"Snahy o ovlivňování rozhodnutí v živých kauzách jsou nepřípustné," zdůraznil předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský pro Aktuálně.cz.
Za více než patnáct let, co předsedá Ústavnímu soudu, se mu prý nestalo, že by na něj kdokoliv vyvíjel nátlak týkající se samotného rozhodnutí soudu, jak o tom ze své zkušenosti pro týdeník Respekt promluvilo několik soudců. "Soudím, že by si to vůči mé osobě ani nikdo netroufl. Nejednou jsem však byl od různých ústavních činitelů, prezidenta republiky nevyjímaje, dotazován, kdy již konečně v té či oné kauze Ústavní soud rozhodne," říká Rychetský.
Skutečně podle něj jak u veřejnosti, tak u představitelů jiných institucí přetrvává pomýlená představa, že předseda soudu má nebo alespoň může ovlivňovat rozhodnutí, která jsou na daném soudě přijímána. "To je nejen omyl, ale takové jednání by bylo zcela nepřípustné a protizákonné," říká Rychetský.
Dodal, že komentovat rozhovory, které mezi sebou vedli jiní ústavní činitelé, mu připadá nevhodné. Nicméně předsedu Nejvyššího správního soudu Josefa Baxu, který pro Deník N nastínil, že se jej prezident snažil přesvědčit, aby své podřízené donutil ke "správnému rozhodnutí", označil za uznávanou a důvěryhodnou autoritu v justici.
Pro Deník N pak Rychetský dodal, že ho prezidentův zájem o živé kauzy v justici nepřekvapuje. "Ani skutečnost, že si zcela neuvědomuje nevhodnost vyjadřovat k nim osobně nebo prostřednictvím svých úředníků meritorní stanoviska," řekl.
Soudci jsou odpovědní za to, aby se nenechali ovlivnit
V otázce rizik, která plynou z ovlivňování soudců, se však Rychetský ztotožňuje s názorem ministra spravedlnosti Jana Kněžínka. Ten tvrdí, že tlakům na soudce zabránit nelze, ale že od toho jsou čeští soudci nezávislí, neodvolatelní, proti své vůli nepřeložitelní a mají vcelku vysoký plat. Sami tak podle Kněžínka musí tlaky odmítnout a umět jim odolat.
"Soudím, že jde o přesné popsání stavu, avšak jsem hluboce přesvědčen, že problémy české justice ani zdaleka nespočívají v podléhání vnějším tlakům, ale ve stále přetrvávající nejednotnosti judikatury ve složitějších kauzách a v nepřiměřené délce některých typů řízení," myslí si předseda Ústavního soudu. Zejména vyzdvihl insolvenční a trestní kauzy závažné hospodářské a finanční kriminality.
I proto se domnívá, že není potřeba přijímat v tomto ohledu systémové změny, například zakazovat soudcům kontakt s veřejnými činiteli. Myslí si totiž, že české soudy aktuálně nejsou v ohrožení. "Současné záruky soudcovské nezávislosti a nestrannosti soudů jsou u nás dostatečné a na rozdíl od situace v Polsku nebo Maďarsku nemyslím, že by hrozilo jejich ochromení," říká Rychetský.
Česká země je navíc podle Rychetského malá a bylo by prý bláhové se domnívat, že lze zabránit setkání soudců s advokáty, státními zástupci nebo politiky. "Taková setkání nejsou nepřípustná nebo škodlivá. Věřím, že morální integrita jednotlivých soudců je natolik pevná, že nemohou vyústit v ovlivnění rozhodování soudní moci v jednotlivých kauzách," říká.
Jakékoliv rozhovory o živých kauzách jsou však podle něj naprosto nepřípustné. Obzvláště s politiky. "Dovedu si však představit, že v konkrétní kauze bude soudce konzultovat její složitější právní problematiku nejen s některým z kolegů, ale například i s odborníkem z akademické sféry," říká Rychetský. V takovém případě však podle něj musí soudce celou věc nastínit jen v obecné teoretické rovině. "Pro soudce platí zákonný příkaz mlčenlivosti, a to nejen o živých kauzách," dodává Rychetský.
Některé problémy by vyřešila nejvyšší soudní rada
Ne všichni si ale myslí, že tomu tak ve skutečnosti je. Bývalá ministryně spravedlnosti ve vládě Jiřího Rusnoka a současná prezidentova poradkyně pro záležitosti justice Marie Benešová pro Deník N uvedla, že "někteří soudci se bohužel chodí i nabízet. A když se to vyvalí, tak se leknou, a ještě to jdou napráskat na ty druhé." Konkrétní jména ale Benešová neuvedla. Také soudce Baxa naznačil, že někteří soudci skutečně sami vyhledávají politiky a familiárně se s nimi stýkají při všech možných příležitostech.
Jisté povědomí o tom má i Rychetský. "Také jsem o tom slyšel, ale nemohu to potvrdit ani vyvrátit. Jak to říkal Cimrman - můžete s tím nesouhlasit, můžete se dokonce i rozčilovat, ale to je asi tak všechno, co s tím můžete dělat," říká předseda Ústavního soudu.
Situaci, ke které došlo na Hradě a na kterou si stěžoval soudce Baxa, by však podle něj do budoucna mohlo zabránit zřízení ústavně zakotveného orgánu, který by soudy navenek reprezentoval. Tato jakási nejvyšší soudní rada by podle Rychetského mohla za předsedy soudních instancí "řešit v dialogu se zákonodárnou a výkonnou mocí systémové a personální problémy justice."
