Už jsem unavená a nevím jak dál, slyší odborníci na linkách pomoci

Radek Bartoníček Radek Bartoníček
4. 5. 2020 6:07
Stovky a stovky dotazů, proseb i osobních příběhů slyší odborníci, kteří odpovídají po telefonu nebo přes internet lidem, potýkajícím se s různými problémy kvůli důsledkům koronavirové epidemie. Deník Aktuálně.cz se zajímal o to, co v posledních dnech lidi nejvíce zajímá či trápí.
Život v době koronavirové pandemie se sice částečně vrací do starých kolejí, otvírají se například obchody, ale lidem přibývá mnoho nových starostí
Život v době koronavirové pandemie se sice částečně vrací do starých kolejí, otvírají se například obchody, ale lidem přibývá mnoho nových starostí | Foto: Jakub Plíhal

Paní Marie má sice práci, za minimální mzdu dělá v chráněné dílně, ale bojí se, že brzy nebude mít ani toto malé množství peněz. Má totiž dceru s ADHD (poruchou pozornosti s hyperaktivitou) a když jsou školy zavřené, musí s ní zůstat doma. Nemá nikoho, kdo by to udělal za ni.

"Mám ještě syna, jenže ten se neumí o dceru starat. Musím s ní být já, ale když půjdu na 60 procent ošetřovného, tak nebudeme mít co jíst. Už jsem unavená a nevím, jak dál," posteskla si, když psala do poradny, kde pracují dobrovolníci a právníci z týmu Frank Bold.

Podobných hovorů, ve kterých se mnohdy opakují  obavy z existenčních starostí a další budoucnosti, slyší dobrovolníci celou řadu. Často poradí, třeba jako paní Marii, kterou informovali o tom, že parlamentem prochází návrh na zvýšení ošetřovného na 80 procent, mnohdy přidávají i povzbuzující a uklidňující slova.

Paní Jana pro změnu popisovala, že je kosmetičkou a pracuje v jednom pražském salonu jako osoba samostatně výdělečně činná. "Jsem jako podnájemce, který platí nájem majiteli salonu. Vzhledem k rozhodnutí vlády je ale také naše provozovna zavřená, takže nemohu pracovat a nemám žádný finanční příjem. Musím platit nájem i po dobu, co je salon zavřený?" psala s obavami dobrovolníkům, mezi nimiž je řada studentů práv.

Nejtěžší je to pro ty, kteří dosud neměli problémy

Takto by šlo psát další a další příběhy lidí, kteří volají na linky pomoci nebo do poraden. Provozují je například Člověk v tísni, Charita nebo i některé státní instituce. Hovory často trvají půl hodiny i více, ať už proto, že řešení problémů zabere určitý čas, nebo proto, že lidé potřebují slyšet i uklidňující slova. 

"Z vlastních zkušeností vidíme, že lidé se ptají v různých vlnách. Často je zajímá něco z toho, co vláda rozhodla a lidé jsou zmatení, co a jak přesně platí," říká Michal Kuk, vedoucí právní poradny Frank Bold. Stálicí je podle něho téma ošetřovného, jehož zvýšení ze 60 na 80 procent zrovna ve středu schválil Senát po předchozím návrhu poslanců. 

"Většina příběhů i dotazů se točí kolem financí. Lidé se hodně ptají na to, jestli ošetřovné můžou ještě kombinovat s nějakou další sociální pomocí, třeba s podporou v hmotné nouzi. Ošetřovné jim často na delší živobytí příliš nestačí," vysvětluje Kuk. Často se lidé ptají na to, jak mají postupovat, pokud by dostali výpověď, které se obávají. "Hodně se to skutečně točí kolem peněz a práce," doplňuje Kuk. 

Podle koordinátorky helplinky Člověka v tísni Renaty Bořkovcové se počet volání oproti dřívějšku zvýšil téměř desetinásobně. "Od poloviny března do půlky dubna jsme měli přes 700 hovorů za měsíc," říká. Před epidemií koronaviru byli nejčastějšími volajícími dlužníci, případně jejich blízcí, kteří chtěli řešit exekuce či insolvence.

Nově přibyli lidé, kteří jsou bez příjmů úplně, nebo jim různé kompenzace nestačí k tomu, aby zaplatili základní potřeby jako nájem či potraviny. "Nejčastějšími novými volajícími jsou živnostníci, starobní a invalidní důchodci, samoživitelky a lidé, kteří si brigádně přivydělávají na DPP a DPČ," upřesňuje Bořkovcová.

Její kolega Martin Kovalčík upozorňuje, že se hodně volajících ptá na možné výpovědi ze zaměstnání. Řada lidí totiž není podle něj na takovou výpověď připravena, takže jsou v těžší situace než ti, kteří jsou už zvyklí potýkat se s těžkostmi delší dobu.

"Dnešní doba s velkou pravděpodobností postihne právě i tyto lidi, kteří se dosud nedostali do žádné sociální nouze. Teď se dostávají do těžkostí a vůbec neví, jak se v takové situaci chovat. Neví, na koho se obracet, neví, co a jak žádat," říká.

Zároveň upozorňuje na další skupinu lidí, která má v dnešní době velké starosti. Jsou to lidé, kteří buď nejsou vůbec připojeni k internetu, nebo třeba i internet mají, ale v on-line prostředí se neumí pohybovat.

"Toto je obrovský problém, se kterým se setkáváme na všech úrovních. Všechno se během velmi krátké chvíle přesunulo do internetového připojení a mnoha lidem mimo internet se nakupilo mnoho starostí," popisuje Kovalčík z Člověka v tísni. "Všechno se změnilo. Mnoho úřadů komunikuje jen přes internet, ať už jde o poskytování informací, vyřizování různých formulářů a další věci. Hodně lidem chybí technika i schopnost s internetem a počítačem pracovat," dodává zástupce této neziskové organizace, která pomáhá v době pandemie řadou dalších způsobů.

Kovalčík poukazuje také na problémy lidí, kteří už jsou v exekuci, dluhy splácejí, ale pokud nyní ztratí práci, nebo budou mít méně peněz, tak splácet nebudou moci.

"Měli nastavené oddlužení, jenže jim vypadl pravidelný příjem a oni neví, jestli budou schopni podmínky oddlužení plnit. Celá řada lidí se takto dostává do obrovských problémů. Navíc se neumí vyznat v tom, co se kolem těchto věcí teď děje, co a jak se pro ně mění," popisuje Kovalčík.

Nevolají pouze senioři, ale mnohdy například třicátníci

Mnoho lidí volá také na krizové linky Charity České republiky nebo Diakonie Českobratrské církve evangelické. Podle jejích zástupců vzrostl zájem o jejich pomoc o stovky procent, mnozí volající se cítí pod stále větším psychickým tlakem. 

"Osmdesát procent dotazů spadá do oblasti krizové intervence. Lidé řeší strach z nemoci, samotu, otázky budoucnosti nebo existenční obavy," informoval mluvčí Diakonie Pavel Hanych. "Mnohem častěji se v těchto dnech na linku obracejí také lidé, kteří mají dlouhodobé psychické obtíže a kvůli současné situaci se jim zhoršily. Často jde o to volající uklidnit, pomoci zmírnit někdy až přehnaný strach a vyděšení. Dvacet procent volání pak připadá na praktické dotazy, kdy lidé shánějí konkrétní informace a potřebují poradit," uvedl Hanych. Mezi volajícími mírně převažují senioři, ale ozývají se lidé různého věku, například u pětiny hovorů jsou žadatelé o pomoc třicátníci.

O tom, co veřejnost v těchto týdnech koronavirové epidemie trápí nejvíce, vypovídá také projekt společnosti PAQ Research s názvem Život během pandemie. Odborníci pokládají každých čtrnáct dní 3 100 lidem otázky, které se týkají jejich situace. Z výsledků vyplývá, že 34% zaměstnancům byly upraveny pracovní úvazky, každý čtvrtý člověk se bojí, že přijde o práci a více jak třetina lidí má úspory jenom na jeden měsíc života.

"Musíme si dát pozor, aby nám za chvíli nepřibylo dalších sto tisíc lidí v exekuci," varoval před několika dny v rozhovoru pro Aktuálně.cz sociolog Daniel Prokop ze společnosti PAQ Research s poukazem na to, že 16 procent dotazovaných sdělilo, že jejich domácnost má problém splácet některé závazky.

"Zhruba čtyři procenta uvedla, že v rámci řešení krize zvažují půjčky od bank a dalších společností. To je zdánlivě malé číslo a kvůli statistické chybě se může pohybovat mezi dvěma a šesti procenty, ale počet těchto lidí se může rozšiřovat. Jsou to ti, kteří mohou na půjčky hodně doplatit," řekl Prokop.

 

Právě se děje

před 11 minutami

Spojené státy chtějí do roku 2030 snížit emise o více než polovinu oproti roku 2005

Spojené státy se zavázaly do roku 2030 snížit své emise skleníkových plynů o 50 až 52 procent oproti úrovni z roku 2005. Podle agentury Reuters to ve čtvrtek řekl novinářům činitel administrativy prezidenta Joea Bidena. Šéf Bílého domu hostí dvoudenní virtuální summit světových lídrů zaměřený na boj s klimatickými změnami. Smyslem nově stanoveného cíle je podle americké vlády přimět další velké producenty skleníkových plynu ke zvýšení vlastních ambicí.

Biden se od ledna, kdy se ujal úřadu, snaží znovu postavit USA do čela celosvětového boje s klimatickými změnami po prezidentství jeho předchůdce Donalda Trumpa, který USA stáhl z pařížské klimatické dohody, která měla zajistit snižování emisí.

Nový cíl je podle Reuters význačným milníkem v Bidenově širší snaze dovést USA k takzvané uhlíkové neutralitě do roku 2050. Prezident přitom počítá s tím, že jeho plán přinese Američanům miliony nových a dobře placených pracovních pozic. Opoziční republikáni naopak tvrdí, že americké hospodářství poškodí.

Zdroj: ČTK
před 14 minutami

Ruská armáda zahájila rozsáhlé vojenské cvičení na Krymu

Ruská armáda ve čtvrtek zahájila rozsáhlé vojenské cvičení na Krymu a v Černém moři. Účastní se ho přes 10 tisíc vojáků, k dispozici mají více než 1200 kusů zbraní a vojenské techniky a desítky válečných lodí, informují ruské tiskové agentury s odvoláním na ministerstvo obrany. Podle agentury AP tím Moskva ukazuje sílu v době rostoucího napětí mezi Ruskem a Ukrajinou. Rusko anektovalo ukrajinský poloostrov Krym v roce 2014, kvůli čemuž Západ na Moskvu uvalil sankce. Kyjev a Západ v poslední době s obavami sledují posilování ruských vojsk u hranic s Ukrajinou.

Do cvičení se podle ruského ministerstva obrany zapojily různé složky armády, mimo jiné také výsadkové vojsko či jednotky protivzdušné obrany. Na manévry dorazil rovněž ruský ministr obrany Sergej Šojgu, který na ně dohlíží. Kvůli cvičení Rusko již dříve uzavřelo část námořního a nyní také vzdušného prostoru v Černém moři kolem Krymu. Proti tomu protestovala Ukrajina i Spojené státy.

Zdroj: ČTK
Další zprávy