reklama
 
 

Firmy porušují zákon, tají údaje. Stát ale nezasáhne

24. 6. 2012
Téměř dvě třetiny firem nezveřejňují účetní závěrky, disciplína se zhoršuje

Praha - Téměř dvě třetiny firem trvale nezveřejňují své účetní závěrky tak, jak jim nařizuje zákon o účetnictví. Jejich disciplína se navíc zhoršuje.

Nejčastějšími hříšníky jsou dlouhodobě malé firmy, především společnosti s ručením omezeným. Podle analýzy společnosti CCB - Czech Credit Bureau za rok 2009 účetní závěrku zveřejnilo 47 procent těchto společností, za rok 2010 už jen 33 procent.

„Na jedné straně slýcháme obavy podnikatelů z reakcí konkurence na zveřejněné účetní závěrky, na druhé straně bychom měli chránit i odběratele, pro které jsou často zveřejněné účetní závěrky jediným zdrojem informací o společnosti," říká Alice Šrámková, předsedkyně Komory certifikovaných účetních, která provedla analýzu současného stavu.

Řešení podle ní nabízí novelizovaná čtvrtá direktiva EU, která výrazně redukuje obsah informací obsažených v účetních závěrkách mikropodniků - tedy podniků, které splňují alespoň dvě z těchto tří kritérií: obrat je nižší než 700 tisíc eur, bilanční suma nepřesahuje 350 tisíc eur a zaměstnávají méně než 10 zaměstnanců.

„Pro tyto podniky až na několik výjimek v podstatě mizí povinnost sestavovat přílohu k účetní závěrce, rozvaha a výkaz zisku a ztráty byly výrazně zkráceny," dodává Šrámková.

Podpisový vzor se už nepřikládá

Podnikatelé využívající formu společnosti s ručením omezeným si v minulosti stěžovali také na to, že mezi povinně zveřejňovanými údaji bylo i rodné číslo a podpisový vzor. To se však změnilo se začátkem roku 2012, odkdy nabyla účinnost novela obchodního zákoníku.

Podpisové vzory už se do obchodního rejstříku vkládat nemusí a firmy mohou rejstříkové soudy požádat o vymazání těch v minulosti uložených.

Rodná čísla se sice stále do rejstříku zapisují, ale nově se nebudou objevovat ve výpisech z obchodního rejstříku a ani se nezveřejňují v obchodním věstníku. Stále se však mohou objevit v listinách, které se v rejstříku zveřejňují. Kdo nechce, aby se jeho rodné číslo objevilo například ve společenské smlouvě, měl by ho sám před odevzdáním vymazat.

„Problém by však v tomto směru být neměl. Výtky ohledně zveřejňování rodných čísel se totiž týkaly především obchodního rejstříku, v němž se dalo vyhledávat podle rodných čísel. Ve sbírce listin podle rodných čísel vyhledávat nelze," říká mluvčí ministerstva spravedlnosti Tereza Palečková.

Nejhorší jsou státní podniky

Nejméně spolehlivé jsou při plnění povinnosti zveřejňovat účetní závěrky státní podniky. „Za rok 2008 uveřejnilo účetní závěrku jen 30 procent, v roce 2009 se podíl navýšil na 37 procent, ale za rok 2010 spadl na 28 procent," říká Věra Kameníčková, analytička společnosti CCB.

Nejlépe se s povinností zveřejňovat účetní závěrky vyrovnávají akciové společnosti. Za rok 2008 jich účetní závěrku uveřejnilo 69 procent, za rok 2009 zveřejnilo závěrku 68 procent. Podobně plní podle Kameníčkové svou povinnost i družstva.

Ať je pošlou finanční úřady

Účetní závěrka je přitom přílohou k daňovému přiznání. Alice Šrámková si tedy pokládá řečnickou otázku, proč tedy závěrku rejstříkovému soudu nepředá příslušný finanční úřad, čímž by se odbourala další administrativní zátěž pro podnikatele?

„Například veřejně obchodované společnosti předávají svou účetní závěrku České národní bance, která ji následně předá rejstříkovému soudu," poukazuje na jinde fungující systém Šrámková.

S takovým postupem souhlasí i ministerstvo spravedlnosti. "Podle našeho názoru není primárním úkolem soudu kontrolovat, zda podnikatelé plní povinnosti zakládat zákonem stanovené dokumenty do sbírky listin. V prvé řadě by dozorovou roli měly plnit finanční úřady," říká ministerská mluvčí Palečková.

Do budoucna lze proto podle ní uvažovat o právě takové změně, kdy by účetní uzávěrky posílaly rejstříkovým soudům přímo finanční úřady, které je kontrolují v rámci revize došlých daňových přiznání.

„Tato změna by si však vyžádala úpravu předpisů, jež jsou v gesci ministerstva financí (zákon o dani z příjmů, zákon o účetnictví)," dodává Palečková.

Už pokles plnění povinnosti zveřejňovat účetní závěrky ukazuje, že v tomto směru nefunguje kontrola. Ministerstvo spravedlnosti, ani daňová správa nemají samostatnou statistiku, kolik pokut a v jaké výši udělily, ať už rejstříkové soudy nebo finanční úřady, za porušení této povinnosti.

„Na samostatnou a cílenou kontrolu plnění povinnosti ukládat účetní závěrku do obchodního rejstříku nemají finanční úřady dostatečnou kapacitu," říká mluvčí Generálního finančního ředitelství Jaroslava Musilová.

Ministerstvo spravedlnosti ani Generální finanční ředitelství také na dotaz Aktuálně.cz nedeklarovaly, že by plánovaly výrazně zvýšit kontrolní úsilí.

Důvodem může být i malá „výnosnost" takové činnosti. „Finanční úřady v rámci své kontrolní činnosti uložily v roce 2010 388 pokut podle zákona o účetnictví v celkové výši 12 273 222 Kč. Jaká částka (případně kolik případů) z toho představovala sankci za nezveřejnění účetní závěrky nebo výroční zprávy není statisticky sledováno," říká Jaroslava Musilová.

Žalostná vypovídací hodnota

Společnosti mohou být za neplnění povinnosti dodat účetní závěrky pokutovány hned podle několika paragrafů, nejčastěji jim hrozí sankce v řádech deseti tisíců korun, pouze v krajním případě jim rejstříkový soud může zakázat činnost.

Účetní závěrka musí vždy obsahovat tzv. bilanci neboli rozvahu, účet zisků a ztrát nazývanou taky výsledovka a neméně důležitou přílohu k účetní závěrce, která analyzuje hodnoty uvedené v již zmíněných výkazech a popisuje účetní pravidla použitá při zpracování účetní závěrky, a která jsou nezbytná pro správné pochopení finanční situace a výkonnosti účetní jednotky.

„Řada účetních jednotek podceňuje význam informací, které by měly být uvedeny v příloze k účetní závěrce a jejich vypovídací schopnost je často žalostná," uzavírá Alice Šrámková.

autor: Jiří Hovorka | 24. 6. 2012

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční článek
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama