Už jsem unavená a nevím jak dál, slyší odborníci na linkách pomoci

Radek Bartoníček Radek Bartoníček
4. 5. 2020 6:07
Stovky a stovky dotazů, proseb i osobních příběhů slyší odborníci, kteří odpovídají po telefonu nebo přes internet lidem, potýkajícím se s různými problémy kvůli důsledkům koronavirové epidemie. Deník Aktuálně.cz se zajímal o to, co v posledních dnech lidi nejvíce zajímá či trápí.
Život v době koronavirové pandemie se sice částečně vrací do starých kolejí, otvírají se například obchody, ale lidem přibývá mnoho nových starostí
Život v době koronavirové pandemie se sice částečně vrací do starých kolejí, otvírají se například obchody, ale lidem přibývá mnoho nových starostí | Foto: Jakub Plíhal

Paní Marie má sice práci, za minimální mzdu dělá v chráněné dílně, ale bojí se, že brzy nebude mít ani toto malé množství peněz. Má totiž dceru s ADHD (poruchou pozornosti s hyperaktivitou) a když jsou školy zavřené, musí s ní zůstat doma. Nemá nikoho, kdo by to udělal za ni.

"Mám ještě syna, jenže ten se neumí o dceru starat. Musím s ní být já, ale když půjdu na 60 procent ošetřovného, tak nebudeme mít co jíst. Už jsem unavená a nevím, jak dál," posteskla si, když psala do poradny, kde pracují dobrovolníci a právníci z týmu Frank Bold.

Podobných hovorů, ve kterých se mnohdy opakují  obavy z existenčních starostí a další budoucnosti, slyší dobrovolníci celou řadu. Často poradí, třeba jako paní Marii, kterou informovali o tom, že parlamentem prochází návrh na zvýšení ošetřovného na 80 procent, mnohdy přidávají i povzbuzující a uklidňující slova.

Paní Jana pro změnu popisovala, že je kosmetičkou a pracuje v jednom pražském salonu jako osoba samostatně výdělečně činná. "Jsem jako podnájemce, který platí nájem majiteli salonu. Vzhledem k rozhodnutí vlády je ale také naše provozovna zavřená, takže nemohu pracovat a nemám žádný finanční příjem. Musím platit nájem i po dobu, co je salon zavřený?" psala s obavami dobrovolníkům, mezi nimiž je řada studentů práv.

Nejtěžší je to pro ty, kteří dosud neměli problémy

Takto by šlo psát další a další příběhy lidí, kteří volají na linky pomoci nebo do poraden. Provozují je například Člověk v tísni, Charita nebo i některé státní instituce. Hovory často trvají půl hodiny i více, ať už proto, že řešení problémů zabere určitý čas, nebo proto, že lidé potřebují slyšet i uklidňující slova. 

"Z vlastních zkušeností vidíme, že lidé se ptají v různých vlnách. Často je zajímá něco z toho, co vláda rozhodla a lidé jsou zmatení, co a jak přesně platí," říká Michal Kuk, vedoucí právní poradny Frank Bold. Stálicí je podle něho téma ošetřovného, jehož zvýšení ze 60 na 80 procent zrovna ve středu schválil Senát po předchozím návrhu poslanců. 

"Většina příběhů i dotazů se točí kolem financí. Lidé se hodně ptají na to, jestli ošetřovné můžou ještě kombinovat s nějakou další sociální pomocí, třeba s podporou v hmotné nouzi. Ošetřovné jim často na delší živobytí příliš nestačí," vysvětluje Kuk. Často se lidé ptají na to, jak mají postupovat, pokud by dostali výpověď, které se obávají. "Hodně se to skutečně točí kolem peněz a práce," doplňuje Kuk. 

Podle koordinátorky helplinky Člověka v tísni Renaty Bořkovcové se počet volání oproti dřívějšku zvýšil téměř desetinásobně. "Od poloviny března do půlky dubna jsme měli přes 700 hovorů za měsíc," říká. Před epidemií koronaviru byli nejčastějšími volajícími dlužníci, případně jejich blízcí, kteří chtěli řešit exekuce či insolvence.

Nově přibyli lidé, kteří jsou bez příjmů úplně, nebo jim různé kompenzace nestačí k tomu, aby zaplatili základní potřeby jako nájem či potraviny. "Nejčastějšími novými volajícími jsou živnostníci, starobní a invalidní důchodci, samoživitelky a lidé, kteří si brigádně přivydělávají na DPP a DPČ," upřesňuje Bořkovcová.

Její kolega Martin Kovalčík upozorňuje, že se hodně volajících ptá na možné výpovědi ze zaměstnání. Řada lidí totiž není podle něj na takovou výpověď připravena, takže jsou v těžší situace než ti, kteří jsou už zvyklí potýkat se s těžkostmi delší dobu.

"Dnešní doba s velkou pravděpodobností postihne právě i tyto lidi, kteří se dosud nedostali do žádné sociální nouze. Teď se dostávají do těžkostí a vůbec neví, jak se v takové situaci chovat. Neví, na koho se obracet, neví, co a jak žádat," říká.

Zároveň upozorňuje na další skupinu lidí, která má v dnešní době velké starosti. Jsou to lidé, kteří buď nejsou vůbec připojeni k internetu, nebo třeba i internet mají, ale v on-line prostředí se neumí pohybovat.

"Toto je obrovský problém, se kterým se setkáváme na všech úrovních. Všechno se během velmi krátké chvíle přesunulo do internetového připojení a mnoha lidem mimo internet se nakupilo mnoho starostí," popisuje Kovalčík z Člověka v tísni. "Všechno se změnilo. Mnoho úřadů komunikuje jen přes internet, ať už jde o poskytování informací, vyřizování různých formulářů a další věci. Hodně lidem chybí technika i schopnost s internetem a počítačem pracovat," dodává zástupce této neziskové organizace, která pomáhá v době pandemie řadou dalších způsobů.

Kovalčík poukazuje také na problémy lidí, kteří už jsou v exekuci, dluhy splácejí, ale pokud nyní ztratí práci, nebo budou mít méně peněz, tak splácet nebudou moci.

"Měli nastavené oddlužení, jenže jim vypadl pravidelný příjem a oni neví, jestli budou schopni podmínky oddlužení plnit. Celá řada lidí se takto dostává do obrovských problémů. Navíc se neumí vyznat v tom, co se kolem těchto věcí teď děje, co a jak se pro ně mění," popisuje Kovalčík.

Nevolají pouze senioři, ale mnohdy například třicátníci

Mnoho lidí volá také na krizové linky Charity České republiky nebo Diakonie Českobratrské církve evangelické. Podle jejích zástupců vzrostl zájem o jejich pomoc o stovky procent, mnozí volající se cítí pod stále větším psychickým tlakem. 

"Osmdesát procent dotazů spadá do oblasti krizové intervence. Lidé řeší strach z nemoci, samotu, otázky budoucnosti nebo existenční obavy," informoval mluvčí Diakonie Pavel Hanych. "Mnohem častěji se v těchto dnech na linku obracejí také lidé, kteří mají dlouhodobé psychické obtíže a kvůli současné situaci se jim zhoršily. Často jde o to volající uklidnit, pomoci zmírnit někdy až přehnaný strach a vyděšení. Dvacet procent volání pak připadá na praktické dotazy, kdy lidé shánějí konkrétní informace a potřebují poradit," uvedl Hanych. Mezi volajícími mírně převažují senioři, ale ozývají se lidé různého věku, například u pětiny hovorů jsou žadatelé o pomoc třicátníci.

O tom, co veřejnost v těchto týdnech koronavirové epidemie trápí nejvíce, vypovídá také projekt společnosti PAQ Research s názvem Život během pandemie. Odborníci pokládají každých čtrnáct dní 3 100 lidem otázky, které se týkají jejich situace. Z výsledků vyplývá, že 34% zaměstnancům byly upraveny pracovní úvazky, každý čtvrtý člověk se bojí, že přijde o práci a více jak třetina lidí má úspory jenom na jeden měsíc života.

"Musíme si dát pozor, aby nám za chvíli nepřibylo dalších sto tisíc lidí v exekuci," varoval před několika dny v rozhovoru pro Aktuálně.cz sociolog Daniel Prokop ze společnosti PAQ Research s poukazem na to, že 16 procent dotazovaných sdělilo, že jejich domácnost má problém splácet některé závazky.

"Zhruba čtyři procenta uvedla, že v rámci řešení krize zvažují půjčky od bank a dalších společností. To je zdánlivě malé číslo a kvůli statistické chybě se může pohybovat mezi dvěma a šesti procenty, ale počet těchto lidí se může rozšiřovat. Jsou to ti, kteří mohou na půjčky hodně doplatit," řekl Prokop.

 

Právě se děje

před 8 hodinami

Ozbrojenci v Kamerunu zaútočili na školu, zabili osm dětí

Nejméně osm dětí ve věku 12 až 14 let zabili a další desítku žáků zranili ozbrojenci, kteří dnes vtrhli do školy ve městě Kumba na západě Kamerunu. Informovala o tom agentura AFP. Masakr, při němž ozbrojenci použili i mačety, se stal v regionu, kde vládní jednotky několik let vedou tvrdý boj se separatistickými skupinami. "Přijeli na motorkách, vtrhli do třídy a začali střílet," popsal scénu místní zastupitel. Zatím není jasné, kdo za útokem na školu stojí. Oblast sužuje konflikt od roku 2017, kdy separatisté vyhlásili po násilném potlačení pokojných protestů vlastní stát Ambazonii. Prezident Paul Biya, který Kamerunu vládne od roku 1982, poté vyhlásil separatistům válku a označil je za teroristy. Podle nevládních organizací se zločinů dopouštějí obě strany.

před 10 hodinami

Ajax překonal rekord nizozemské ligy, Venlu nastřílel 13 gólů

Fotbalisté Ajaxu deklasovali 13:0 Venlo a zaznamenali nejvyšší výhru v historii nizozemské ligy. Útočník Lassina Traoré přispěl k debaklu pěti góly a třemi asistencemi. Pět gólů v jednom utkání dal v dresu slavného amsterodamského celku naposledy před 35 lety legendární Marco van Basten.

Ajax překonal svou nejvyšší výhru ze sezony 1971/72, kdy porazil 12:1 Arnhem. Také střelecký rekord v utkání na soupeřově hřišti byl dosud v držení úřadujícího nizozemského šampiona, který před třemi lety vyhrál na půdě Bredy 8:0.

Favorit ovládl první poločas ve Venlu 4:0, po změně stran navíc dostal červenou kartu domácí Christiaan Kum a Ajax spustil ve zbytku utkání kanonádu. Míč držel 76 procent hracího času a prostor mezi tyčemi trefil třiadvacetkrát. Soupeř naproti tomu ani jednou.

Výjimečný výkon devatenáctiletého útočníka Traorého z Burkiny Faso doplnili i další spoluhráči. Dva góly a asistenci zaznamenal Jurgen Ekkelenkamp, dvakrát se trefil i střídající veterán Klaas-Jan Huntelaar.

Ajax se tak posunul do čela soutěže, na první místo se ale v případě nedělní výhry v Arnhemu může vrátit PSV Eindhoven. Venlo je s pěti body z šesti zápasů ve středu tabulky.

Zdroj: ČTK
před 10 hodinami

Ženy opět vyšly do boje proti Lukašenkovi

Několik stovek běloruských žen dnes opět demonstrovalo v Minsku za odstoupení autoritářského prezidenta Alexandra Lukašenka. Nejméně deset aktivistek policie zadržela. Menší protivládní demonstrace se konaly i v dalších městech země. Ženy pochodovaly centrem města a měly v deštivém dni červenobílé deštníky v barvách historické běloruské vlajky. Nesly také transparenty, na nichž měly napsány své profese, aby zdůraznily šíři opozice vůči Lukašenkovi. Ten vládne v Bělorusku už 26 let a letos v srpnu ho ústřední volební komise opět vyhlásila vítězem prezidentských voleb. Opozice, EU, USA i další země považují výsledky za zmanipulované. Demonstrace v Bělorusku pokračují už dva a půl měsíce i přes četné zatýkání i mnohdy brutální zákroky vůči jejich účastníkům. 

Další zprávy