Brno - Sterilizace žen bez jejich souhlasu je sice trestným činem, ti, kteří ji v rozporu uskutečnili, ale potrestáni nebudou, případ je už promlčený.

Takový je definitivní verdikt státních zástupců z Mostu, kteří prověřovali rozhodnutí svých podřízených v průlomovém případu sterilizací dvou žen z Krupky a Chánova v mostecké nemocnici.

Státní zastupitelství tak sice potvrdilo původní verdikt žalobkyně o tom, že lékaři porušili práva žen i zákon upravující sterilizace, případ je už podle zastupitelství ale promlčený.

Co bude dál?

"Jde o definitivní rozhodnutí, promýšlíme si další postup," řekla deníku Aktuálně.cz Michaela Kopalová z Ligy lidských práv, která ženy zastupuje a podávala žádost o další prošetření případu.

Právníci chtěli, aby byly prověřeny všechny lékařské dokumentace k případům sterilizace, které lékaři provedli s tím, že by sterilizace probíhat až do současnosti. Státní zastupitelství to ale odmítlo s tím, že nemůže prolomit lékařské tajemství.

Definitivní verdikt o tom, že případy nucené sterilizace jsou promlčené, přichází ve chvíli, kdy úřady začaly pracovat na změně zákonů upravující sterilizace a kdy se s napětím čeká na verdikt Nejvyšší soudu v případě Heleny Ferenčíkové.

Ta jako první v Česku dosáhla omluvu za sterilizaci, ale ani jí soud odškodnění nepřiznal. A podobně jako u trestnosti důvodem pro zamítnutí odškodnění bylo to, že nárok Ferenčíkové je promlčený.

Změníme zákon

Na tom, že by se měly změnit zákony u sterilizací, aby se co nejvíc minimalizovalo riziko přehmatů, se shodla ministryně pro lidská práva Džamila Stehlíková s odborníky s kanceláře veřejného ochránce práv.

Stehlíková chce proto už na podzim předložit novelu zákona o péči a zdraví lidu.

Nestačil by jenom informovaný souhlas, lékaři by měli povinnost jasně a přesně vysvětlit, co zákrok bude znamenat, jaké bude mít možné důsledky. "Jde o to, aby nebylo možné provést sterilizaci, aniž by se splnila celá řada předpokladů," řekla deníku Aktuálně.cz Stehlíková.

Stehlíková potvrdila, že zatím není ani rozhodnuto, jak bude stát postupovat v případě odškodnění žen, které musely sterilizace bez souhlasu podstoupit.

Romské ženy totiž požadují za nedobrovolnou sterilizaci finanční vyrovnání, odškodnění už dříve navrhoval i ombudsman Otakar Motejl, na kterého se stížností do konce roku 2005 obrátilo asi osm desítek převážně romských žen.

Bude odškodnění?

A odškodnění žen až do výše 200 tisíc korun navrhl také Výbor pro biomedicínu a lidská práva, který je poradním orgánem vládní rady pro lidská práva.

Podle ministryně Stehlíkové budou pro další rozhodování o tom, zda ženy dostanou odškodnění, podstatné dvě věci to jak rozhodne Nejvyšší soud v případě Heleny Ferenčíkové a jak se postaví k celé problematice vláda.

Stehlíková ale s odškodněním nesouhlasí. Podle Stehlíkové se nejednalo o rasisticky motivovanou politiku státu, ale došlo k porušení práv jednotlivých žen na informovaný souhlas se zákrokem.

Podezření na nucené sterilizace především romských žen v Česku zveřejnilo v roce 2004 Evropské středisko pro práva Romů.

Podle něj se v Česku vyskytly případy, kdy Romky nedaly k zákroku souhlas nebo na něj kývly v mezní situaci či pod pohrůžkou odebrání sociálních dávek.