O budoucnosti dětí mají rozhodovat předpoklady, nikoli jeden test, říká ministr Plaga

ČTK ČTK
8. 2. 2019 19:40
Současný způsob výběru dětí pro studium na středních školách by se podle ministra školství Roberta Plagy měl změnit. Rozhodovat o budoucnosti dětí na základě testů v jednotných přijímacích zkouškách nemá smysl, řekl na mezinárodní konferenci Digitální Česko 2019. Podle Plagy by o dalším vzdělávání dítěte měly rozhodovat spíše jeho dovednosti a obecní studijní předpoklady. Chtěl by také, aby tolik dětí neodcházelo ze základních škol na víceletá gymnázia.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: ČTK

"Opravdu si myslím, že nemá smysl rozhodovat o budoucnosti dětí na základě jednoho nebo dvou testů z češtiny a z matematiky," uvedl Plaga. Podle něj by se měl především využít maximální potenciál každého žáka.

"Správná cesta, kterou já bych se rád vydal, pokud k tomu budu mít příležitost a pokud k tomu bude politická vůle, tak je nasměrovat dráhy dětí na správné cesty během druhého stupně studia na základě gramotností, nikoli testu z matematiky, a obecných studijních předpokladů," řekl.

Všichni uchazeči o studium maturitních oborů s výjimkou uměleckých musí od jara 2017 skládat jednotné přijímací zkoušky. Mohou si podat přihlášky na dvě školy, na obou se jim pak započítává lepší výsledek ze dvou termínů zkoušek, které skládají z matematiky a češtiny.

Výsledek z jednotných zkoušek musí na většině středních škol tvořit alespoň 60 procent celkového hodnocení při přijímání nových žáků. Na sportovních gymnáziích je to 40 procent. O přijetí rozhoduje ředitel školy.

Ministr znovu odmítl zavedení takzvaného cut-off score, tedy společné hranice úspěšnosti pro přijetí ke studiu maturitních oborů, které žádá Asociace krajů ČR. Podle hejtmanů by toto opatření pomohlo zvýšit úroveň vzdělávání. Podle analýzy ministerstva by ale naopak těžce dopadlo na chudší regiony a ještě víc by to prohloubilo rozdíly mezi jednotlivými kraji v Česku.

Plaga také řekl, že by chtěl, aby tolik dětí z páté třídy neodcházelo na víceletá gymnázia. "Vezměte si, že my jsme se vrátili k osmiletým gymnáziím a rozřazujeme děti po páté třídě. Trend všude jinde je co nejdéle je udržet ve vzdělávací soustavě a neselektovat, zvlášť ještě na základě kritérií, jako je třeba bohatství," vysvětlil.

K jednotným přijímacím zkouškám se loni přihlásilo 87 261 žáků. Největší zájem byl tradičně o osmiletá gymnázia, kam směřovalo 21,6 procenta uchazečů. Zhruba šest procent se hlásilo na šestiletá gymnázia a necelá pětina na čtyřletá gymnázia. Kolem poloviny dětí dělalo přijímací zkoušky na střední odborné školy. Zbylých asi 16 procent skládalo testy na učilištích a nástavbách.

Nutit patnáctiletého člověka, aby si vybral svoji budoucí odbornost, je velká hloupost, tvrdí Bohumil Kartous ze společnosti EDUin. | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

před 20 minutami

ANO odložilo sněm, přijalo pět členů bývalé brněnské buňky

Předsednictvo hnutí ANO schválilo odložení republikového sněmu kvůli koronavirové epidemii, zatím na neurčito. Původně byl plánován na konec ledna. Vedení ANO také rozhodlo o přijetí pěti nových členů, které navrhla jihomoravská organizace hnutí. Sdělil to hlavní manažer ANO a poslanec Jan Richter. Jde o lidi, kteří byli členy letos zrušené brněnské organizace.

"Předsednictvo hnutí ANO na svém úterním jednání schválilo odložení plánovaného republikového sněmu z důvodu aktuální epidemické situace. Znovu tento bod otevřeme na lednovém jednání a věřím, že už nám situace dovolí najít nějaký brzký termín," uvedl Richter.

Poslední sněm ANO se konal 17. února minulého roku. Místo předsedy obhájil premiér Andrej Babiš, pozici prvního místopředsedy pak předseda poslanců ANO Jaroslav Faltýnek, který na funkci rezignoval v říjnu poté, co byl vyfotografován, jak bez roušky vychází z restaurace, která měla být kvůli šíření epidemie koronaviru uzavřena. Tehdejší schůzka stála pozici ministra zdravotnictví Romana Prymulu.

Zdroj: ČTK
před 22 minutami

Trump možná omilostní svého exporadce Michaela Flynna

Prezident USA Donald Trump se chystá omilostnit svého někdejšího bezpečnostního poradce Michaela Flynna, který se na konci roku 2017 přiznal, že lhal Federálnímu úřadu pro vyšetřování (FBI). Napsal to server Axios s odvoláním na dva nejmenované zdroje seznámené se situací. Flynnovo jméno má podle nich figurovat na seznamu milostí, jež Trump hodlá udělit do 20. ledna, kdy jej ve funkci podle projekcí médií nahradí demokrat Joe Biden.

Udělení milosti Flynnovi by bylo vyvrcholením čtyřleté politické a právní aféry, která má kořeny v počátcích Trumpovy administrativy a souvisí s vyšetřováním údajné spolupráce republikánovy kampaně s Ruskem před volbami z roku 2016.

Zdroj: ČTK
Další zprávy