Letos 1. dubna dostalo podle zjištění Aktuálně.cz české ministerstvo obrany od Spojených států amerických formální výzvu k jednání o smlouvě o obranné spolupráci (Defence Cooperation Agreement - pozn. red). Bylo to více než měsíc poté, co podobnou dohodu s Američany potvrdil slovenský parlament. Díky ní můžou američtí vojáci plně využívat dvě tamní vojenská letiště.
Bližší formu spolupráce na úrovni ozbrojených sil uzavřely Spojené státy už s 24 ze 30 států Severoatlantické aliance, Česká republika dosud mezi nimi chybí. Věci se začaly hýbat kupředu po zmíněném impulsu od Američanů.
Během následné cesty ministryně obrany Jany Černochové do Washingtonu v druhé půli dubna došlo k dalšímu vývoji. Na setkání s protějškem Lloydem Austinem si slíbili, že začnou na uzavření paktu o obranné spolupráci pracovat.
Dobrým spojencem Spojených států
"Dohoda nám usnadní návazná vyjednávání. Pokud ji český parlament ratifikuje, bude jednodušší se domluvit, aby americké síly mohly na území Česka cvičit," řekla Aktuálně.cz jednička americké diplomacie v Česku, Michael Dodman, který na ambasádě v Praze působí jako chargé d'affaires.
Současný právní stav dovoluje zahraničním vojenským jednotkám průjezd Českem po dobu 48 hodin. Vláda dále může povolit pobyt vojsk na 60 dní, její usnesení ale musí potvrdit parlament. Dočasná přítomnost armád je ale možná jen za splnění jedné ze tří podmínek - pokud jde o plnění závazků společné obrany, mírovou misi nebo pomoc při odstraňování následků přírodní katastrofy.
Dohoda o obranné spolupráci výrazně rozšíří možnosti Američanů využívat české vojenské zázemí pro cvičení vojáků nebo plnění obranných úkolů v rámci NATO. Určí taky právní postavení amerických vojáků na českém území a může se stát základem pro budoucí jednání o stálé americké vojenské přítomnosti. To ale zatím podle politiků není aktuální.
"Dohoda o obranné spolupráci posílí naši pozici dobrého spojence Spojených států," prohlásila ministryně Černochová. Po užším vojenském partnerství s USA volá i jeden z jejích předchůdců Alexandr Vondra (ODS). "Smlouva umožní plnohodnotněji naplňovat společnou obranu," řekl Aktuálně.cz Vondra.
Čekalo se na impuls od Američanů
Obranný pakt vítá i předchůdce Černochové Lubomír Metnar (za ANO), který je nyní předsedou sněmovního výboru pro obranu. "Bude mě zajímat, jak bude smlouva koncipována. Na konkrétní podobu se budu ptát paní ministryně na jednom z dalších jednání výborů," řekl Metnar Aktuálně.cz.
Přesný obsah smlouvy se bude podle české strany ladit několik měsíců. Spolupracovat na ní budou ministerstva obrany, zahraničí i spravedlnosti, hlavní úlohu ale bude formálně plnit Černínský palác. Na americké straně totiž pakt spadá pod ministerstvo zahraničí.
"Oceňuji postoj váš a vaší vlády k poskytnutí vojenské a humanitární pomoci Ukrajině. Vím, že Češi tady dnes slyší ozvěny minulosti. A my si pamatujeme odvahu a odhodlání, kterou Češi prokázali v roce 1968, když čelili útočícím tankům přijíždějícím z Moskvy. Takže není překvapením, že jste se postavili za suverenitu a sebeobranu Ukrajiny."
Jakmile se Češi s Američany dohodnou, musí pakt za českou stranu odsouhlasit nejen vláda Petra Fialy. "Vyžaduje souhlas obou komor parlamentu a ratifikaci prezidenta republiky," upřesnil mluvčí ministerstva obrany Jakub Fajnor.
Česká republika se tak stane pětadvacátou alianční zemí, která by se měla stát smluvním partnerem Američanů v navázání užšího sepětí armád. Česku přitom nic nebránilo, aby si o tento pakt řekli Spojeným státům sami. "Je však obvyklou praxí, že jednání iniciují Američané," podotkl mluvčí Fajnor.
Odmítnutí od Trumpova ministra
Zatímco jednání o obranném paktu jsou na počátku, při dubnové návštěvě Spojených států podepsala Černochová s Austinem smlouvu o vzájemném pořizování materiálu a služeb pro účely obrany. Zbrojaři obou zemí můžou díky ní bez překážek soutěžit o vládní zakázky partnera.
Dohodu připravil resort tehdejšího ministra Lubomíra Metnara, v srpnu 2019 ji schválila vláda Andreje Babiše (ANO). Kvůli symbolice chtěla, aby smlouvu slavnostně podepsali ministři obrany. Podle české strany by tak pakt získal odpovídající pozornost veřejnosti i zbrojařů.
Podle zjištění Aktuálně.cz to ale tehdejší ministr obrany administrativy prezidenta Donalda Trumpa Mike Esper odmítl a podpisem pověřil jednoho z podřízených úředníků. Pro Američany šlo "jen" o obnovení pětiletého kontraktu, uzavřeného ministry obrany Alexandrem Vondrou a Leonem Panettou roku 2012.
Po couvnutí Espera měl za českou stranu připojit ke smlouvě podpis velvyslanec ve Washingtonu Hynek Kmoníček, což zkomplikovala pandemie koronaviru. Úmluvu, platnou na deset let, se tedy podařilo na ministerské úrovni uzavřít až letos v dubnu. Obdobnou smlouvu uzavřely Spojené státy už s devatenácti členskými státy NATO.
VIDEO: Spojené státy vyzkoušely hypersonickou zbraň.
