O azyl v Česku loni požádalo 1450 cizinců, nejčastěji z Ukrajiny a Arménie. Ze Sýrie jich bylo 80

ČTK ČTK
23. 2. 2018 14:24
V loňském roce pokračoval pokles žadatelů o azyl, kteří pocházejí ze států, o nichž se v roce 2015 mluvilo v souvislosti s migrační krizí.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Jakub Plíhal

Praha - O azyl v Česku v loňském roce požádalo 1450 cizinců, což bylo o 27 méně než v roce 2016. Nejčastěji chtěli azyl získat občané Ukrajiny, kteří podali 435 žádostí. Následovali občané Arménie, Gruzie a Ázerbájdžánu, kteří podali mezi 127 a 129 žádostmi. Vyplývá to z aktuálních statistik, které v pátek zveřejnil odbor azylové a migrační politiky ministerstva vnitra.

Ukrajinci tvoří dlouhodobě největší část žadatelů o azyl, zájem o mezinárodní ochranu však v posledních třech letech opadá. Loni počet žadatelů z této země proti roku 2016 klesl o 71. Meziročně naopak silně vzrostl zájem o tuzemský azyl mezi občany ze tří postsovětských republik. Občané Gruzie Arménie a Ázerbájdžánu v roce 2016 podali maximálně 60 žádosti, loni již téměř 130.

V loňském roce pokračoval pokles žadatelů o azyl, kteří pocházejí ze států, o nichž se v roce 2015 mluvilo v souvislosti s migrační krizí. Tehdy například o tuzemský azyl žádalo 134 občanů Sýrie, kteří tak tvořili druhou nejpočetnější skupinu zájemců. Loni a předloni jich bylo necelých 80.

V roce 2017 podle statistik ministerstva získalo azyl 29 lidí, dalších 118 dostalo doplňkovou ochranu, která se na rozdíl od azylu uděluje na předem stanovenou dobu. Převážně ji získávají lidé, kteří nedostali azyl, ale v případě návratu domů jim nyní hrozí nebezpečí. V 1359 případech tuzemské úřady azyl neudělily nebo řízení zastavily. Dalších 811 žádostí čekalo na konci roku na vyřízení.

V letech 2010 až 2013 se pohyboval počet žadatelů pod tisícovkou, v posledních třech letech naopak tuto hranici překonal. Dříve ale nebylo výjimkou ani několik tisíc žadatelů ročně. Extrémní byl rok 2001 s více než 18 tisíci žádostmi.

 

Právě se děje

před 3 hodinami

Soudce neposlal do vazby hudebníky podezřelé z extremismu

Žádný ze tří mužů, u nichž slovenská prokuratura navrhla uvalení vazby kvůli podezření z extremismu, nepůjde do vazby. Dnes o tom podle slovenských médií rozhodl soudce v Banské Bystrici. Soud rozhodoval o vazbě v případě tří lidí z devíti, kteří byli v úterý zadrženi při akci vedené slovenskou policií. Mezi zatčenými byli i členové rockové skupiny Krátký proces a bubeník kapely Horkýže Slíže Marek Viršík. Devět zatčených bylo už v úterý obviněno z výroby a rozšiřování extrémistických materiálů. Mezi obviněnými je i jeden občan ČR.

Před soud v Banské Bystrici dnes předstoupili tři členové skupiny Krátký proces. Jejich vyšetřování bude pokračovat na svobodě.

Televize Markíza dříve informovala, že skupina Krátký proces je známá extremistickými texty. Policisté při prohlídce u jednoho z jejích členů, Rastislava Rogela, podle informací Markízy našli předměty s nacistickou a hitlerovskou tematikou. Právě Rogel byl mezi třemi muži, u kterých se dnes rozhodovalo, zda budou vzati do vazby.

Skupina Horkýže Slíže podle informací deníku SME před čtyřmi lety propůjčila Rogelově skupině své studio, které patřilo bubeníkovi Viršíkovi. Ten byl podle dnešního vyjádření Silvie Markové z marketingové agentury Smart Communication po úterním výslechu propuštěn.

Petr Fořt z managementu Horkýže Slíže razii podle Markízy okomentoval slovy, že se přímo jeho skupiny netýká a její koncerty budou pokračovat bez jakýchkoli omezení. Skupina má tento týden v plánu také několik vystoupení v Česku. Petr Fořt také zdůraznil, že kapela Horkýže Slíže se od jakéhokoli extremismu distancuje.

Zdroj: ČTK
Další zprávy