Oprava budov pražského hlavního nádraží slavnostně začala dnes dopoledne.
Rekonstuovat se bude ve čtyřech etapách. Vše podle odhadů přijde na miliardu korun.
Během pěti let se má nádraží změnit v moderní centrum s obchody, restauracemi a bankami, které budou využívat nejen pasažéři, ale i obyvatelé Prahy.
Plány představila v listopadu společnost Grandi Stazioni (GS), která je investorem stavby. "Chceme nádraží nejen opravit, ale především otevřít pro všechny obyvatele a začlenit do života metropole," řekl generální ředitel GS Enrico Aliotti.
Obnova nádraží bude trvat celých pět let, protože stavebníci musí zachovat vlakový provoz v plném rozsahu a narušen nesmí být ani provoz metra.
Dalším důvodem je zchátralost secesní Fantovy budovy, kde je nutné provést důkladné restaurátorské práce. Návrat společenského života do původní budovy je jedním z cílů rekonstrukce.
Italové rekonstrukci zaplatí výměnou za 30letý pronájem
Grandi Stazioni investuje jednu miliardu korun, z toho si 500 milionů půjčí od Živnostenské banky, druhou polovinu zaplatí z vlastních zdrojů. Na oplátku dostane budovy hlavního nádraží do 30letého pronájmu a bude komerčně využívat veškeré plochy.
Historie nádraží
- 19. století: V provozu je nádraží od 14. prosince 1871, kdy z něj započal provoz Dráhy císaře Františka Josefa na jih do Benešova, Tábora a Vídně. Jmenovalo se Nádraží císaře Františka Josefa. Roku 1872 v blízkosti nádraží Dráhy císaře Františka Josefa byla na samostatné stanici ukončena od severu Turnovsko-kralupsko-pražská dráha. Obě nádraží brzy splynula. Roku 1872 byla rovněž zprovozněna Pražská spojovací dráha v trase Smíchov (Česká západní dráha) Praha (dnešní hlavní nádraží) Hrabovka (napojení na Severozápadní dráhu), čímž došlo k propojení nádraží čtyř různých společností. Původní budova nádraží byla postavena v novorenesančním slohu podle návrhu Ignáce Ullmanna a Antonína Barvitia. Vrchlického sad před nádražím byl založen roku 1876.
- Začátek 20. století: Začátkem dvacátého století bylo nádraží zrekonstruováno a zvětšeno. Nová hlavní budova v secesním slohu byla postavena v letech 1901 až 1909 podle návrhu architekta Josefa Fanty. Byly vybudovány podchody a kolejiště bylo zastřešeno dvěma ocelovými obloukovými konstrukcemi o rozpětí 33,3 m a výšce 18 m, jejichž autory byli J. Marjanko a R. Kornfeld. Pod zastřešením jsou nástupiště číslo 1 až 4, nástupiště č. 1A je mimo hlavní zastřešení vysunuto k vinohradskému zhlaví.
- 2. polovina 20. století: Po druhé světové válce byla trať na Smíchov zdvojkolejněna a byl postaven druhý tunel. Byla dokončena jednokolejná spojka Vítkov - Libeň (horní nádraží) (Vítkovská trať), která doplnila jednokolejnou spojku druhou stranou kopce, přes Hrabovku, z roku 1872. 9. května 1974 sem bylo napojeno metro (stanice Hlavní nádraží) a v letech 1972 až 1979 vznikla nová odbavovací hala, které ustoupila část dosavadních sadů. Autory nové budovy jsou Josef Danda, Jan Bočan a Alena a Jan Šrámkovi. Nad halou vede Severojižní magistrála. V letech 1983 až 1989 byl vybudován třetí vinohradský tunel na jižní straně nádraží.
- 90. léta 20. století: V roce 1994 byla na hlavním nádraží zprovozněna další tři nástupiště, s čísly 5 až 7, která mají samostatná plochá zastřešení. Přestavba severního (východního) zhlaví hlavního nádraží byla dokončena v roce 2005. Hala i park před nádražím (lidově zvaný Sherwood) jsou obydleny bezdomovci a narkomany. Rovněž technický stav nádraží je na přelomu 20. a 21. století špatný, a proto došlo na rozsáhlou rekonstrukci, podle návrhu českého architekta Patrika Kotase, s rozpočtem jedné miliardy korun. Tu zajišťuje italská developerská společnost Grandi Stazioni, která nádraží dostane na 30 let do pronájmu. Má být autenticky rekonstruována secesní i moderní budova a přebudován park před budovou. Odbavování cestujících se má přiblížit letištnímu, první nástupiště má být přebudováno na promenádu, ve Fantově budově má být obnovena restaurace a nádraží se má při zachování dopravních funkcí změnit v obchodní galerii. Termín začátku prací byl několikrát posunut.
- Od roku 1871 se nádraží jmenovalo Praha nádraží Františka Josefa I. S příchodem republiky bylo nádraží přejmenováno v r. 1919 na Praha Wilsonovo nádraží, v r. 1928 byla v parku před nádražím odhalena socha Woodrowa Wilsona. Za protektorátu Němci pomník odstranili a název nádraží změnili 15. února 1940 na Praha hlavní nádraží.
- Po válce se do r. 1948 vrátil název Wilsonovo nádraží, který byl od ledna 1953 opět změněn na Praha hlavní nádraží. V r. 1990 byl do názvu Praha hlavní nádraží připojen doplněk nádraží prezidenta Wilsona. Při té příležitosti zde velvyslankyně USA Shirley Temple-Black odhalila jeho pamětní desku v hale.
- Zdroj: Otevřená encyklopedie Wikipedie
Názvy nádraží
Stejná společnost se s Českými drahami domluvila také na rekonstrukci nádraží v Karlových Varech a Mariánských Lázních. Jedním z důvodů je podle drah i to, že právě tato nádraží hodně využívají zahraniční turisté. České dráhy chtějí v příštích letech zmodernizovat 65 velkých nádraží. Součástí projektu "Živá nádraží" je i rekonstrukce pražského hlavního nádraží.
Současným obchodníkům na nádraží končí smlouvy na dobu určitou nebo jsou ve výpovědní lhůtě a po etapách budou nádraží opouštět.
Praha hlavní nádraží je největším nádražím v České republice, denně odbaví až 100.000 cestujících a vytváří asi deset procent tržeb ČD z osobní dopravy.
Poslední velkou úpravou prošlo nádraží v roce 1979, kdy byla dokončena nová budova směrem do Vrchlického sadů.
