Bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl v minulosti řekl, že je nutné držet se stavby jednoho nového bloku, jehož potřebu nemůže zpochybnit klíčové Německo. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) se vyslovil pro dva až čtyři bloky. Podle Klímové mají plánované dva bloky nahradit celou produkci Dukovan, rozhodovat nyní o čtyřech blocích je ale riskantní. "Může dojít k průlomu v technologiích skladování zelených zdrojů. Zatím nikdo nedokáže predikovat, jaká bude situace za 20 let," dodává.
U obnovitelných zdrojů nemá Česko tak dobrou výchozí pozici jako Německo, které může při pobřeží budovat velké větrné parky. Jana Klímová ale podotýká, že právě u takových projektů s mezinárodní účastí je zapojení Česka důležité. Dále uvádí, že bychom měli dbát na kvalitní síťové propojení s okolními státy. "Z bilance ČEPSu (Česká elektroenergetická přenosová soustava - pozn. red.) vyplývá, že pokud se do roku 2030 odstaví uhelné elektrárny, budeme muset přechodně dovážet poměrně velké množství elektřiny, protože nové jaderné a možná ani plynové elektrárny ještě nebudou v provozu," namítá analytička.
Probíhající spor mezi jihokorejskou KHNP, která má nové jaderné bloky postavit, a z tendru již dříve vyřazeným americkým Westinghousem by podle analytičky Klímové neměl zakázku ohrozit. Poukazuje přitom na podobný spor, který KHNP řešila u výstavby jaderné elektrárny ve Spojených arabských emirátech. Zde nakonec došlo k obchodní dohodě, Westinghouse získal část dodávek. I to je jeden ze scénářů pro Dukovany. Předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová v rozhovoru pro Český rozhlas zmiňovala, že by americká společnost mohla dodat systém kontroly řízení, který již v minulosti zajistila elektrárně Temelín.
