Praha - Dva malí chlapci, které rodiče nikdy nepouštěli ven z bytu, mohou mít doživotní následky. Podle státní zástupkyně jejich rodiče péči o ně zanedbali, u soudu jim nyní hrozí až 12 let vězení.
Obě děti se narodily tajně doma, neměly rodné listy, nikdy nebyly u lékaře a nevycházely z bytu. Nikdo o nich neměl tušení až do dubna loňského roku, kdy je náhodou objevila policie.
Podle žalobkyně zanedbali rodiče lékařskou péči i hygienu a děti zcela izolovali od okolí. Chlapci ve věku tří a jednoho a půl roku v době, kdy je policie našla, neuměli mluvit ani kousat a nebyli na svůj věk dostatečně fyzicky ani psychicky vyvinutí.
U dětí vznikl takzvaný syndrom Can typický pro týrané a zneužívané děti. "Svým úmyslným jednáním dětem způsobili poškození mozkových funkcí. Nelze vyloučit trvalé následky," uvedla státní zástupkyně Margita Kralická.
Jejich rodiče se nyní u Městského soudu v Praze zodpovídají z týrání svěřené osoby. Líčení trvá do pátku, kdy by mohly být vyneseny tresty.
Oba rodiče se u soudu hájili, že se o děti starali dobře. K lékaři s nimi nešli, protože to prý nebylo potřeba. "Člověk přece pozná, jestli je dítě zdravé," uvedl otec. Rodiče se lékařům vyhýbali i proto, že nechtěli dát syny očkovat.
Chlapci byt neopouštěli. Mladší ze synů nebyl venku nikdy, staršího vzali rodiče ven jednou. "Venku byl jednou, abychom si vyzkoušeli, jestli to má pro něj smysl. Do 2 let potřebuje hlavně mámu a tátu, navíc měl sourozence," hájil se otec.
V létě mohly být děti na jednom ze dvou balkonů, v zimě se ale na čerstvý vzduch vůbec nedostaly. Manželé uvedli, že měli v plánu s dětmi začít chodit ven právě v době, kdy jim je sociální péče odebrala.
Děti neuměly kousat ani mluvit
Rodiče u soudu také přiznali, že děti neměly prakticky žádné oblečení. V bytě se pohybovaly pouze v plenách, bylo tam prý teplo. Otec i matka ale důrazně popřeli, že by děti neměly žádné hračky, nedostávaly správně najíst nebo byly špinavé.
Chlapci nicméně nejedli téměř žádnou tuhou stravu, a tak se nenaučili kousat. Stejně tak neměli ani základní sebeobslužné návyky a neuměli mluvit. Jedinou emocí, kterou dokázali projevit, byl pláč.
Manželé u soudu uvedli, že první těhotenství bylo nechtěné. "Chtěli jsme hodně dětí, ale nechtěli jsme je přivést do takového světa. Kdybychom tenkrát věděli o babyboxech, možná bychom ho tam dali," připustila matka.
Policie děti objevila náhodou v dubnu 2011. Policisty do bytu v pražské Vinohradské ulici zavolala matka dětí, protože jí manžel vyhrožoval, že ji zabije. Ten to u soudu přiznal.
Vyšlo najevo také to, že byt téměř neopouštěla ani matka. Po narození dětí šla ven dvakrát nebo třikrát. Kromě manžela za celé roky mluvila pouze několikrát s pošťačkou. Nestýkala se ani se svojí rodinou a známými, neměla práci ani nechodila nakupovat.
Podle znaleckého posudku je matka dětí silně submisivní a naprosto podléhá manželovi. S tím ale pár nesouhlasil. Podle manželů si psychologové vymýšlejí, aby rodinu poškodili. Muž také popřel, že by svou ženu bil nebo jinak týral. "Naopak. Občas bila ona mě," řekl soudu.
Rodiče děti nenavštívili
Poté, co byly rodičům děti odebrány, už je nenavštívili. Sociální pracovnice přitom matce nabízely, že může v ústavu být společně s nimi. Ta to ale odmítla.
"Nevím, proč bych tam s nimi měla být. Myslím si, že děti by mě tam nepotřebovaly. Necítila bych se tam dobře, pro děti bylo lepší, když tam byl někdo, kdo je na to prostředí zvyklý," komentovala to matka.
Otec dodal, že je urazilo, že sociální péče nenabídla pobyt s dětmi i jemu. "Z toho důvodu tam nešla ani manželka, nechtěla tam být beze mě," uvedl. Také je prý odradilo, že se muselo čekat na vystavení rodných listů.
Za dětmi nejeli, ani když je dostal do péče mužův bratr. Údajně jim to zakázal. Manželé mají ještě třináctiletou dceru, o kterou se přestali starat v jejích pěti letech. Je v péči prarodičů.
"S manželovými rodiči jsme měli neshody, jak dceru vychovávat. Říkali jsme si, že pro ni bude lepší, když nebude žít v rozporu se zbytkem společnosti," uvedla matka. Naposledy dceru viděla před osmi lety, s manželem ji nenavštívili ani na narozeniny nebo Vánoce.