Praha – Uchazeči o zaměstnání, kteří by byli ochotni odpracovat aspoň 20 hodin veřejné služby měsíčně, budou zřejmě opět finančně zvýhodněni. Změnu má přinést senátní novela zákona o pomoci v hmotné nouzi, kterou ve středu sněmovna schválila.
Senátní návrh předpokládá, že lidé, kteří pobírají příspěvek na živobytí déle než půl roku a nevykonávají veřejnou službu nebo krátkodobé zaměstnání, by nadále dostávali jen částku na úrovni existenčního minima. Pokud lidé v hmotné nouzi aktivní budou, částka se jim bude zvyšovat. Měli by navíc dostávat 40 procent rozdílu mezi životním a existenčním minimem. Mohla by dosáhnout úrovně životního minima, případně i vyšší sumy.
Návrh má úpravu veřejné služby částečně vrátit do stavu před sociální reformou bývalé vlády Petra Nečase (ODS), do níž zasáhl Ústavní soud. Na rozdíl od předchozí úpravy proto novela nezavádí žádné sankce za nesplnění veřejné služby. Naopak počítá s uhrazením až 300 korun měsíčně na náklady na dopravu, které by lidé s veřejnou službou měli.
Novelu nyní dostane horní komora k projednání přijatých poslaneckých úprav. Podle jedné z nich mají krajské úřady práce poskytovat obcím až 1000 korun jako příspěvek na pracovní prostředky pro osoby vykonávající veřejnou službu. Úřady by podle poslanců také měly brát při přidělování veřejné služby ohled na vzdělání a praxi klientů.
Navzdory podpoře sněmovního sociálního výboru jediný hlas chyběl k tomu, aby Sněmovna přijala návrhy Zuzany Kailové (ČSSD), podle nichž mohla být odměna za práci v rámci veřejné služby postavena na úroveň minimální mzdy.
Podle senátora ODS Miloše Vystrčila jako obhájce novely by se tím práce ve veřejné službě postavila na roveň zaměstnaneckému poměru, což není cíl novely. "Tím je to, aby lidé neztratili pracovní návyky a do jisté míry vraceli společnosti to, co od ní dostávají", dodal.
Kailová návrhy obhajovala tím, že většina z 450 tisíc nezaměstnaných je dlouhodobě bez práce a na trhu práce neuplatnitelných. "Proto je třeba je aktivizovat," uvedla.
Sněmovna odmítla také návrh Jany Pastuchové (ANO), aby nejméně 35 procent a nejvýše 65 procent přiznaného příspěvku na živobytí bylo lidem v nouzi vypláceno formou poukázek na zboží.
Poslanci do novely naopak doplnili pasáž, podle níž se do odůvodněných nákladů na bydlení pro účely příspěvku na živobytí mají započítávat prokazatelné vynakládané výdaje, avšak maximálně do výše 75 procent normativních nákladů na bydlení podle zákona o státní sociální podpoře.
