Mimořádná zpráva

Nám nikdo nepomáhá, firmy teď peníze pro nás škrtají, říkají neziskovky v problémech

Radek Dragoun Radek Dragoun
13. 5. 2020 18:30
Velké propouštění, snižování pracovních úvazků i omezování některých činností čeká řadu neziskových organizací, které se kvůli pandemii koronaviru dostávají do nepříznivé ekonomické situace. Stát přitom zatím neplánuje, že by jim pomohl. V nejbližší době se to může projevit například v poskytování sociální péče nebo záchraně ohrožených zvířat.
Charitní bazar Baltazar už šestým rokem sbírá a rozděluje nepotřebné oblečení a textil.
Charitní bazar Baltazar už šestým rokem sbírá a rozděluje nepotřebné oblečení a textil. | Foto: Diecézní charita Brno

Až stovky tisíc korun chybí řadě záchranných stanic pro zvířata, které se nyní musí vypořádat s neočekávaným výpadkem příjmů. Způsobily je zrušené semináře na témata ekologické výchovy, ztráta příjmů ze vstupného, ale také váhání krajů, zdali kvůli výdajům v jiných oblastech nakonec poskytnou přislíbené granty a dotace.

Jednotlivé stanice tak vymýšlí, jak ušetřit co nejvíce peněz. Počítají například s omezením vzdělávání pro školy. "Ekologická osvěta je ale přitom stejně důležitá jako péče o zvířata, protože je potřeba veřejnost informovat o tom, jak se ke zvířatům chovat, kdy je potřeba jim pomoci, a tak dále," vysvětluje koordinátorka národní sítě záchranných stanic z Českého svazu ochránců přírody Zdeňka Nezmeškalová.

Stanice také nemohou počítat s výpomocí brigádníků, kteří zvlášť v hlavní sezoně pomáhali se záchranou zvířat. Na ně letos nebudou peníze. Nejsou totiž ani na některé stálé zaměstnance, které musí propustit nebo jim snížit mzdu.

"Zatím nemám informaci, že by nějaká stanice řekla, že to zabalí, protože ony jsou zvyklé fungovat s minimem peněz. Jsou zvyklé, že když peníze nejsou, tak to zadotují z vlastních nebo rodinných zdrojů, a holt se budou muset ještě více uskromnit. Je to samozřejmě hodně smutné, ale je to tak," popisuje Nezmeškalová.

Nedostatek peněz se může promítnout i v samotné záchraně zvířat. Zaměstnanci stanic jsou během sezony od rána do večera v terénu, odkud je převážejí na stanice, kde jim poskytují potřebnou péči. "Je možné, že tahle péče bude omezená, protože stanice nebudou schopné zajistit transport zvířat a budou muset vyzývat veřejnost, ať je k nim dovezou," říká Nezmeškalová.

"Některé neziskovky skončí, jinde klesne kvalita"

Špatná finanční situace není problémem mezi neziskovými organizacemi jen u ochránců přírody. Předsedkyně Asociace nestátních neziskových organizací Martina Berdychová se obává, že řada neziskovek z nejrůznějších oblastí nakonec bude muset svou činnost kvůli chybějícím financím ukončit.

"Lidé v neziskovém sektoru to dělají s velkým altruismem, takže to budou dělat třeba i dobrovolně ještě rok vedle svého zaměstnání, ale časem se vyčerpají. Určitě některé neziskovky skončí, určitě dojde ke snížení kvality poskytovaných veřejných služeb," odhaduje Berdychová.

Řadu neziskových organizací tak nyní budou držet lidé, kteří budou ochotni pracovat i přes výrazné snížení platu či jako dobrovolníci. Nakonec i samotná asociace přešla ze šesti placených zaměstnanců na tři, kteří navíc pracují bez nároku na honorář.

Špatnou ekonomickou situaci neziskovým organizacím způsobilo to, že jim vypadlo hned několik příjmů. Některé kraje například ruší granty a dotace, se kterými organizace počítaly. "Není na ně právní nárok, takže je klidně mohou zrušit. Dotace, které by správně měly chodit co nejdříve, tak ještě nedostaly a možná ani nedostanou," upozorňuje Berdychová.

Kvůli vládním opatřením navíc řada organizací nemohla splnit podmínky projektů, jejichž splnění je nezbytné pro poskytnutí státních peněz. Může jít například o pořádání určitého počtu konferencí, školení nebo jiných výstupů. Už nyní je zřejmé, že některé cíle splnit nedokážou, tudíž hrozí, že budou muset celé dotace nebo jejich část vracet.

Toho se obávají i v neziskové organizaci Loono, která vzdělává širokou veřejnost v otázkách prevence zdraví. V projektech, na které dostali státní peníze, počítali s pořádáním osvětových akcí, které ale kvůli vládním omezení nemohly proběhnout.

Uskutečnit se nemohla ani desítka seminářů ve firmách, která přitom tvoří velkou část příjmů Loona, díky kterým pak může pořádat besedy ve školách, komunitních centrech nebo knihovnách. Nezisková organizace tak kvůli nemožnosti pořádat seminář přichází měsíčně o částku výrazně přesahující sto tisíc korun. 

"Vždycky budeme až na posledním místě"

Zatímco pro firmy, podnikatele a živnostníky vláda připravila programy, které jim mají pomoci nepříznivou situaci překonat pomocí finančních kompenzací a půjček, neziskové organizace na podobnou podporu zpravidla nedosáhnou a musí si pomoci samy.

"Opatření, která stát připravuje, na neziskovky vůbec nemyslí. Jedinou výjimkou je sport, kde funguje nová agentura. My vždycky budeme až na posledním místě. Stát si radši koupí voliče tím, že jim dá na něco slevu, ale proč by si kupoval neziskovky, když sám do nich kope a tvrdí, že jsme politické?" říká Berdychová.

Neziskové organizace přitom působí v nejrůznějších oborech - v sociální a zdravotní péči, ve vzdělávání a výzkumu, v kultuře, v humanitární pomoci, v ochraně lidských práv, životního prostředí nebo zvířat, jsou to ale také zájmové spolky včetně těch sportovních. Podle Berdychové je jejich existence důležitá pro budování občanské společnosti, která je jedním ze znaků demokracie. Nucený konec některých z nich tak podle ní může ohrozit úroveň demokracie v Česku.

Na zhoršenou ekonomickou situaci reagují také firmy, které škrtají peníze mířící na dobročinné účely. "Bohužel u některých partnerů jsme se dostali do situace, kdy jsme finance museli vracet. S dalšími intenzivně jednáme, protože společenská odpovědnost firem je logicky to první, kde se škrtá," říká ředitelka organizace Loono Blanka Sigmundová.

A škrtat tak musí oni. Organizační tým se musel zmenšit zhruba o čtvrtinu, pět lidí muselo skončit. Těm, kteří zůstali, se snížil plat nebo zkrátil pracovní úvazek. Část lidí pak bude přes léto pracovat úplně zadarmo.

"Sice jsme snížili stavy a úvazky, ale lidé jedou pořád stejně nebo možná více než předtím. Uvědomují si, že pracují v organizaci, která vznikla za nějakým účelem, a naštěstí se potvrzuje, že to je tým lidí, který nedělá primárně pro peníze, ale protože má ta práce smysl. Pořád budeme lidi vzdělávat, nebudeme v tom přestávat, to bychom naši zodpovědnost nebrali moc vážně," vysvětluje odhodlání svých lidí ředitelka Sigmundová.

Sociální bazar požádal o pomoc veřejnost

Do ekonomických problémů se dostal i charitativní bazar Baltazar pod Diecézní charitou Brno, který využívá nechtěné oblečení, z něhož poskytuje lidem v nouzi na základě poukázek ošacení zdarma. Měsíčně této možnosti využije až tisíc osob. Kromě toho zaměstnává deset lidí, kteří jinak jen těžko hledají uplatnění na trhu práce.

Baltazar však svou činnost financuje výhradě z výnosů z prodeje ve svých second handech, kde část oblečení prodává široké veřejnosti. Jenže ty musely být v době vládních opatření zavřené. Sociální podnik tak přišel až o 400 tisíc korun, které nyní chybí. Pokud se nepodaří ztrátu vykrýt, bazar po sedmi letech zavře. 

"Já to prostě nechci zavřít a poslat lidi na ulici. Když to zavřu, lidi nebudou mít práci a někteří z nich opravdu skončí na ulici. Také potřební by přišli o místo, kde dostanou šatstvo," říká vedoucí bazaru Filip Habrman.

Ten nyní spoléhá na to, že se podaří bazaru zvýšit tržby natolik, aby se podařilo ztrátu vymazat. Pomoci by k tomu měl i nově spuštěný e-shop. Zároveň bazar požádal o pomoc ve sbírce i veřejnost. Jestli to bude stačit, Habrman prozatím odhadovat nechce, ale riziko konce bazaru připouští. 

 

Právě se děje

před 6 minutami

Skupina Letiště Praha se loni propadla do provozní ztráty, odbavila nejméně lidí za 25 let

Skupina Letiště Praha se loni propadla do provozní ztráty 687 milionů korun z předloňského provozního zisku 4,7 miliardy korun. Uvedla to v tiskové zprávě. Negativní vliv na hospodaření měla podle ní krize v letecké dopravě způsobená pandemií covidu-19, která zapříčinila pokles počtu cestujících téměř o 80 procent.

Skupina podotkla, že tento stav významně ovlivnil také služby odbavení cestujících i letadel, které poskytuje dceřiná společnost Czech Airlines Handling. Pokles provozu i částečná nejistota na trhu se pak dotkly i segmentu údržby letadel, kterou zajišťuje Czech Airlines Technics. Pražské letiště v roce 2020 odbavilo 3,66 milionu cestujících, což je nejméně za posledních 25 let.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 26 minutami

Ekonomika Evropské unie vzrostla o 1,9 procenta, nejmenší nezaměstnanost je v Česku

Ekonomika Evropské unie ve druhém čtvrtletí vzrostla o 1,9 procenta, a zotavila se tak z poklesu 0,1 procenta v prvním kvartálu, za kterým stály negativní dopady šíření koronaviru. Ve svém prvním rychlém odhadu to oznámil statistický úřad Eurostat.

V EU také druhý měsíc v řadě ubylo lidí bez práce. Míra nezaměstnanosti dosáhla v červnu 7,1 procenta, zatímco v květnu činila 7,3 procenta. Poprvé po roce je nezaměstnanost nižší než ve stejném měsíci minulého roku, kdy v době prudkého růstu za první vlny pandemie dosáhla 7,3 procenta. Nejmenší nezaměstnanost je v Česku, kde klesla na 2,8 procenta.

Míra inflace v eurozóně dosáhla v červenci 2,2 procenta a po mírném červnovém zpomalení se vrátila k růstu z předchozích měsíců. V červnu ceny meziročně vzrostly o 1,9 procenta. Údaje za celou Evropskou unii odhad neobsahuje, úřad je zveřejní v polovině srpna. Evropská centrální banka v polovině července oznámila, že inflační cíl zvedá na dvě procenta. Analytici přitom počítají s tím, že i tuto metu letos růst cen překoná.

Zdroj: ČTK
Další zprávy