Jena - Mezi německými městy zažila druhý největší ekonomický vzestup po nedávné krizi Jena, druhá metropole spolkové země Durynsko.

Ještě před třiadvaceti lety tu přitom hlídala stabilitu komunistického režimu dvacetitisícová posádka sovětské armády.

Jena je důkazem, že průmyslové země mají v globální konkurenci jedinou možnost - propojit výrobu s výzkumem, a zvýšit tak svou produktivitu. Tuto vyhlídku pro Česko definovaly už dvě vládní strategie, první už v roce 2004. Podniky ale spolupracují s výzkumnými ústavy a univerzitami stejně málo jako před deseti lety.

Ekonomický růst založený na technologiích přesto funguje, dokonce v postkomunistických zemích.

Namísto ruských vojáků studenti

Hlavní zásluhu na jenském boomu si připisuje optický průmysl, který předloni vyprodukoval high-tech výrobky za 1,5 miliardy eur a ročně roste nejméně o deset procent. Zajišťuje polovinu zdejšího ekonomického výkonu. Dalším rychle rostoucím odvětvím jsou biotechnologie. 

Jena zároveň patří mezi deset německých měst, kterým experti Feri Institutu předpovídají v nadcházejícím desetiletí největší vzestup.

Důvodem je především vysoce vzdělaná pracovní síla. Ve městě optiků funguje osm státních a několik soukromých vědeckých ústavů, na sto tisíc obyvatel připadá 26 tisíc vysokoškolských studentů. I tím se Jena řadí na druhé místo ve spolkové republice.

Zcela nová struktura

Schopnost využít v průmyslu nové technologie je hlavní předností německého hospodářství a Jena v této disciplíně přestihla dokonce západoněmeckou konkurenci. Durynský státní tajemník pro průmysl Jochen Staschewski vysvětluje úspěch prostě tím, že zdejší lidé mohli hned po převratu v roce 1989 nabídnout vysokou kvalifikaci.

"V Durynsku se musíme samozřejmě vyrovnávat se stejnými nevýhodami jako Česko, Polsko a další země. Jednou z nich je fakt, že jsme pouze prodloužený ponk a svěrák západních kolegů. Jena se takovému trendu víceméně vyhnula. Má výzkum, vědu, má know-how, což znamená, že se tam mohla vyvinout zcela nová struktura," tvrdí Staschewski.

Nová společnost v Jeně připomíná období hospodářského zázraku v západním Německu padesátých a šedesátých let minulého století. Tvrdí to rodák z Badenska-Württemberska, dramaturg jenského divadla Jonas Zipf.

"Obávám se, že tu nejdůležitějšími stavbami budou nákupní centra obklopená řadami činžáků a továrními halami. Za dvacet třicet let může Jena vypadat stejně jako Erlangen, Kassel, Hildesheim nebo další města hospodářského zázraku," upozorňuje Zipf na rizika nezvládnutého úspěchu.