Praha - Postihování podnikatelů za nedostatky v účetnictví a nezveřejnění výroční zprávy a účetní závěrky je neúčinné.

Vyplývá to z kontroly Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), která se týkala let 2009 až 2011. Z té mimo jiné vyplynulo, že závěrku nebo výroční zprávu nezveřejní kolem 70 procent firem. A jejich počet stále roste.

Zatímco v roce 2008 jejich číslo nepřesáhlo 70 procent, o rok později stouplo o tři procenta a v roce 2010 dokonce nezveřejnilo výroční zprávu 81 procent firem.

"Podle kontrolorů je právní úprava týkající se postihování správních deliktů podle zákona o účetnictví neúčinná. Z výsledku kontroly je jasné, že by například bylo vhodné vyřešit, kdo a jak má kontrolovat, zda podnikatelské subjekty skutečně založily všechny dokumenty do sbírky listin," stojí v prohlášení NKÚ.

Generální finanční ředitelství s NKÚ souhlasí v tom, že bylo vhodné vyřešit, kdo a jak má kontrolovat, zda podnikatelské subjekty skutečně založily všechny dokumenty do sbírky listin.

"Správci daně jsou zřízeni především za účelem správy daní a je tedy logické a maximálně efektivní, že kontroly dodržování zákona o účetnictví provádějí především v souvislosti se svými ostatními kompetencemi, nejčastěji při provádění daňové kontroly," uvedla mluvčí Generálního finančního ředitelství Petra Homolová.

Zároveň upozornila, že ačkoliv dokumenty většinou nejsou zveřejněny ve sbírce listin, má je k dispozici správce daně. Ten je získává jako povinnou přílohu daňového přiznání.

Jednou z možností, jak situaci řešit, by byla podle NKÚ například povinnost firem předkládat účetní závěrky a výroční zprávy pouze v rámci daňového řízení. Finanční úřady by pak navíc byly zmocněny k zakládání těchto dokumentů do sbírky listin.

Díky tomu by pak také měly přehled o tom, jaké firmy svou povinnost plní, případně by ji mohly účinněji vymáhat.

V současnosti správci daně podle NKÚ upřednostňují daňové řízení a svých možností udělovat pokuty ve správním řízení plně nevyužívají.

Polovina z celkové částky

NKÚ zkontroloval Generální finanční ředitelství a sedmnáct finančních úřadů, celkově tak prověřil 482 zpráv z daňové kontroly.

Porušení zákona o účetnictví správci daně zjistili ve 144 případech, správní řízení o uložení pokuty ale zahájili jen v 66 případech. Pokuty se finančním úřadům navíc nedařilo vymáhat. Z 225 pokut v celkové výši 12,6 milionu korun v letech 2009 až 2011 bylo do konce dubna 2012 uhrazeno nebo získáno vymáháním 156 sankcí.

Z vyměřené částky se tak podařilo získat jen 6,9 milionu korun, tedy něco málo přes polovinu.

Podle Homolové ale správci daně udělují pokuty za závažné porušení zákona. "I drobné chyby v účetnictví zakládají možnost uložit účetní jednotce pokutu za účetnictví. Plošné ukládání pokut za jakékoliv porušení zákona o účetnictví však považuje Generální finanční ředitelství za neefektivní a neodpovídající smyslu zákona o účetnictví," uvedla Homolová.

Vymahatelnost uložených pokut navíc podle ní odpovídá struktuře osob, kterým jsou pokuty ukládány. "Pokuty jsou většinou ukládány subjektům, jejichž majetková situace je nepřehledná, nejasná a vymáhání je už z tohoto důvodu problematické," upozornila.

Výběr sankcí se nedaří také rejstříkovým soudům, které vedou sbírku listin. "Ke konci roku 2011 se nedoplatky na pokutách vyšplhaly do výše 11,5 milionu korun, což představuje téměř 60 procent celkového objemu pokut uložených v letech 2009 až 2011," uvedl NKÚ.

Rejstříkové soudy nemají povinnost provádět pravidelné kontroly úplnosti sbírky listin.