Obří solární elektrárna kmotrů z ODS se má bourat, více než deset let stojí načerno

Jan Horák Jan Horák
24. 5. 2022 18:33
Rozsáhlé solární elektrárně v Ústeckém kraji hrozí demolice. Podle zjištění Aktuálně.cz příslušný úřad zahájil řízení, na jehož konci může být právě stržení stavby. Elektrárnu nechal investor postavit v přímém rozporu se stavebním zákonem. Stavba více než deset let od své kolaudace nemá potřebná povolení. Vybudovat ji dala společnost v majetku někdejších nejvlivnějších členů severočeské ODS.
Jeden z nejvlivnějších členů ODS kolem roku 2010 Daniel Ježek.
Jeden z nejvlivnějších členů ODS kolem roku 2010 Daniel Ježek. | Foto: ČTK

Daniel Ježek, Alexandr Novák a Ahmad Raad byli na přelomu první a druhé dekády po roce 2000 nejsilnější hráči byznysu a politiky v Ústeckém kraji. Byli tehdy členy ODS. Jeden vyjednával krajskou vládu, druhý byl v regionálním vedení strany a všichni drželi podíly ve firmách, které získávaly veřejné zakázky. A všichni také v průběhu let stanuli před trestním soudem.

Ještě než padli do rukou trestních orgánů, náležel jim nadpoloviční podíl ve společnosti Talwin. Bylo to v roce 2010. Tehdy v obci Moldava na Teplicku spěla do finále výstavba obří fotovoltaické elektrárny, kterou tato firma financovala. Objekt se rozkládá na pozemku o velikosti 16 hektarů, elektrárna zabírá zhruba deset hektarů. To je více než dvojnásobek rozlohy pražského Václavského náměstí.

Dva klíčové dokumenty, územní rozhodnutí a stavební povolení, získal investor elektrárny v rozporu se zákonem. Talwinu navíc chyběla další dílčí povolení. V průběhu let o obě hlavní rozhodnutí přišel úplně. Podle zjištění Aktuálně.cz příslušný úřad zahájil tento měsíc řízení o odstranění stavby, které může vést ke zbourání elektrárny.

Jediný možný postup

"Protože bylo opakované stavební řízení zastaveno, další jediný možný postup dle stavebního zákona je zahájit z moci úřední řízení o odstranění stavby. Stavba byla realizována jinak než dle doložené projektové dokumentace k opakovanému stavebnímu řízení," potvrdil Aktuálně.cz Robin Röhrich, mluvčí magistrátu v Teplicích, jenž řízení zahájil.

Firma Talwin musela podstoupit opakované stavební řízení proto, že jí zmíněná územní rozhodnutí a stavební povolení kvůli jejich nezákonnosti zrušil soud. Společnost však v druhém kole předložila teplickému magistrátu dokumenty neodpovídající skutečnému stavu elektrárny.

Složení majitelů firmy Talwin v době, kdy byla elektárna rozestavěná. Měsíc poté vznikla zfalšovaná revizní zpráva.
Složení majitelů firmy Talwin v době, kdy byla elektárna rozestavěná. Měsíc poté vznikla zfalšovaná revizní zpráva. | Foto: Aktuálně.cz

"Na místě se nachází pět trafostanic místo jedenácti, umístění samotných panelů nerespektuje výkres umístění, samotný výkon stavby fotovoltaické elektrárny je nižší, než uvádí textová část technické zprávy," stojí k důvodům řízení o odstranění stavby v oficiálním oznámení magistrátu, jež má Aktuálně.cz k dispozici.

Legalizace černé stavby

Aktuální úřední proces pro Talwin znamená současně šanci pro legalizaci elektrárny. Může do 30 dnů požádat o dodatečné stavební povolení. Když tak učiní, magistrát ho musí vyřídit přednostně. Řízení o odstranění stavby se do té doby přeruší. Dodatečné povolení navíc nahrazuje také územní rozhodnutí, které se jinak musí vypořádat zvlášť.

Pokud se Talwinu nepodaří obstarat si nové povolení, magistrát rozhodne o zbourání stavby. Proti tomu se ještě lze odvolat k nadřízenému krajskému úřadu. V této souvislosti experti upozorňují, že stavební zákon je napsaný tak, aby zpětně umožnil legalizaci černých staveb, místo aby byl vůči nim restriktivní a trval na jejich odstranění.

Část solární elektrárny v Moldavě.
Část solární elektrárny v Moldavě. | Foto: ČTK

Původní územní rozhodnutí a stavební povolení si Talwin zajistil v roce 2009. Obec Moldava přitom tehdy neměla platný územní plán. Jde o závazný dokument, jenž určuje využitelnost pozemků. Bez něj nelze územní rozhodnutí a stavební povolení udělit. Z tohoto důvodu je také soud v roce 2015 zrušil.

Moldava mezitím územní plán v roce 2012 vydala. V něm už je zanesená plocha, kde dnes elektrárna stojí. A k tomu také budou úředníci při případném rozhodování o dodatečném stavebním povolení přihlížet. "Do územního plánu se stavba dostala jen proto, že stavebník porušil zákon," řekla Aktuálně.cz Ivana Ježková ze sdružení, jež na nezákonný postup v případě elektrárny opakovaně upozornilo.

Kriminální dohra

Soudy daly Spolku přátel zeleného údolí Muldy, jak se Ježkové sdružení jmenuje, za pravdu ve správní i trestní rovině. Nezůstalo jen u nezákonného územního rozhodnutí a stavebního povolení, Talwin si ani nezajistil nutnou výjimku z ochrany životního prostředí a hodnocení vlivu stavby na krajinu. Elektrárna stojí v oblasti Natura 2000 chráněné evropskou legislativou.

"V chráněné (…) oblasti byla umístěna stavba fotovoltaické elektrárny ohrožující zvláště chráněné území bez splnění zákonem stanovených podmínek. Všechny podklady a důkazy stačily pro zrušení územního rozhodnutí i stavebního povolení," stojí v rozsudku senátu soudkyně Barbory Pořízkové z Nejvyššího správního soudu.

Elektrárna stojí i díky liknavosti úřadů

Fotovoltaická elektrárna v Moldavě dodnes stojí i díky nezákonné přízni a nečinnosti úřadů. Více než sedm let nemá územní rozhodnutí a stavební povolení, přesto úřady dosud nezajistily, aby se černá stavba buď zlegalizovala, nebo nechala zbourat. Dokládá to časový přehled kauzy.

  • 2009 získal investor nezákonné územní rozhodnutí a stavební povolení, Moldava tehdy neměla územní plán
  • 2011 byl vydán v návaznosti na zmíněná nezákonná povolení kolaudační souhlas
  • 2015 rozhodl Krajský soud v Ústí nad Labem po žalobě někdejšího ombudsmana Pavla Varvařovského o zrušení obou hlavních povolení pro jejich nezákonnost
  • 2016 rozsudek potvrdily Nejvyšší správní soud a Ústavní soud
  • 2017 původní stavební úřad v Duchcově nedokázal rozhodnout v opakovaném stavebním řízení 
  • 2018 nařídil krajský úřad stavebnímu úřadu v Duchcově bezodkladně rozhodnout, ale k tomu nedošlo
  • 2021 krajský úřad pověřuje k vedení opětovného stavebního řízení magistrát v Teplicích
  • 4. května 2022 zahájil magistrát řízení o odstranění elektrárny

Kriminální dohru měla stavba pro několik lidí. Podmíněný trest dostaly dvě úřednice ze stavebního úřadu v Duchcově, které projekt povolily navzdory výše uvedeným nezákonnostem. Ve vězení skončil jeden z představitelů firmy Talwin, Vladimír Čermák, a revizní technik, kteří podvodně zajistili pro elektrárnu licenci na výhodnější výkupní ceny elektřiny. Firma díky tomu inkasovala sto milionů korun.

Novákovy a Ježkovy stopy

Do vězení měl kvůli podílu na podvodném získání licence nakročeno i zmíněný Ahmad Raad, ale pravomocného verdiktu se nedočkal. Po těžké nemoci zemřel. Daniel Ježek a Alexandr Novák stojí u soudu kvůli rozsáhlým dotačním podvodům, ale v souvislosti s elektrárnou je policie z ničeho neobvinila.

Novák s Ježkem dnes ve firmě Talwin oficiálně nefigurují. Nesedí v jejích výkonných či dozorčích orgánech, ve veřejných listinách nelze dohledat jejich majetkovou účast. Přesto jsou s ní spojení. Vazba Ježka na Talwin vyplývá z toho, že je oficiálním účastníkem řízení o odstranění solární elektrárny v Moldavě. Dokládá to dokument o jeho zahájení.

Představenstvo Talwinu tvoří Monika Hájková, která s Ježkem podnikala ve firmách Cheb Project či Tom Oil. V dozorčí radě Talwinu zase sedí Petra Soukupová, která se dlouhodobě stará o účetnictví firmy Real Estate Alexandra Nováka. Oficiálním účastníkem řízení o odstranění elektrárny je také Jana Šilhánková, což je sestra Novákovy ženy Evy.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 8 hodinami

Britka Ghislaine Maxwellová byla dnes v USA odsouzena k 20 rokům vězení za napomáhání finančníkovi Jeffreymu Epsteinovi zneužívat náctileté dívky

Zdroj: ČTK
před 8 hodinami

O deset procent se od září navýší plat části zaměstnanců ve veřejném sektoru

Od 1. září by měli dostat o deset procent přidáno nepedagogičtí pracovníci či lidé, kteří pracují v resortech, jako je kultura. Jde zhruba o 300 tisíc lidí. Po jednání na úřadu vlády to novinářům řekli ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) a předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Konečnou shodu na růstu platů ve veřejném sektoru však předsedové vládních stran s odboráři nenalezli.

Před úterním jednáním odboráři požadovali přidání ve veřejném sektoru od července a uváděli, že se chtějí dohodnout na navýšení o 15 procent lidem se zmrazeným výdělkem a o 7,6 procenta ostatním. Devět odborových svazů veřejné sféry na podporu požadavků vstoupilo do stávkové pohotovosti, další čtyři je podporují. Koalice se s odboráři znovu sejde 19. července, kdy by podle Jurečky měla vzniknout dohoda nejen pro letošní rok, ale i pro rok 2023.

Zdroj: ČTK
Další zprávy