Praha Avizovaný pochod neonacistů Prahou představuje novou strategii extremistických hnutí.
Uplynulý rok podle analýz bezpečnostních složek ukázal, že se pravicoví extremisté začali ubírat jiným směrem, než dosud. Zatímco před dvěma lety bylo jejich hlavní náplní pořádání utajených koncertů, teď mají politické ambice: místo koncertů pořádají demonstrace s politickým kontextem, kterých se účastní stále více lidí.
"I když zatím neusilují o vytvoření vlastní politické strany a promyšlený vstup do veřejného života, jsou bezesporu nebezpečným dračím vejcem, před kterým je třeba být ve střehu, " uvádí se v červencové zprávě Bezpečnostní a informační služby.
Kvůli sobotní akci jsou v pohotovosti stovky policistů. Jaká je jejich taktika a jak budou proti zakázané demonstraci Mladých národních demokratů zasahovat ale odmítají předem zveřejnit.
Politika místo koncertů
K neonacistickým hnutím se v Česku oficiálně hlásí na pět tisíc lidí. Podle informací tajné služby BIS však nemají žádný celostátní řídící orgán ani nejvyššího šéfa, který by je koordinoval.
"Jsou roztroušeni v malých nezávislých regionálních skupinách, na organizované destruktivní akce nemají dostatek sil, peněz a prostředků," míní BIS.
Přesto však minulý a letošní rok přinesl na neonacistické scéně nový trend, který potvrzují jak tajná služba, tak analýzy ministerstva vnitra.
"V porovnání s předchozími lety se zvýšil počet veřejných akcí s politickým kontextem, jichž se účastnili příznivci neonacistické scény," uvádí se v ministerské zprávě o extremismu v roce 2006. "Současně se zvýšil i počet osob, které se jich zúčastnily."
Těžištěm neonacistických akcí přestávají být koncerty kontroverzních kapel. Důvodem odklonu od hospodských akcí je podle analýz pocit neonacistů, že tohle pro boj se systémem nestačí. A současně také větší represe proti těmto akcím.
Neonacisté nyní postupují strategičtěji. Uspořádají demonstraci, předem ji řádně ohlásí a požádají o povolení. Většinou mají zajištěné pořadatele a vyzývají účastníky, aby nezavdávali příčiny k policejnímu zásahu.
"Tento stav v neonacistickém prostředí posílil určitě pocit bezpečnosti a zvýšil ochotu jednotlivců účastnit se podobných veřejných akcí," uvádí ministerská zpráva.
Vůbec největší demonstrace za poslední roky se odehrála v loňském květnu, kdy Prahou pod taktovkou Národního odporu pochodovalo na 400 neonacistů.
Mimikry
Obdobnou strategii nyní zvolili i Mladí národní demokraté, kteří chtějí zítra, v den výročí Křišťálové noci projít starým židovským městem.
Organizace je zaregistrována jako občanské sdružení. Sami sebe prezentují jako ochránce demokracie, lidských práv.
Jak však upozorňuje BIS příznivci neonacistických hnutí nikdy neodhalují veřejně svůj skutečný cíl, kterým je odstranění demokracie. Často se maskují jako ochránci morálky, s odporem k uživatelům drog, přistěhovalcům, homosexuálům a podobně.
Stejně tak MND svůj pochod oficiálně nahlásili jako protest proti účasti Česka na okupaci Iráku a požádali o povolení.
Magistrát a posléze i městský soud v Praze však nakonec demonstraci nepovolil. Organizace přesto avizovala, že svůj záměr uskuteční a zítra vyrazí do ulic židovského města.
Žádná změna
V Česku jsou nejaktivnější tři organizace. Národní odpor, který ministerstvo vnitra označuje a nejmilitantnější, Vlastenecká fronta a Combat 18. V loňském roce výrazně ovlivnila neonacistickou scénu nová neregistrovaná organizace Národní korporativismus, která uspořádala už několik demonstrací.
Přestože vznikají nové subjekt spojované s extremistickým hnutím, počet trestných činů s rasistickým či antisemitským podtextem se nijak zásadně nemění.
V roce 2006 dokonce jejich počet klesl o 2% na 248 případů. Nedošlo k žádné vraždě s rasistickým podtextem. Nejčastěji šlo o podporu a propagaci hnutí směřujících k potlačení práv a svobody člověka, a hanobení národa, etnické skupiny a rasy. Přičemž oběťmi byli nejčastěji Romové. Odsouzeno bylo 96 lidí.
Stejně tak nebylo zaznamenáno, že by vzrostl počet antisemitských útoků. V ministerských statistikách je evidováno 14 trestných činů s tímto podtextem, což je o sedm méně než v roce 2005.
Zůstává také stejná skladba pachatelů. Trestné činy tohoto charakteru páchají nejčastěji absolventi učilišť a absolventi základních škol bez další kvalifikace. Nejčastěji ve věku 21-29 let.
Nejvíce případů policie eviduje v Moravskoslezském kraji, Praze a Libereckém kraji.
