Prezident Miloš Zeman je označuje za "pijavice na státním rozpočtu". Vláda snížila jim určenou sumu v návrhu rozpočtu na příští rok a šéf SPD hovoří o nutnosti omezit jejich vliv na politiku a média, protože jsou "napojené finančně a personálně na organizační síť George Sorose a jejich cílem je zničení národní identity a přirozených kulturních a společenských hodnot".
Neziskovým organizacím není politické prostředí v posledních měsících zrovna nakloněno. Český statistický úřad nyní zveřejnil nejnovější data, za rok 2016, která ukazují, z čeho jsou neziskovky financované. Jednotlivé příjmy znázorňuje následující graf:
Přesně třetinu příjmů tvoří veřejné zdroje. Deník Aktuálně.cz zjišťoval, kdo z této sumy - 19,4 miliardy korun - čerpal nejvíce peněz.
Nejprve je třeba odečíst přes 1,5 miliardy, které ukrojilo spolufinancování projektů Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru.
Zbývá 17,9 miliardy. "Nejvíce peněz z této částky, konkrétně 34,2 %, bylo poskytnuto organizacím z oblasti sportu," uvedli statistici. To znamená více než šest miliard korun na tělovýchovu. Pro představu: největší sumy čerpaly Fotbalová asociace ČR (375 milionů), Český atletický svaz (126 milionů) či Český olympijský výbor (122 milionů).
Druhou nejvyšší částkou podporují státní peníze neziskové organizace ze sociálního sektoru - rozdělily si 5,3 miliardy korun.
"Jsou de facto dvě oblasti, do kterých jdou částky ze státních dotací, je to právě tělovýchova a sociální služby, tyhle dvě oblasti zaberou asi dvě třetiny všech státních dotací. A zbytek se rozděluje mezi další obory," doplnil Marek Šedivý, ředitel Asociace veřejně prospěšných organizací a spoluautor publikací o neziskových organizacích.
Kolik která odvětví získala z rozpočtu neziskových organizací, ukazuje následující graf:
Kdo konkrétně však z celkové částky 17,9 miliardy korun čerpal nejvíce peněz? Žebříček ukazuje následující graf. Na špici zůstává Fotbalová asociace ČR a za ní sdružení právnických osob Cesnet, které mají výrazný náskok před ostatními.
"Cesnet je zájmové sdružení Akademie věd a vysokých škol, provozujeme a rozvíjíme národní infrastrukturu pro vědu, takže dotace poté jdou například na vývoj nových aplikací nebo rozvíjení národní elektronické infrastruktury," vysvětlil mluvčí sdružení Radovan Igliar.
Vysoké částky jdou také na sociální služby Člověka v tísni, v roce 2016 dostali 276 milionů, stejně tak se mezi prvními deseti nachází Diecézní charita Brno nebo Slezská diakonie s částkou 149 milionů korun.
Z pohledu největších příjemců lze říct, že 16 % celkové částky pro nestátní neziskové organizace si rozdělilo deset z nich.
Kromě již zmíněného sportu a sociálních služeb čerpaly nejvíce peněz organizace z oblasti vzdělávání a školství, a to 1,6 miliardy. Z těchto peněz čerpají dotace například biskupská gymnázia coby školské právnické osoby.
Biskupské gymnázium J. N. Neumanna a církevní základní škola v Českých Budějovicích takto dosáhly na 66 milionů korun ze státního rozpočtu. "Tyto peníze jdou na správu obou budov školských zařízení, jsme jedno z největších v jižních Čechách, několik jednotek, takže to jsou dotace na provoz jednotlivých úseků školské právnické osoby, " vyjasnil ředitel základní školy Jan Schreib.
Postavení školských právnických osob používají právě biskupská zařízení, a mohou tak žádat o dotace na provoz, pokud jim nestačí státem přidělené peníze. Jejich zřizovatelem je sice církev, ale církevní školy jsou zatím závislé na státních financích.
A ještě jedno upřesnění. Jak je už výše uvedeno, z veřejných peněz šlo v roce 2016 na neziskové organizace 17,9 miliardy korun. Z toho ale jen 10,8 miliardy čerpaly přímo ze státního rozpočtu. Další 2,8 miliardy tekly z rozpočtu krajů a hlavního města Prahy, 3,9 miliardy poskytly rozpočty obcí a 0,2 miliardy získaly ze státních fondů.
Pijavice na státním rozpočtu
Kritikem neziskového sektoru je dlouhodobě Miloš Zeman, opakovaně je označil za "pijavice na státním rozpočtu". "Dámy a pánové, jsem známý přítel neziskových organizací, ale někdy si říkám, že by měly hospodařit za své a nevysávat státní rozpočet, protože jedenáct miliard je opravdu hodně peněz," řekl v lednu před poslanci Zeman o penězích za rok 2017.
Letos v létě rozpoutal diskusi o snižování dotací pro neziskové organizace i premiér Andrej Babiš (ANO), který chtěl snížit výdaje o tři miliardy, měla je omezit všechna ministerstva. Souhlasila s ním i ministryně financí Alena Schillerová (ANO), ale nakonec částka 14 miliard v návrhu rozpočtu klesla jen o 586 milionů korun, a výsledná suma je tak nakonec o 800 milionů vyšší než rozpočet na neziskovky pro letošní rok.
"Neziskový sektor je v podstatě občanská společnost, byť se domnívám, že velká částka, která směřuje do sportu, byla rozdělena pro děti a mládež," hájí peníze pro neziskový sektor poslankyně za ČSSD Alena Gajdůšková, podle níž by bez podpory široké mládežnické základny nešlo dlouhodobě udržet vrcholový sport.
Naopak kritika je slyšet ze strany SPD, jejíž členové považují neziskové organizace za "vysavače" ministerstev. "Není asi tajemství, že my v SPD požadujeme ukončení financování jakýchkoli neziskovek s politickým programem, což je ovšem změna zákona, a to takto narychlo v takovémto časovém presu nemůžeme v rámci tohoto rozpočtu řešit," sdělil Okamura v prosinci minulého roku.
Částečně s ním souhlasí Stanislav Grospič (KSČM). "Problém vnímáme v tom, když se nezisková organizace nesnaží sama získat jiné prostředky a když se její působení posouvá do politické diskuse a veřejnoprávní diskuse, ty by neměly být napojeny na státní rozpočet," uvedl pro Aktuálně.cz poslanec.
Marek Šedivý na konto kritiky neziskovek dodal, že politické strany by si měly uvědomit, že jsou v podstatě samy neziskové organizace. A představa, že tu neziskovky chaoticky čerpají miliony bez většího dohledu státu, je podle něj mylná. "Každá dotace je do halíře vyúčtována, ministerstva ví, za co peníze byly utraceny a kdo je přesně utratil," uzavřel Šedivý.
