohrožené půdy, která nebude na poli nijak vyznačena.
"Klauzule o deseti procentech umožňuje traktoristovi i výsev vybraných plodin na zanedbatelně malé rozloze erozně ohrožených půd, neboť nemá v reálu vodítko, kde přesně se hranice erozně ohroženého místa na poli nachází," tvrdí Jan Ulrich z ministerstva zemědělství.
"Bylo by nesmyslné trestat zemědělce jen za to, že o jeden až dva metry vjel se secí mechanizací i do erozně ohroženého území," dodal Ulrich.
