Praha - Stát si ve vznikajících zákonech buduje kanály, kterými by v budoucnu mohl získávat detailní informace o životě občanů.
Současná vláda sice zpřísnila pravidla pro odposlouchávání telefonů, ale podle ochránců lidských práv a soukromí teď chce policii a tajným službám dát jiné a rozsáhlé pravomoci, jak lidem soukromí narušit.
Premiér Mirek Topolánek například plánuje zpravodajským službám umožnit kontrolu peněz na soukromých bankovních účtech. Proti tomu už se ohradil Úřad na ochranu osobních údajů (ÚOOÚ).
| Čtěte více: Němcův úřad brzdí premiéra. Agenti k účtu nemohou, říká |
Kritici připomínají i to, že členem nového kontrolního orgánu pro tajné služby, který je rovněž v plánu a který by fungoval vedle poslanecké komise, nebude předseda zmíněného úřadu.
Údaje z mobilů: Kdo, kdy, komu, odkud, kam
ÚOOÚ vadí i sněmovnou už schválený telekomunikační zákon, který umožní sledovat kdo, komu, kam a odkud volal mobilním telefonem, a to dokonce i v případech, kdy se dotyčný nedovolá.
"Předkladatelé zákona se ohánějí evropskou směrnicí, kterou prý musíme přijmout, ale zapomněli dodat, že směrnici řeší evropský soudní dvůr a několik ústavních soudů," říká Filip Pospíšil z organizace Iuridicum remedium, která se zabývá ochranou soukromí.
Podle něj navíc směrnice umožňuje, aby operátoři údaje "skladovali" pouze půl roku. V české verzi zákona stojí 6 až 12 měsíců. S tím, že konkrétní dobu stanoví až speciální vyhláška. Získat od operátorů tyto citlivé údaje zatím může jenom policie. V zákoně ale zůstala mezera, aby k policii v budoucnu mohly přibýt i tajné služby.
Příliš mocný policista, bez kontroly
Stranou zájmů bojovníku za občanská práva nezůstala ani chystaná reforma policie z dílny ministra vnitra Ivana Langera. Co přesně jim vadí?
"Zejména ustanovení zavádějící možnost zpravodajských služeb odposlouchávat či sledovat osoby a věci pro Policii a obráceně. Návrh dále vágně definuje podmínky odběru DNA vzorků, což přináší riziko samoúčelného plnění Národní databáze DNA a rozšiřuje definici účelů, pro něž může policie zpracovávat osobní údaje," vypočítává Pospíšil.
Sporné je i to, že policisté mohou kontrolovat totožnost prakticky kohokoli a kdekoli a nemusejí uvést důvod.
Jako ohrožení svobody slova zase vnímají fakt, že policie může v mnoha případech "zabrat" prostor v televizi či novinách a uveřejňovat tam vlastní informace.
Ovládne policie média?
"To je obvyklý případ. Ta pravomoc policie vstupovat do médií má smysl, ale jen při řešení živelných pohrom či v případě ohrožení národní bezpečnosti. V zákoně o policii je to ale formulováno tak vágně, že se to vztahuje vlastně na jakýkoli trestný čin," říká Miroslav Krutina z Českého helsinského výboru.
"My neříkáme, že policie bude ty pravomoci v každém případě zneužívat, ale zákon by jí neměl dávat tu možnost," dodává.
Ministr Langer si nemyslí, že policie obsah médií ovládne. "To bylo využíváno jen ve výjimečných případech, například při pátrání po velmi nebezpečném pachateli," řekl Aktuálně.cz. Změnám se prý nebrání. "Nějaké upřesnění je určitě možné. Na tom se můžeme v rámci nějakého pozměňovacího návrhu domluvit."
Použije policista paralyzér nebo hmat?
Stejně tak aktivistům vadí nové zbraně, které policisté budou moci používat - třeba elektrické paralyzéry, které v posledních měsících mají v zahraničí na svědomí několik životů.
"Chápeme, že je lepší použít paralyzér než střelnou zbraň. V zákoně ale není, kdy přesně policista může paralyzér či taser použít. Aby nenahradily třeba chvaty a hmaty, protože jsou efektivnější...," varuje Krutina.
Langer ale i v této věci "svým mužům" důvěřuje. "Paralyzéry jsou přece naopak humánnější než střelné zbraně. Navíc policista je nesmí použít proti těhotné ženě či proti mladistvému. Když paralyzér použije musí se postarat o první pomoc nebo o přivolání lékaře, pokud je to potřeba," říká Langer.
