Brno - Firmy, které zaměstnávají v Česku experty z Německa, se musí smířit s tím, že za ně zaplatí státu stejné pojištění jako za tuzemské pracovníky.

A to na rozdíl od Francouzů, kteří v Česku pojištění platit nemusí.

Nejvyšší správní soud se totiž ve dvou případech sporů o pojistné za německé pracovníky postavil na stranu státu a rozhodl, že firmy nedostanou zpět statisíce korun, které do státní kasy už odvedly.

Žádaní experti z Německa

Němečtí experti přitom v Česku patří mezi nejčastěji zaměstnávané a nejlépe placené experty ze zahraničí. Například ve vrcholovém vedení automobilky Škoda je několik německých manažerů včetně šéfa firmy Reinharda Junga.

Celkem v Česku podle statistik ministerstva práce a sociálních věcí oficiálně pracují asi tři tisíce Němců.

Soud nyní definitivně rozhodl několikaletý spor společnosti Rödl & Partner Consulting, která chtěla po České správě sociálního zabezpečení vrátit přes milion korun, která zaplatila na nemocenském pojištění za své německé zaměstnance.

U Městského soudu v Praze firma uspěla. Stát se ale obrátil se stížností na Nejvyšší správní soud a uspěl.

Senát Nejvyššího správního soudu vedený soudcem Petrem Průchou rozhodl, že Němci neměli mít výjimku z českého systému sociálního zabezpečení a firma za ně měla podobně jako za Čechy pojistné platit.

"Zaměstnanec z Německa nebyl vyňat z českého systému sociálního pojištění a pokud za něj bylo zaplaceno nemocenské pojištění v zákonem stanovené výši, postupovala Česká správa sociálního zabezpečení správně, když žádost o vrácení přeplatku odmítla," rozhodli soudci.

Francouzi mají výhodu

Firma tak neuspěla se svou argumentací a odkazem na to, že za Francouze se pojištění platit nemusí. Ústavní soud totiž rozhodl ve prospěch několika firem zaměstnávající francouzské pracovníky ve sporu s českými úřady o to, zda za ně mají doplatit desítky milionů korun za neodvedené pojistné.

To, že firmy jako Nestlé nebo Sodexho pojištění za svoje vrcholové manažery z Francie platit nemusí, způsobilo to, že mezinárodní smlouva mezi oběma zeměmi, ač byla uzavřená už v roce 1949, nebyla ratifikována parlamentem.

A smlouva tak neměla přednost před zákonem. Ze zákona o nemocenském pojištění totiž vyplývalo, že pojištění nemuseli platit cizinci, kteří v Česku pracovali a neměli trvalý pobyt.

Záleží na smlouvách

Podle Nejvyššího správního soudu ale v případě Němců existuje ratifikovaná smlouva z roku 2001, kterou schválily parlamenty obou zemí. "Smlouva stanoví, že na zaměstnance se vztahuje pojistná povinnost stanovená právními předpisy toho smluvního státu, na jehož výsostném území jsou zaměstnáni," rozhodli soudci.

Podobná situace je i u dalších manažerů či expertů z ciziny. Pro placení pojištění je tak rozhodující, zda mají země, odkud manažeři pocházejí, uzavřené a ratifikované smlouvy upravující placení pojistného. K českým soudům se už proto také dostaly případů zaměstnanců ze Švýcarska nebo Maďarska.