Praha - Prezident Miloš Zeman se vrací k prvorepublikové tradici. Rozhodl se totiž letos místo novoročního projevu pronést 26. prosince vánoční poselství ze zámku v Lánech.

Podobné projevy měl československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk. Zemanovi předchůdci Václav Havel a Václav Klaus mluvili k občanům České republiky naopak 1. ledna.

Sám Masaryk ovšem zahájil také tradici novoročních projevů, zprvu ovšem ve formě novoročního interview pro noviny. Ve 30. letech Masaryk začal vystupovat s vánočními projevy.

První vánoční projev pronesl Masaryk v roce 1933 v rámci Filmového týdeníku, v rozhlase pak o dva roky později. Na tradici navázal i Edvard Beneš i protektorátní prezident Emil Hácha.

Historicky poslední vánoční projev pronesl Beneš v roce 1947, prezident Klement Gottwald pak o rok později zavedl projev novoroční. U něj pak zůstali všichni prezidenti až do letoška.

S posledním projevem přišla amnestie

V současnosti patří k projevům televize. Jako první oslovil spoluobčany ještě z černobílé obrazovky Antonín Novotný v 60. letech.

Novou dimenzi dal novoročním poselstvím Václav Havel. Tón udal už prvním projevem na prahu roku 1990, tři dny po svém zvolení československým prezidentem. "Předpokládám, že jste mě nenavrhli do tohoto úřadu proto, abych vám i já lhal" a "naše země nevzkvétá..." jsou jen některé z vět, které jeho projevy proslavily.

V tradici novoročních projevů pokračoval Václav Klaus, který je navíc přednášel v přímém přenosu. V roce 2008 například řekl, že Češi přes řadu problémů žijí v asi nejlepším možném období existence své země. O čtyři roky později upozornil na špatnou společenskou atmosféru.

Letošní projev vstoupil do historie tím, že v něm Klaus vyhlásil kontroverzní amnestii.