Praha – Dvakrát za rok návštěva na 15 minut, žádné objímání ani fotografování. To jsou nové podmínky, které podle Českého rozhlasu nastavila norská sociální služba Barnevernet Evě Michalákové pro stýkání se s jejími dvěma syny. O adopci dětí v Norsku sociální pracovníci zatím nerozhodli. Michaláková dál o své děti usiluje.
"Maminka konstruktivně souhlasila s podmínkami, které si údajně starší syn přeje, tedy aby byly schůzky krátké jen 15 minut. Mladší si zas přeje, aby u toho byli oba. Souhlasila i s tím, že mohou být přítomni pěstouni," popsala poslankyně Jitka Chalánková (TOP 09), která se schůzky zúčastnila. Termíny setkání a dalšího jednání s úřady zatím nepadly.
Evu Michalákovou doprovázela na jednání její norská advokátka. Zúčastnila se ho i Chalánková s českým právníkem rodiny Pavlem Hasenkopfem. Do Norska odcestovali i europoslanci Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) a Petr Mach (Svobodní).
Podle české poslankyně se diskuse dotkla i toho, že by sociální služba matku zbavila rodičovských práv a dala v Norsku hochy k adopci. "Tato debata ale nebyla dokončena," dodala Chalánková. Šokovalo ji prý, že sociální pracovníci neodpověděli na to, proč Češce děti odebrali, v čem případně jako matka selhala a jak by měla péči zlepšit. Zkoumat prý budou jen její "budoucí kompetence", zdravotní stav či jejího nového partnera.
Kritikou nešetřil ani Mach. "Jednání s norským úřadem pro ochranu dětí bylo doslova zoufalé – úředníci si viditelně užívají pocit moci nad 'obyčejným' člověkem," uvedl. Úterní jednání s policií se prý už neslo ve vstřícnějším duchu. "Dokonce řekli, že věří, že se paní Michalákové podaří získat děti zpátky," doplnil.
I zpřísnění může být drobný posun vpřed
Zdechovský dodal, že ačkoliv došlo ke zpřísnění podmínek, nemusí to nutně znamenat neúspěch. "Teď přijde soud a to, že došlo k určitému zpřísnění, tak to může mít ve finále pozitivní důsledek. Z mého pohledu to vypadá na drobný posun, ale bude to ještě hodně práce," řekl Aktuálně.cz europoslanec.
Podle něj jedním z cílů cesty bylo upozornit na to, že norské úřady takto nepostupují jen v případě Čechů. "O případu Evy Michalákové a jeho pozadí se zde příliš nevědělo a neví. Proto s ním bylo potřeba norské politiky seznámit a zároveň říct, že se nejedná o jediný případ. Ale že věc se týká i Švédska, Finska, Estonska, Litvy, Polska a dalších," podotkl Zdechovský.
Norská sociální služba odebrala Michalákové a jejímu tehdejšímu manželovi syny v květnu 2011 po udání z mateřské školy pro podezření z pohlavního zneužívání. Policie vyšetřovala otce chlapců a později i matku, vyšetřování ale zastavila a obvinění nepadlo. Matka přiznala, že syny výchovně plácla. Norsko na rozdíl od Česka tělesné trestání dětí úplně zakázalo, příslušný zákon má od roku 1987. V únoru 2012 norské úřady rodiče zbavily práva na péči a každý z bratrů žije v jiné pěstounské rodině.
Norské soudy dřívější odvolání matky odmítly. V listopadu 2013 se obrátila i na Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku, který loni její stížnost nepřijal. Česká vláda podmiňovala své kroky tím, že žena musí nejdřív v Norsku požádat soud o svěření dětí do péče. Udělala to loni v polovině prosince. České ministerstvo zahraničí pak 22. prosince předalo norskému velvyslanectví diplomatickou nótu ve prospěch chlapců. Stát v ní nabízí záruku, že v Česku na hochy a jejich rodinu dohlédne.
Chalánková už dřív žádala, aby ČR dala hochům diplomatickou ochranu a dostala je do Česka. Podle ní není teď ale možné říct, jak by další kroky ČR měly přesně vypadat. "Je nutné je velmi zodpovědně promyslet, abychom neohrozili výsledek. Pomoc státu je ale nezbytná," dodala.
