Ve středu mají poslanci rozhodnout, kdo se na příštích šest let stane zástupcem veřejné ochránkyně práv Anny Šabatové, případně jejího následovníka. Miloš Zeman navrhl do funkce také advokáta a člena ČSSD Zdeňka Koudelku, který má podle vyjádření některých poslanců šanci uspět.
Koudelka se však nezamlouvá skupině iniciátorů pondělního happeningu Za minutu dvanáct, kteří se rozhodli apelovat na poslance, aby dali přednost jiným nominandům. Členy výzvy - Magdu Faltovou, Hanu Potměšilovou, Martina Šimáčka a Kláru Laurenčíkovou - pojí spolupráce v ochraně občanů před znevýhodněním ze strany státu. Podle nich je Koudelka pro funkci zástupce veřejného ochránce práv občanů naprosto nepřijatelný.
"Zdeněk Koudelka doposud prokazoval, že nepracuje ve prospěch občanů v útisku, nehledá spravedlnost, ale naopak jedná v zájmu úzké skupiny lidí, v zájmu mocných nebo prostě ve svém zájmu. Jeho nominace je zcela účelová," tvrdí Martin Šimáček, člen přípravného výboru výzvy a ředitel Institutu pro sociální inkluzi.
"Koudelkovi chybí výsledky na poli lidských práv"
Zpolitizované kroky vidí autoři výzvy v Koudelkově profesní historii. Je například považován za spoluautora amnestie bývalého prezidenta Václava Klause z roku 2013, kvůli které se ocitly na svobodě osoby spojené s poúnorovou privatizací, mezi nimi i spolupracovníci Radovana Krejčíře. Koudelka také v době opoziční smlouvy ČSSD a ODS sepsal návrh novely volebního zákona omezujícího malé politické strany. Novelu ale smetl ze stolu Ústavní soud, protože odporovala poměrnému volebnímu systému.
Další rozpor vidí autoři výzvy v tom, že Koudelka se v roce 2000 účastnil na přípravě nového exekuční řádu. "To je naprosto protikladná činnost. Namísto toho, aby ochraňoval jednotlivé občany, tak stovkám tisíc lidí v Česku způsobil tlak a útisk tím, že exekuční řád pomáhal přivést na svět," říká Martin Šimáček
Pochybnosti podle skupiny vzbuzuje i Koudelkova podpora prezidenta Klause v jeho sporu s šéfkou Nejvyššího soudu Ivanou Brožovou. "Koudelka uvedl, že prezidentovo rozhodnutí o odvolání Brožové je v souladu s právem a s ústavou. Tento případ skončil opět u Ústavního soudu, který rozhodl, že prezidentův postup odporuje ústavě. Brožová tak zůstala ve funkci," doplnila výčet Hana Potměšilová ze společnosti Revenium.
Amnestii ne, ale Koudelku ano
Myšlenku setkání přišel podpořit senátor Marek Hilšer. "Pan Koudelka, který je spojen s neblahou amnestií pana Václava Klause, podle mého názoru nepřestavuje někoho, kdo by byl ochoten se za občany prát. Doufám, že třeba hnutí ANO, které vzniklo na protikorupčním boji, tak zváží podporu panu Koudelkovi, protože to není člověk, který by splňoval tato kritéria," sdělil Aktuálně.cz.
Právě hnutí ANO je jednou ze stran, které nevylučují hlasování pro Zdeňka Koudelku. Mezi dalšími také ODS, KSČM a SPD. Hlavní tvář hnutí ANO a premiér Andrej Babiš je přitom známý svým odmítavým postojem ke Klausově amnestii. "Klausovo rozhodnutí bylo jednoznačně špatné a za důsledky nese odpovědnost on a také tehdejší vláda Petra Nečase, která amnestii kontrasignovala," řekl na počátku roku Babiš Novinkám.cz.
Pokud sněmovna rozhodne o zvolení Koudelky zástupcem ombudsmana, čeká ho už jen jedna překážka. Neměl by totiž být členem žádné politické strany, což Koudelka stále je. ČTK však sdělil, že je kvůli funkci ochoten se angažmá v ČSSD vzdát. Zemanovým druhým kandidátem je Stanislav Křeček. Senát na zástupce ombudsmana navrhl bývalou senátorku Elišku Wagnerovou a děkanku Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně Markétu Seluckou.
