Kritici vám vyčítají vaši předlistopadovou minulost. Jak hodnotíte svou kariéru u bezpečnostních složek před listopadem 1989? Konkrétně mě zajímá vaše role v tehdejším pohotovostním pluku SNB. Jak se na to dnes díváte?
V roce 1989 mně bylo 19 let. Byl jsem jedním ze stovek příslušníků Sboru národní bezpečnosti, kteří se na denním studiu střední policejní školy připravovali na své budoucí povolání.
Během Palachova týdne jste ale aktivně zasahoval v ulicích?
Spolu s dalšími stovkami svých kolegů.
Ano, ale ti nekandidují do funkce šéfa sněmovní komise pro dohled nad policií, proto se ptáme vás. Jak se tedy dnes díváte na vaše působení během Palachova týdne?
Bez komentáře.
Proč bez komentáře?
Protože se k tomu nechci vyjadřovat. Chci, abyste se zajímali o to, co jsem dělal posledních třiadvacet let.
O to se budeme zajímat taky. Ale teď se ptáme na toto.
A já odpovídám, na co chci. Tak to prostě v rozhovorech bývá.
Jak hodnotíte události 17. listopadu 1989 a následný vývoj v Československu?
Bez komentáře.
Můžete uvést alespoň na pravou míru, co jste dělal přímo 17. listopadu 1989?
Nemohu.
Podílel jste se jako příslušník SNB přímo na potírání demonstrací?
Já jsem řekl, že vám na to nebudu odpovídat. Ptejte se jinak. Já také umím dělat výslechy. Prostě když nechci, tak vám neodpovím. Ptejte se mě na to, co jsem dělal po roce 1990.
My neděláme výslech. Vám vyčítají vaše působení před rokem 1990, proto se na to ptáme.
Mým příznivcům to nevadí.
Ale vašich příznivců je podle volebního výsledku asi osm procent a vy zastupujete všechny občany České republiky.
A kolik procent je těch kritiků?
Ve sněmovně jsou to prakticky všechny strany kromě KSČM.
Tak to nechte na rozhodnutí demokratického parlamentu. Přece o tom je ta demokracie, o které vy stále mluvíte.
Ale demokracie je také o veřejné kontrole a taková je role svobodných médií v demokratické společnosti.
Tak kontrolujte.
My se o to snažíme. Stojíte si za tím, jak jste v roce 1989 v televizi komentoval zásah v rámci Palachova týdne?
Opět bez komentáře. Nemíním se k tomu vyjadřovat. Myslete si, co chcete.
Je ale vaše povinnost zodpovídat se veřejnosti.
Povinnost? Tak mi ukažte, kde je taková povinnost napsaná.
Napsaná nikde není, ale je přirozené, že se poslanec zodpovídá voličům.
Tak když není napsaná, tak vám na to odpovídat nebudu.
Proč na tyto otázky odmítáte odpovídat? To jsou přece důležité věci, které hrají v tomto kontextu roli.
Pro vás možná ano, pro mě rozhodně ne.
Pro demokratický tisk je to důležité a pro spoustu vašich kolegů v Poslanecké sněmovně také.
Můžete se zlobit, jak chcete. Vy pokládáte otázky, já odpovídám.
Vy necítíte ani morální závazek se jako poslanec zodpovídat veřejnosti?
Ne. Bez komentáře. Já se zodpovídám svým voličům.
Ale vy byste se měl zodpovídat všem voličům, protože jste poslanec všech občanů ČR. A je naší povinností se ptát za ně, protože oni tu možnost nemají.
Ale já nechci.
Stejným způsobem jste odpovídal i na dotazy poslanců hnutí ANO, před kterými jste v úterý hájil svou nominaci?
Takové otázky nebyly kladeny.
Nikdo se vás na to nezeptal?
Byly jiné otázky. Vy se zajímáte o věci, které jsou pro mě uzavřenou kapitolou.
Co jste na poslaneckém klubu ANO říkal?
Byl jsem se tam pouze představit, aby věděli, kdo jsem. Seznámil jsem je se svým životopisem. A řekl jsem jim, jaké mám kvalifikační předpoklady pro pozici šéfa komise.
S jakou reakcí jste se od poslanců ANO setkal?
Padlo asi čtyři pět dotazů, na které jsem odpověděl. A po zhruba deseti minutách jsem zase odešel.
A na co konkrétně se vás ptali?
Někteří kolegové se mě ptali přímo na bezpečnostní otázky, to byla spíš odborná témata. Někteří se mě ptali na něco z toho mého životopisu a komentovali stav, který pamatují oni. Atmosféra byla kolegiální.
Došlo tam i k nějaké vyložené konfrontaci? Ohradil se někdo přímo vůči vaší minulosti?
To dokážu těžko posoudit, jestli to bylo ohrazení se. Byly mi položené dotazy, na které jsem odpovídal. Jestli byl tazatel spokojený, to je jeho věc.
Od nikoho jste tedy žádné otevřené nepřátelství necítil?
Já ho zatím necítil od nikoho ani v celé Poslanecké sněmovně.
Klub KSČM na vaší nominaci do čela komise pro kontrolu GIBS trvá s tím, že jste pro tuto funkci nejvíce kvalifikovaný. Proč vy sám sebe pokládáte za vhodného nominanda na tuto funkci?
Protože za 23 let u Policie ČR mám dostatek odborných znalostí, znám bezpečnostní sbory zevnitř i zvenku, včetně Generální inspekce bezpečnostních sborů. A můžu tuto činnost vykonávat, aniž bych se s problematikou musel seznamovat.
Přesto, nepokládáte výtky vůči sobě za natolik diskreditující, abyste se nominace do čela komise sám vzdal? A třeba tím umožnil, aby tato funkce zůstala vaší straně? Protože se o ni uchází také ČSSD.
Ne, nevnímám. Vy říkáte, že mě kritizují. Já říkám, že mě spousta lidí chválí.
A rozumíte těm kritikům, kteří nechtějí, abyste dnes dohlížel na policii, když jste v minulosti byl součástí represivních složek, které potíraly demokratické projevy ve společnosti?
Ne, nerozumím. Já vám nic vysvětlovat nebudu. Prostě se cítím dostatečně kvalifikovaný, abych mohl vykonávat předsedu komise pro dohled nad GIBS. K věcem před rokem 1989 se nevyjadřuji. Hodnoťte je vy, ať je hodnotí historici.
