Epizeuxis neznali dva studenti ze tří. V maturitním testu být nemá, říká poslankyně-češtinářka

Julie Kochová ČTK Julie Kochová, ČTK
27. 5. 2016 18:04
Najít epizeuxis nezvládly u letošních maturit dvě třetiny žáků. Otázka na básnickou figuru, která znamená prosté opakování slov, vzbudila vzrušenou debatu mezi maturanty i odborníky na vzdělávání. Zatímco zakladatel Asociace středoškolských češtinářů Jiří Kostečka znalost pojmu epizeuxis hájí, bývalá češtinářka a nyní poslankyně ČSSD Vlasta Bohdalová s jeho zařazením do maturitního testu nesouhlasí. "Kdo se nechce více věnovat češtině, tento pojem znát nemusí," myslí si.
Úlohu na epizeuxis nezvládly vyřešit dvě třetiny studentů (ilustrační foto)
Úlohu na epizeuxis nezvládly vyřešit dvě třetiny studentů (ilustrační foto) | Foto: Ondřej Besperát

Praha - Společnost Cermat, která pro ministerstvo školství maturitní testy sestavila, v pátek představila výsledky jednotlivých úloh. Epizeuxis, opakování slov, měli studenti najít v básni Františka Halase. Na otázce pohořelo téměř 66 procent prvomaturantů, u studentů, kteří maturitu opakovali, to bylo celých 88 procent.

Zvoní zvoní zrady zvon zrady zvon - to je epizeuxis, tedy opakování stejného slova nebo slovních spojení za sebou v jednom verši, kterou měli maturanti odhalit v básni Františka Halase Zpěv úzkosti.

"Zveřejněná data umožňují mnohem věcnější debatu o třech zásadních věcech. Za prvé, zda je to, z čeho středoškoláky zkoušíme, opravdu důležité. Za druhé, zda je to, co středoškoláky vyučujeme, protože je z toho zkoušíme, opravdu důležité? A za třetí: Co středoškoláci opravdu umějí?" ptal se Oldřich Botlík z iniciativy Maturitní data – odtajněno.

Úlohu kritizoval i šéf společnosti Scio Ondřej Šteffl. Odborná synonyma je podle něj ještě pochopitelné požadovat po gymnazistech, u studentů učilišť a průmyslovek to ale nedává smysl. Testy jsou však pro všechny maturanty stejné.

Češtinář z gymnázia Nový PORG Jiří Kostečka ale úlohu o epizeuxis hájí. Předmět český jazyk se podle něj vedle jazyka a slohu zabývá i literaturou, tedy uměleckými texty. "Umělecké ozvláštnění se děje prostřednictvím konkrétních jazykových prostředků a ty je prostě maturant povinen znát. Právě figury jsou jedny z nejčastějších a epizeuxis je spolu s anaforou vůbec nejfrekventovanější figura," řekl. Anafora je opakováním stejných slov nebo skupin slov na začátku veršů nebo vět.

Studenti by měli umět pracovat s textem, ne znát epizuexis

Kritiku Kostečka odmítá. "Napadat tuto úlohu je naprosto nemístné. Je příznačné, že ji napadají nečeštináři, kteří tomu, s prominutím, nerozumějí," dodal.

Úlohu na epizeuxis u maturit ale kritizují i češtináři. Podle bývalé učitelky českého jazyka a poslankyně ČSSD Vlasty Bohdalové by epizeuxis měli znát lidé, kteří se chtějí v dalším studiu věnovat češtině. Ostatní ne.

"Já sama jsem se s tím pojmem setkala okrajově na gymnáziu a pak až na pedagogické fakultě. Myslím si, že taková úloha do maturit nepatří. Studenti by měli umět pracovat s textem, vědět něco o literární historii, napsat určité slohové útvary, ale tohle ne," míní poslankyně.

Poslanci však podobu maturit ovlivnit nijak nemohou, úlohy vymýšlí Cermat. Jediný, kdo tak může nastartovat debatu o tom, co by v maturitách mělo či nemělo být, je ministerstvo školství.

 

Právě se děje

Další zprávy