Ministři totiž dnes sice nerozhodli o přípravě výstavby přehrady, nechali však otevřené všechny varianty protipovodňové ochrany.
Dvě stě třicet lidí z Nových Heřminov už devět let neví, zda úředníci nevydají pokyn k zatopení jejich domů. A po dnešním jednání vlády nebudou o nic moudřejší.
Spor o výstavbu nové přehrady totiž zatím skončil remízou. Zatímco ministerstvo zemědělství navrhovalo pokračovat v přípravných pracích, ministerstvu životního prostředí se záměr nelíbí a navrhuje jiná řešení.
Kabinet se k rozporu postavil tak, že oběma ministerstvům uložil pokračovat v přípravách ke zvýšení protipovodňové ochrany v povodí horní Opavy. "To jest, otevřené jsou všechny možnosti," řekl po jednání kabinetu ministr zemědělství Jan Mládek.
Přehrada má obce na Bruntálsku chránit před rozvodněným horním tokem řeky Opavy, která naposledy vážně škodila před devíti roky. Právě takovou dobu přitom trvají spory o to, jestli přehradu stavět, nebo ne. A taky zda zatopit, nebo nezatopit obec Nové Heřminovy.
Přehrada, nebo rozšíření řeky?
Zastupitelé Moravskoslezského kraje s výstavbou přehrady, s největší pravděpodobností posledním tak velkým vodním dílem v Česku, souhlasí. Jenže projekt rozděluje odborníky, ministry i starosty obcí na Bruntálsku.
Proti výstavbě přehrady stojí projekt sdružení Unie pro řeku Moravu, který za nejlepší ochranu proti povodním považuje stavbu valů s částečným rozšířením koryta Opavy v asi pětikilometrovém úseku.
Infobox
- Nové Heřminovy podle památkářů patří díky dochované původní vesnické architektuře mezi unikátní sídla Jeseníků.
- První plány na výstavbu přehrady na místě obce Nové Heřminovy se objevily už před sto lety, od roku 1964 platí v obci stavební uzávěra a zákaz pohřbívání.
- Povodně na Bruntálsku v roce 1997 způsobily škody přibližně za tři miliardy korun. Například jenom v Zátoru povodeň zbořila sedm domů.
- V minulosti již skončily na dně přehrad desítky obcí po celé zemi. Naposledy to byly například moravskoslezské obce Karlova Pláň a Karlovec a části obcí Leskovec nad Moravicí, Nová Pláň, Razová a Roudno - všechny kvůli přehradě Slezská Harta. S výstavbou přehrady se začalo v roce 1987 a napouštěna byla v letech 1995-1997.
Zatímco výstavba přehrady má stát dvě a půl miliardy korun, výstavba valů a rozšíření koryta má být až o polovinu levnější a šetrnější k přírodě.
Variantu Unie pro řeku Moravu podporují ekologové, kteří zorganizovali petici proti zaplavení obce. Dosud ji podepsaly čtyři tisíce lidí.
Jako v Číně
"Náklady na výstavbu přehrady budou vyšší než škody při povodních v roce 1997. Navíc v Evropě se už vesnice kvůli přehradám nezaplavují. To se dělá v Číně a Africe," uvedl Ivo Dokoupil z Hnutí Duha Jeseníky.
Proti přehradě je i ministerstvo životního prostředí. "Nesouhlasíme s předloženým řešením protipovodňové ochrany města Krnova formou výstavby údolní nádrže Nové Heřminovy. S ohledem na existenci alternativních řešení tohoto problému nabízíme ministerstvu zemědělství úzkou součinnost při hledání nejvhodnější varianty," napsalo ministerstvo.
Zdroj peněz
Zastánci výstavby přehrady jsou přesvědčeni, že její výstavba je jedinou možností, jak povodním na Bruntálsku čelit. Projekt Unie pro řeku Moravu podle nich takovou ochranu neposkytne. "Chráněný bude Krnov, ale projekt neřeší protipovodňovou ochranu celého horního toku řeky Opavy a obcí na jejím břehu," uvedl už dříve místostarosta Krnova Jaroslav Vrzal.
Zastánci přehrady navíc s odvoláním na další studii společnosti Aquatis tvrdí, že rozšíření koryta řeky by nakonec bylo srovnatelné s výstavbou přehrady a stálo by až dvě a půl miliardy korun.
Podle ekologů i starosty Nových Heřminov je příprava výstavby přehrady projektem, ve kterém se zbytečně utrácejí peníze. "Přehrada je taková velká kost. Je třeba ji ohlodávat. Tady už nejde o to někomu pomoci před povodněmi. Tady jde už jenom o peníze," řekl starosta Nových Heřminov Antonín Maňák.
