Na Ústavní soud se neúspěšně obrátil také další odsouzený Vladimír Kapal, jenž v mezičase zemřel, a Spolek Svobodné rádio, kde výroky zazněly. Diskutéři v rádiu zpochybnili výlučnou zodpovědnost Sovětského svazu za masakr z roku 1940. Ve stížnostech se dovolávali svobody slova, která však není absolutní, upozornil soud.
"Stěžovatelé ve zkoumaném případě zcela v duchu komunistické propagandistické doktríny podřídili pravdu ideologickým účelům, a to s cílem šíření sympatií k bývalému Sovětskému svazu, přičemž popírání dokázaných událostí maskovali 'vědeckým názorem' a ukrýváním se za údajnou absolutní svobodou projevu," stojí v usnesení soudce zpravodaje Davida Uhlíře. Ve výsledku tak podporovali teorii podobnou té, že "země je placatá", podotkli ústavní soudci.
"Demokratický právní stát oprávněně trestá záměrné falšování historie, vycházející navíc z nízkých pohnutek, dotýkající se cti obětí a citu pozůstalých. V souladu s právem a v zájmu minulosti, současnosti i budoucnosti," pokračuje usnesení. Soud rozhodl před časem bez veřejného jednání, v pondělí usnesení zpřístupnil ve své databázi. Funkční období soudce Uhlíře minulý týden skončilo.
Skála dostal osm měsíců vězení s podmínečným odkladem na 1,5 roku, stejně jako dva spoluobžalovaní, amatérský historik Juraj Václavík a Kapal ze Svobodného rádia. Trojice v diskusi zveřejněné v létě 2020 zpochybňovala to, že katyňský masakr spáchali Sověti. Podle zjištění historiků, akceptovaných po roce 1990 i ruskými představiteli, stála za masakrem polských důstojníků a inteligence sovětská tajná policie NKVD.
Kapal v pořadu například uvedl, že "všechno je trošičku jinak, než se nám snaží v současné době namluvit". Skála zase řekl, že na vytváření nacistické legendy o NKVD od počátku spolupracovala exilová polská vláda a že tuto verzi zrežíroval nacistický ministr propagandy Joseph Goebbels. Exhumaci tisíců těl z hromadných hrobů označil za údajnou. Kapal následně záznam rozhovoru nahrál na youtube.
V ústavní stížnosti Skála uvedl, že je profesionálním vědcem. Proces nepokládá za spravedlivý. Samotný masakr v Katyni prý nepopíral, jen informoval o pochybnostech o pachateli. Vyslovil se proti vytváření "pravdy dané jednou pro vždy". Argumentoval také osudem Giordana Bruna, upáleného v roce 1600 za své názory. Podle ústavních soudců jde o nepříliš vkusné přirovnání.
Soudy všech stupňů, včetně Nejvyššího a Ústavního, poukazovaly na záměrně manipulativní charakter a směřování pořadu. Diskutéři podle verdiktu historické téma využili k pokusu o rehabilitování komunistického režimu a jeho zločinů v době stalinismu, případně pro získání příznivců pro tendence směřující proti základním zásadám demokratického právního státu. ÚS připomněl koncepci obranyschopné demokracie, tedy takové demokracie, která je schopná a povinná se takovým tendencím bránit, v krajním případě i trestními prostředky.
