Praha - "Zdejší zaměstnanci jsou mnohem víc flexibilní, než se říkalo," míní Dalibor Holý, který má v Českém statistickém úřadu na starosti trh práce.
Ukázala to podle něho současná krize, která v Evropě zlikvidovala pět milionů pracovních míst. Česko je exportní země a krize ho proto zasáhla zvlášť tvrdě. "Dějí se věci, které jsme dosud nezažili," připomíná Holý.
Přesto v Česku přišlo během krize o práci definitivně jen něco přes 100 tisíc lidí. To odpovídá evropskému průměru. V Pobaltí, Irsku nebo Španělsku jsou údaje pětkrát horší. Větší potíže mají také Skandinávci a Britové.
Vyhodit dveřmi, zpátky oknem
Propad zaměstnanosti očividně zpomalil švarcsystém. Počet živnostníků se totiž během krize zvýšil o 25 tisíc. "Nakolik působí efekt, že firmy zaměstnance propustí a hned naberou s živnostenským listem, nejde statistickými prostředky ověřit, ale vyloučit to nemůžeme," vysvětluje Holý.
Zmíněnou operací mohou podniky významně ušetřit, protože živnostníci odvádějí oproti zaměstnancům poloviční pojistné. U zaměstnance s hrubou mzdou 20 tisíc se například uspoří čtyři tisíce korun měsíčně.
Daleko od Prahy
Češi také masivně dojíždějí za prací. Podle dosud nepublikovaných údajů jich celkem 257 tisíc ve 3. čtvrtletí pracovalo jinde, než bydlí. Třetina z toho jsou Středočeši, kteří jezdí do Prahy, ovšem v Praze pracuje také osm tisíc Jihočechů a pět tisíc lidí z jižní Moravy.
Větší význam má i dojíždění z Vysočiny do Jihomoravského kraje a z Liberecka do středních Čech. V obou případech jde o čtyři tisíce zaměstnanců.
Většina českých pendlerů jsou přitom lidé s lepším vzděláním, kterým se dojíždění za dobrým platem vyplatí.
Nejvýznamnější centrem dojíždění z blízkého okolí se stala Plzeň, kde tvoří třetinu pracovních sil přespolní, v Brně čtvrtinu, v Praze a Ostravě pětinu.
Útěk do důchodu využívají lidé na ohrožených míst zatím jen opatrně. Za tři čtvrtletí roku 2009 využilo možnost předčasné penze 29 tisíc lidí, je to ale pouze o tři tisíce víc, než ve stejném období loňského roku.
Nejčastější oběti
Aktivní přístup nezaměstnaných připisují experti tomu, že se úplně změnil jejich sociální původ. "Dříve přicházeli o práci starší lidé, kteří nestačili novému pracovnímu tempu. Tentokrát jsou nejohroženější skupinou mladí muži, kteří pracovali v průmyslových podnicích," upozorňuje statistik Holý.
Za prvních šest měsíců například ztratilo práci přes dvacet tisíc mužů od dvaceti do třiceti let. Mezi třicátníky hledá práci marně jen čtrnáct tisíc mužů.
Ženy postihla krize méně, mezi dvacítkou a třicítkou jich přišlo o práci 11 tisíc.
Experti předpokládají, že se poměry vyostří koncem roku. Česko mělo koncem června 280 tisíc lidí, kteří byli bez práce do šesti měsíců. Měli tedy nárok na podporu v nezaměstnanosti, která činí až dvě třetiny jejich předchozí mzdy. Po uplynutí půlroční lhůty budou odkázání jen na dávky v hmotné nouzi a pomoc příbuzných.
"Poslední rok smazal tříletý pozitivní vývoj a je otázka, jestli se pád zastaví, anebo jestli přijde další vlna propouštění," odmítá předpovědi Holý.
