Už příští týden se bude čerstvými návrhy na udělení státních vyznamenání zabývat organizační výbor Poslanecké sněmovny. Prezident Pavel je udělí při příležitosti státního svátku 28. října. Až výbor nominace projedná, pošle je ke schválení plénu dolní komory parlamentu. Poté zamíří ke konečnému posouzení prezidentovi.
Mezi adepty na vyznamenání na nadcházejícím sněmovním výboru nebude bývalý prezident Miloš Zeman. Do budoucna však není vyloučené, že se jím může stát. Během výkonu mandátu byl držitelem Řádu Bílého lva a Řádu Tomáše Garrigua Masaryka. Vyšší pocty v Česku neexistují.
Zatím se pouze jednou v historii České republiky stal nejvyšší ústavní činitel nositelem obou řádů i po skončení politické služby. Doživotně si je mohl ponechat Václav Havel. Rozhodl o tom parlament v roce 2003. A je právě na sněmovně a Senátu, zda budou obdobně postupovat i v Zemanově případě.
Prezident má řády, aby je mohl udělit
"Prezidentu republiky náleží oba nejvyšší řády automaticky z titulu toho, že je sám uděluje. Odjakživa bylo žádoucí, aby ten, kdo je uděluje, byl jejich nositelem," vysvětlil zvyklosti Aktuálně.cz někdejší Havlův mluvčí a odborník na etiketu Ladislav Špaček.
První pocta se uděluje za zvláště vynikající zásluhy o stát v oblasti politiky, hospodářství či kultury. Řád T. G. Masaryka si vyslouží ten, kdo se významně zasadil o rozvoj humanity, lidských práv a demokracie. Zeman obě pocty ztratil o půlnoci z 8. na 9. března, kdy skončil ve funkci.
"Návrh na doživotní propůjčení hodností prezidentovi může podat poslanec, poslanecký klub nebo výbor. S podnětem se na ně může obrátit kdokoli," sdělila Aktuálně.cz vedoucí tiskového oddělení sněmovny Martina Lustigová. Totožná pravidla platí i pro Senát.
Zákon neupravuje, kdy musí parlament návrh na ocenění bývalé hlavy státu projednat. Ani v jakém pořadí. Zda tak musí učinit první sněmovna, nebo Senát. Pokud by však chtěl parlament dva nejvyšší řády Zemanovi svěřit, jednu zásadu mít na paměti musí. "U exprezidenta to lze schválit pouze za jeho života," připomněla Lustigová.
"Zemanův výkon byl ostudou"
Redakce oslovila předsedy všech sedmi poslaneckých klubů s otázkou, zda navrhnou Miloši Zemanovi doživotní propůjčení Řádu Bílého lva a Řádu T. G. Masaryka. Na dotaz reagovali čtyři z nich. Žádný neodpověděl kladně. Odpovědi se zdržely kluby ANO, SPD a lidovců.
"Takový návrh nepředložíme ani pro něj nebudeme hlasovat. Výkon prezidentské funkce Milošem Zemanem byl jejím znevážením a ostudou," uvedl předseda poslanců STAN Josef Cogan. Šéf klubu ODS Marek Benda zase odepsal, že aktivní postup svých lidí v této věci nepokládá "za pravděpodobný".
Předseda klubu Pirátů Jakub Michálek reagoval na dotaz k možnému udělení nejcennějších medailí předposlednímu prezidentovi citoslovci "ha ha". Jednoznačně se vyjádřil Jan Jakob, který je představitelem poslanců TOP 09. "Určitě ne," odpověděl. Stávající poslanci mohou změnit názor do podzimu 2025, kdy sněmovně končí mandát. Zemanovi v té době bude 81 let.
Řády pro Havla, Klause ocenil Zeman
Bývalý prezident Václav Havel Řád bílého Lva a Řád T. G. Masaryka převzal 14. října 2003. Bylo to osm měsíců poté, co ve funkci hlavy státu po necelých 14 letech služby skončil. Návrh na doživotní propůjčení obou ocenění nejprve v dubnu 2003 schválil Senát, následující měsíc se kladně vyslovila Poslanecká sněmovna.
"Dlouhá léta jsem tato vyznamenání uděloval. Pozoroval jsem, že i lidé známí svou chladnokrevností byli dojatí. I já sám jsem dojat," prohlásil tehdy Havel. Řád mu v Rytířském sále Valdštejnského paláce předali tehdejší předsedové obou parlamentních komor, Petr Pithart z KDU-ČSL tak učinil za Senát a Lubomír Zaorálek z ČSSD reprezentoval sněmovnu.
Parlament se naopak nezabýval ponecháním obou řádů pro Havlova nástupce Václava Klause. Žádný poslanec ani senátor takový návrh nevznesl, nedorazil k nim ani podnět od veřejnosti. Senát na Klause naopak podal žalobu pro velezradu, kterou však Ústavní soud kvůli následnému uplynutí Klausova mandátu neprojednal.
V pořadí druhý český prezident se však dočkal "alespoň" Řádu Bílého lva. Z vlastního rozhodnutí mu ho 28. října 2019 předal jeho pokračovatel Miloš Zeman. Připomněl Klausovu bohatou politickou kariéru, kdy byl ministrem financí, premiérem, předsedou sněmovny i prezidentem. "Už ho nepředstihnu, ministrem financí už nebudu," vtipkoval tehdy Zeman.
