Praha - Chodí spát nad ránem, pozdní příchody do školy jsou pro ně běžné a nemají jasnou představu o své budoucí práci. Uchazeči o vysokoškolské studium s nejlepšími studijními předpoklady nevypadají zrovna jako vzor pro ostatní studenty.
"Zjišťovali jsme nejen to, jaké jsou představy uchazečů o vysoké škole a jejich budoucnosti, ale i jaký je jejich životní styl a stravovací návyky," přiblížil Štěpán Pudlák ze společnosti Scio, jejíž národní srovnávací zkoušky (NSZ) letos absolvovalo přes 21 tisíc uchazečů.
Z průzkumu mezi nimi vyplynulo, že nejlepší předpoklady pro studium mají právě studenti, kteří ponocují a do postele ulehají až po druhé hodině ráno.
To však není případ třeba devatenáctileté Terezy Tížkové, která letos patří mezi nejúspěšnější účastníky srovnávacích zkoušek, jejichž percentil sahá ke stovce. "Musím říct, že zrovna já chodím spát brzo a radši si přivstanu,“ říká. "Stejně tak nechodím pozdě do školy," dodává v narážce na další poznatek průzkumu, podle kterého si u zkoušek lépe vedou ti, kteří několikrát týdně přijdou do školy pozdě.
Zkoušku skládají několikrát
Zkoušky probíhaly od prosince do května a uchazeči měli na výběr ze šesti termínů. Většina využila možnosti zkoušku skládat vícekrát. Studenti se jdou často na první termín seznámit s podobou testu, a až při dalších termínech se soustředí na dobrý výsledek.
"Napoprvé jsem tak vysoký percentil neměla, lepší výsledky se objevily, až když jsem zkoušku opakovala," potvrzuje Tížková, která se nakonec se svým výsledkem zařadila mezi desítku nejlepších uchazečů.
Srovnávací zkoušky tento rok využilo jako přijímací zkoušku přes sedmdesát fakult v Česku i na Slovensku. Scio testů využívá třeba několik fakult Univerzity Karlovy, Masarykovy univerzity i Českého vysokého učení technického. Na Fakultu sociálních věd UK v září nastoupí i Tížková. "Hlásila jsem se tam na více oborů a nakonec jsem si vybrala obor marketing a PR," vysvětluje.
Obor si účastníci NSZ nejčastěji vybírají podle toho, jaké má uplatnění v praxi a jestli budou mít šanci najít dobrou práci. Ohlížejí se přitom i na kvalitu výuky. Ti nejúspěšnější z nich ale obvykle nemají jasnou představu o tom, co budou po studiu dělat.
"Zatím nemám žádnou konkrétní představu o tom, jak budu po škole pokračovat," potvrzuje Tížková. Není však sama, napevno rozhodnutá o své budoucnosti je pouze čtvrtina uchazečů.
