Zábřeh - Miliony korun za zničené životní prostředí? Lidé by měli dobře zvážit, jestli na takovou nabídku kývnout, míní odborníci na právo v občanském sektoru.
Stále více obcí či místních aktivistů totiž stojí před nelehkým rozhodnutím. Bránit stavbám továren až do posledního dechu, nebo raději včas couvnout a vyjednat podmínky relativně výhodné pro obě strany?
V Česku je již zcela běžné, že firmy, které znehodnocují kvalitu života v obcích, to lidem vrací "filantropickými" aktivitami. Přispívají místním spolkům a sdružením, vypisují granty na občanské projekty.
Nejčastěji firma sama nebo ve spojení se samosprávou a místními sdruženími založí nadační fond.
"Na tyto případy se vždy dívám kriticky. Lze je obecně vnímat dvojmo. Jako platbu zpět vůči společnosti, ale také jako uplácení veřejnosti a ovlivňování veřejného mínění," upozornil Filip Gregor z Ekologického právního servisu.
Umlčí miliony odpůrce papírny?
Před lákavou nabídkou stojí radní Zábřehu. Firma Wanemi CZ tu chce stavět papírnu. "Nejsem jejím příznivcem. Bude mít velký dopad na životní prostředí," říká starosta Zdeněk Kolář (ODS).
Čtěte více: Veřejná korupce: Strpíte továrnu, dáme vám milion
Jenže Wanemi slibuje založení nadačního fondu, na který poputují miliony korun ročně na sport a kulturu v obci.
"Jestliže už bude papírna stát, je na místě aby nám devastaci životního prostředí kompenzovala," okomentoval Kolář záměr Wanemi.
V Zábřehu zatím nic není definitivně rozhodnuto. Odpůrci výstavby mají pořád ještě možnost ovlivnit výsledek územního rozhodování a stavebního řízení.
Jenže neumlčí je vidina milionů korun ročně? Wanemi hodlá fond založit teprve až bude mít v rukou stavební povolení.
Nejmocnější hráči, nadstandardní vztahy
"Jestliže mají občané pocit, že stavba zhorší jejich životní podmínky, měli by nejprve využít všech zákonných možností jak to prokázat," radí právník z Transparency International, Petr Prchal.
"Můžou založit občanské sdružení, vyvolat konání místního referenda, připomínkovat územní řízení, obracet se na soudy s žádostí o přezkoumání zákonnosti postupu úřadů," vyjmenovává Prchal.
"Občané mají spoustu nástrojů, jak záměr investora zvrátit," věří právník.
Jenže podle Filipa Gregora stojí proti lidem často ti nejmocnější hráči s nadstandardními vztahy. "Občané se můžou dostat do situace, kdy je skutečně lepší se dohodnout," přiznal Gregor.
Jak má vypadat transparentní a výhodná smlouva občanů s investorem? Především by neměla být jen o penězích, říká Gregor.
"Na prvním místě je respekt k místním komunitám. Jestliže investor jedná bezohledně a k tomu připojí peníze, není to správný přístup."
Miliony pro Porubu, Nošovice a Kolín
Ekologický právní servis vyprovokoval například vznik Deklarace porozumění ve sporném případu výstavby automobilky Hyundai v Nošovicích.
Díky ní subjekty v okolí továrny vyčerpají do konce letošního června 20 milionů korun a další miliony mají na účet putovat průběžně dál.
V čem má být Deklarace porozumění lepší než vznik "pouhého" nadačního fondu v Zábřehu?
"Je v ní zapojeno množství subjektů, které rozhodují společně - investor, nevládní organizace, kraj, místní sdružení. Z nadačního fondu Hyundai jdou prostředky i na aktivity, na které by investor sám jen stěží přispěl," vysvětluje Gregor.
Peníze z fondu sponzorují například organizace, které fungují jako takzvaní hlídací psi - kontrolují, zda investoři v regionu mají potřebná stavební povolení či se nedopouštějí korupce. Právě Hyundai několik stavebních povolení neměl.
Deklarace kromě vzniku fondu zavazuje Hyundai k dodržování zákonů a kompenzaci dopadů továrny na životní prostředí pod Lysou horou.
Podobně vznikl z iniciativy Ekologického právního servisu i nadační fond při automobilce v Kolíně.
Přes milion korun putovalo od developerů Intersparu do nadačního fondu v Ostravě-Porubě jako kompenzace za zničené životní prostředí v okolí nového supermarketu.
"Dohodu jsme uzavřeli v situaci, kdy bychom už mohli realizaci pouze oddálit, ne zastavit," vysvětlil svůj nepopulární krok Adam Kantor z občanského sdružení, jež bojovalo proti výstavbě Intersparu.
