Dvouleté děti do školek nepatří, tvrdí učitelé. Zrušit jejich povinné přijímání chtějí i politici

Šárka Mrázová Šárka Mrázová
6. 2. 2018 17:44
Od roku 2020 má začít povinnost přijímat dvouleté děti do mateřských škol. Tuto podmínku chtějí zrušit senátoři a poslanci ODS, kteří navrhují novelou školského zákona navíc odstranit i povinnost předškolního vzdělávání pětiletých dětí.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Kvůli tomu, aby nemusela mateřská škola v Petrovicích u Nového Bydžova propouštět své učitele, začala přijímat i dvouleté děti. Tato venkovská školka na Královéhradecku řeší opačný problém než podobná zařízení ve velkých městech - dětí v ní ubývá. Její ředitelka Kateřina Tomášová si zatím může klást podmínky, za jakých okolností dvouleté děti přijme.

"Mohu se rozhodnout, že dítě nepřijmu, pokud není zralé. Beru ty, které jsou připraveny, tedy že nemají plíny, samy se najedí a oblečou s menší pomocí," popsala pro Aktuálně.cz. Řada dvouletých dětí podle ní chodí po obědě domů, vyzvedávají si je maminky, které pečují o mladšího sourozence, jiné matky ale už musely nastoupit do práce.

Petrovická školka, kterou navštěvuje téměř čtyřicítka dětí, dostává za každé dítě peníze na platy a provoz. Za dva roky ředitelka Tomášová už na výběr, zda dvouleté děti umístit, či ne, mít nebude. Podle školské novely má začít platit povinnost dvouleté děti do mateřské školy přijmout. S plánovanou změnou Tomášová stejně jako řada dalších pedagogů nesouhlasí.

Nařízení podle nich degraduje mateřské školy, které jako vzdělávací zařízení připravuje děti na vstup do základní školy. Navíc si už nyní stěžují na nedostatek peněz, vyčerpání a minimální podporu od státu.

"Malé děti potřebují jinou péči. Myslím si, že je to špatně nastavené. Ne každé dítě na to má jak po psychické, tak fyzické stránce," míní Tomášová, která se v úterý zúčastnila veřejného slyšení v Senátu na téma Dvouleté děti nepatří do školky, ale do náruče mámy.

Povinnost zařadit od roku 2020 do mateřské školy i dvouleté děti přinesla změna školského zákona z roku 2016. Zrušit ji stejně jako povinnost předškolního vzdělávání pětiletých dětí nyní chtějí poslanci ODS v čele s předsedou školského výboru Václavem Klausem mladším a podporu mají i v Senátu. Poslanecký návrh neodmítá ani ministr školství v demisi Robert Plaga (ANO) a je ochoten otevřít debatu.

"Myslím, že terén a čísla dokazují, že to funguje i bez této tvrdé podmínky," uvedl v prohlášení Plaga. "Nechme to na zřizovateli a iniciativě rodičů." Bývalá ministryně a nyní poslankyně ČSSD Kateřina Valachová zavedla tuto povinnost i proto, aby měly matky rychleji možnost vrátit se do práce.

Místopředseda senátního školského výboru Jiří Růžička (TOP 09) dnes řekl, že by stát neměl určovat rodinám a školkám, co mají dělat. Chtěl by zrušit ustanovení, které se týká dvouletých dětí. "Chceme, aby byla možnost, aby tam tyto děti chodily, ale nebyla by povinnost mateřských školek je přijímat," uvedl.

Omluva

Ve článku jsme odstranili na základě žádosti a omluvy Tamary Kováčové z EDUin její nepravdivé tvrzení: "Tamara Kováčová z centra pro vzdělávání EDUin ale upozorňuje, že pokud by prošel Klausův návrh, zrušilo by se i garantované místo ve školkách pro tří- až pětileté děti." Děkujeme za pochopení.

Pod petici, která je proti zařazování dvouletých dětí do školky a kterou zorganizovali vysokoškolský pedagog Marek Herman a speciální pedagog Jiří Halda, se podepsalo už 15 tisíc občanů. Připojila se k ní i ředitelka pražské MŠ Hřibská Martina Drbohlavová a učitelka MŠ Stařec Kateřina Zlámalová. "My už máme zkušenosti v naší mateřské škole třetím rokem, kdy 'vzděláváme' dvouleté děti. Paní učitelky jsou vyčerpané. Nemáme podporu od ministerstva personální, ani finanční," stěžuje si.

Dvouleté děti mají podle Drbohlavové jiné potřeby než tříleté, potřebují mnohem více individuální péče. Zlámalová dodala, že zařazení dvouletých dětí je pro malé obce jako zřizovatele navíc finančně náročné a významně zasahuje do obecního rozpočtu. "Pokud opravdu rodina potřebuje, aby máma nastoupila do práce, a je to existenčně důležité, tak mateřská škola je schopna se o děti postarat. Ale nemůže to být celoplošně," upozornila Zlámalová.

Martina Chmelová z neziskové organizace Alfa Human Service si ale myslí, že by stát měl garantovat podmínky, aby se pro dvouleté děti a matky vytvořila služba, buď prostřednictvím školského zákona, nebo zákona o dětských skupinách. "Ty mohou vytvářet alternativní systém péče pro hodně malinké děti," řekla Aktuálně.cz. 

Také centrum pro vzdělávání EDUin zastává názor, že by se opatření nemělo nahodile rušit, ale měla by se sebrat data a vyhodnotit, jak je užitečné. "Je nebezpečí, že tato debata je hodně vychýlená dojmově a ideologicky," míní Kováčová z EDUin. Mateřské školy by se podle ní měly podpořit zejména finančně.

Prezident Unie zaměstnavatelských svazů ČR Jiří Horecký dnes v Senátu uvedl, že zaměstnavatelé by měli umožnit ženám se rozhodnout podle jejich možností. Pomoci podle něj mohou i dětské skupiny s individuálnější péčí, které se zřizují v některých firmách. Problém vidí i v tom, že je stále malá nabídka ze strany zaměstnavatelů na částečné úvazky, v Česku zatím na ně pracuje jen 6,5 procenta lidí, zatímco v západoevropských státech zhruba třetina. "Problém je v tom, že zaměstnavatelé musí vydat vyšší náklady na každý částečný úvazek," dodal.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Britská libra po odkladu schválení brexitové dohody oslabuje

Britská libra oslabuje poté, co dolní komora britského parlamentu o víkendu odsunula schválení brexitové dohody, dokud její obsah nebude převeden do britského práva. Kolem 08:00 SELČ libra vůči dolaru ztrácela 0,6 procenta na 1,2905 USD. Minulý týden se přitom vyšplhala až na pětiměsíční maximum 1,2990 USD.

Podle analytiků nicméně víkendový vývoj snížil riziko brexitu bez dohody, což brání výraznějšímu propadu libry. Banka Goldman Sachs v nedělí snížila pravděpodobnost brexitu bez dohody na pět procent z dříve předpokládaných deseti procent, napsala agentura Reuters.

Euro si vůči libře připisuje zhruba 0,4 procenta na 0,8644 GBP. Vůči dolaru jednotná evropská měna ztrácí přibližně desetinu procenta na 1,1155 USD.

před 2 hodinami

V Katalánsku se během protestů zranilo skoro 600 lidí, čtyři přišli kvůli gumovým projektilům o oko

Protesty v Katalánsku, které vypukly minulé pondělí po vynesení verdiktu španělského nejvyššího soudu nad politiky tohoto regionu na severovýchodě Španělska, si za týden vyžádaly na 580 zraněných. Informovalo o tom v neděli večer katalánské ministerstvo zdravotnictví. Nejvyšší katalánský soud rovněž v neděli oznámil, že vůči 104 osobám bylo kvůli násilnostem při demonstracích zahájení vyšetřování, 28 z nich je ve vazbě.

Katalánská ministryně zdravotnictví Alba Vergesová v neděli uvedla, že do soboty záchranná služba v souvislosti s demonstracemi ošetřila 565 zraněných; dalších 14 osob bylo zraněno při potyčkách ze soboty na neděli. Třináct zraněných zůstává v nemocnicích. Stav jednoho policisty a jedné demonstrantky je velmi vážný a čtyři zranění přišli při střetech s policií o oko. Podle katalánských médii jim zranění oka způsobily gumové projektily.

Další zprávy