Když jsme řekli známým, že jdeme dělat rozhovor s vámi, nevěděli vůbec, kdo Danuše Nerudová je, ačkoliv média poměrně sledují. Překvapuje vás to?
Věřím, že se to změní, protože mám v plánu dělat velmi kontaktní kampaň. Budu jezdit po všech regionech a navštívím i místa, kam běžní kandidáti nejezdí. Určitě vejdu i více ve známost.
Proč jste se rozhodla oznámit kandidaturu právě teď?
Chci se chovat férově a nechci tvrdit, že nedělám kampaň, když ji přitom už v ulicích dělám. Takto jasně říkám: Chci kandidovat a stojím o podporu každého voliče, který se mnou sdílí stejné hodnoty.
Někteří lidé o vás mluví jako o kandidátce pro "twitterovou bublinu". Pochybují, že dokážete zaujmout velmi různorodou českou společnost.
Jsem přesvědčená, že se dokážu vžít do pocitů mnoha lidí v naší zemi. Dokážu například pochopit, co zažívají sociálně slabší. Jsem ze čtyř dětí a jako malí jsme si nemohli dovolit to, co měli spolužáci. Kvůli tomu, že část rodiny emigrovala, jsem se třeba nikdy jako dítě nepodívala do Jugoslávie ani na Balaton. Stejně tak se dokážu vžít do pocitu matek, kterým nevychází rozpočet a týden před sociální dávkou nemají za co nakoupit jídlo pro děti.
Občas slýcháme, že jste velmi ambiciózní.
Mě by zajímalo, jestli se na ambice budete ptát i Andreje Babiše nebo Petra Pavla. U muže je dobré mít ambice a u ženy ne? U mě jde o odpovědnost a o jakýsi vnitřní motor. Myslím si, že vím, jak dělat věci lépe, a snažím se je proto měnit.
Určitě se budeme ptát na ambicióznost také mužů. Když jste zmínila Andreje Babiše, tak ten už začal ve velkém jezdit za lidmi. Jak chcete oslovit jeho voliče, kteří jsou mnohdy na vesnicích či v malých městech?
Věřím, že skutečně oslovím velmi různorodé voliče. Dokážu pochopit, co lidé zažívají, a dokážu pochopit i problémy těch, kteří budou velmi zasažení ekonomickou krizí. Neustále upozorňuji na to, že vláda bude muset pomoci i lidem, kteří doteď pomoc nepotřebovali.
Také o sobě říkáte, že chcete být kandidátkou pro mladé lidi. Čím se je pokusíte oslovit?
Nejzásadnějším tématem je dostupnost bydlení. V tuto chvíli nejde jen o vlastnické, ale i nájemní. Jakou budoucnost má společnost, ve které se mladí lidé nejsou schopni trhnout od svých rodičů a zakládat rodiny, protože nemají kde bydlet?
Dalším tématem je změna klimatu, která mladou generaci hodně trápí a třeba i kvůli tomu nechtějí mít děti. Pak jsou další témata, o kterých se na veřejnosti tolik nemluví, ale mladá generace je považuje za důležitá. A to je manželství pro všechny nebo adopce dětí stejnopohlavními páry.
Manželství i adopci pro páry stejného pohlaví byste podpořila?
Všichni by měli mít stejná práva. Hovoří o tom Listina základních práv a svobod.
Na Hradě bych nebydlela
Někteří lidé se vás snaží porovnávat se slovenskou prezidentkou Zuzanou Čaputovou. Máte ráda takové srovnání, nebo se mu bráníte?
Slovenské prezidentky se velmi vážím, stejně jako si velmi vážím každé ženy, která dosáhla úspěchu. Vážím si i žen, které o někoho pečují a těžce pracují, ale já nejsem Zuzana Čaputová.
Je pro vás v něčem inspirací? Snažila byste se ji jako případná prezidentka v něčem napodobovat?
Česko není Slovensko. Jsme v jiné situaci, než bylo Slovensko, a potřebujeme dělat jiné kroky, než činila paní prezidentka Čaputová.
Otevřela bych Hrad, dala bych vyznamenání P. Rychetskému a omluvila se v kauze F. Peroutky, říká prez. kandidátka Danuše Nerudová některé své představy v rozhovoru pro @Aktualnecz, který jsme vedli s kolegyní @Domi_Hromkova. A zazněl i dotaz na srovnávání se Zuzanou Čaputovou. pic.twitter.com/whf6dMfTAk
— Radek Bartoníček (@R_Bartonicek) June 1, 2022
Co byste jako hlava státu dělala především?
Bylo by toho hodně, ale nejdříve bych udělala několik symbolických rozhodnutí, které naše společnost potřebuje. Chtěla bych zrušit zátarasy na Hradě, bydlela bych mimo Hrad a chodila na něj jen jako do úřadu. A jako gesto bych určitě udělala to, že bych dala vyznamenání předsedovi Ústavního soudu Pavlu Rychetskému, a omluvila se za kauzu s Ferdinandem Peroutkou.
Existuje vůbec něco, v čem byste na prezidenta Miloše Zemana chtěla navázat?
Asi bych souhlasila s tím, jak jezdil do regionů a potkával se s lidmi. To je asi jediná věc. Jinak bych řekla, že dnes už je to unavený a nemocný muž.
Nemáte obavu, že byste mohla těmito slovy naštvat jeho příznivce, o jejichž hlasy budete chtít asi také zabojovat?
Dívali jste se na poslední průzkumy veřejného mínění? Prezident má historicky nejnižší podporu lidí. V této chvíli ho podporuje zhruba jen třetina lidí.
Pořád je to ale dost velká skupina, jejíž podpora by se v prezidentských volbách hodila.
Stojím o každého demokraticky smýšlejícího voliče. Myslím, že slovy o unaveném a nemocném muži mu vyjadřuji pokoru. Co je divného na tom, že na konci prezidentského úřadu je někdo unavený a bohužel i nemocný? Je to objektivní realita.
Byla byste tou prezidentkou, která zasahuje výrazně do politiky vlády?
Prezidentův hlavní úkol je důsledně od vlády vyžadovat, aby plnila sliby, které dala svým voličům. Druhým jeho úkolem je s vládou komunikovat. Má mluvit se všemi předsedy politických stran a má přispívat ke stabilitě země. To se v tuto chvíli neděje. Pak má samozřejmě prezident respektovat pravomoci vlády. On nemá žádnou svoji hospodářskou ani zahraniční politiku. Takže prezident má komunikovat, respektovat a otvírat dveře.
Jak moc byste vládě mluvila do ekonomických témat? Nyní například kritizujete plošný příspěvek pět tisíc korun pro rodiny s dětmi a upozorňujete, že vláda málo pomáhá lidem v těžké sociální situaci. Jako prezidentka byste vládě nynější postup rozmlouvala?
Prezident má podle mého názoru s vládou komunikovat a upozorňovat na možná řešení či na opomíjené skupiny obyvatel. To má dělat prezident. A pak má samozřejmě úplně poslední institut, který mu dává možnost nepodepsat některé zákony.
Mimochodem, jednala jste s některou z pěti vládních stran, aby vás jejich politici podpořili v kandidatuře?
V tuto chvíli jsem občanským kandidátem. Vážím si podpory jakékoliv demokratické strany, ale kandiduji jako nezávislý kandidát.
Ale jednala jste s nimi?
Žádná politická vyjednávání o mé podpoře nevedu. Znovu opakuji, že jsem samostatný kandidát.
I když máte výhrady k tomu, jak se vláda premiéra Petra Fialy snaží pomáhat lidem, zároveň je zřejmé, že k současné středopravicové vládě máte poměrně blízko. Zvala byste vůbec na Hrad třeba politiky z SPD a nebo z KSČM, pokud by se tedy vrátili do sněmovny?
Komunisty ne. SPD ano, pokud by byla v Poslanecké sněmovně. Úkolem prezidenta je komunikovat se všemi předsedy politických stran.
Proč ne s komunisty?
Protože to pro mě není demokratická strana. Je na čase, abychom se po 30 letech vyrovnali s komunistickým dědictvím.
SPD je podle vás demokratická strana? Podle řady komentátorů i politiků je hrozbou pro naši demokracii.
SPD Tomia Okamury může být hrozbou pro naši zemi, zejména bezpečnostní. Prezident ale musí dodržovat zákony, a pokud politická strana nestojí mimo zákon, je úkolem zvát jejího předsedu k politickým jednáním.
Kromě vztahu k Rusku se hodně debatuje o vztahu k Číně. Podporovala byste spolupráci třeba na nějakých ekonomických projektech, nebo byste byla spíše proti?
Jako větší bezpečnostní riziko nyní vnímám Rusko. Evropa nemůže vést válku na dvou frontách. Zároveň ale nesmí podcenit bezpečnostní riziko z Číny. Myslím, že Číně bylo jasně naznačeno, co by se stalo v případě, že by začala podporovat Rusko.
Pokud jde o agresi Ruska vůči Ukrajině, podporovala byste jako prezidentka nějaký kompromis v podobě toho, že by Rusko válku ukončilo výměnou za část ukrajinského území?
Ukrajinský národ tak moc trpí ztrátami na životech, že tuto otázku může zodpovědět jen jejich prezident Zelenskyj. Rady z tepla obývacího pokoje považuji za nepřípustné.
Jak byste reagovala na jeho místě?
Trvala bych na úplném stažení ruského vojska z Ukrajiny.
Budeme zveřejňovat úplně všechny sponzory
Dáváte najevo, že chcete být vůči veřejnosti maximálně otevřená. Můžete nám tedy říci, kdo všechno konkrétně platí vaši prezidentskou kampaň?
Na rozdíl od jiných kandidátů už nyní najdete na našem transparentním účtu všechny moje sponzory. Dělám v tomto víc, než co mi zákon ukládá. Na účtu budou vidět všechny dary, které doputují do kampaně, včetně těch, které jsme získali před otevřením účtu.
Co vás vlastně nyní živí poté, co jste letos v lednu skončila jako rektorka Mendelovy univerzity v Brně?
To chcete vědět, kde kolik beru peněz? Jediný můj příjem vychází z tabulek Mendelovy univerzity, kde pracuji jako profesorka.
Média nedávno upozornila na případy plagiátorství a rychlostudia na vaší univerzitě, konkrétně na provozně ekonomické fakultě. Cítíte zodpovědnost za tato pochybení? Nesete na nich vinu?
Nenesu. Ve chvíli, kdy jsem to zjistila, tak jsem dělala všechno pro to, aby se situace vyšetřila a napravila. Mám naprosto čisté svědomí. V tom mi dala za pravdu i zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu. Jsem ráda, že se všechno vyšetřilo a fakulta začala přijímat nápravná opatření. Ten problém se týká jen jedné fakulty, nikoli celé univerzity.
Ale přece jenom jste byla rektorkou a šlo o závažná pochybení.
Zákon o vysokých školách hovoří jasně. Do studijních programů přijímá studenty děkan fakulty. Já jsem postupovala přesně tak, jak by rektor v této situaci postupovat měl. Když jsem dostala e-mail od kolegy, který zjistil, že se něco závažného děje, okamžitě jsem sestavila vyšetřovací komisi. Výsledkem bylo odebrání titulů. Postupovala jsem učebnicově.
Takže necítíte žádné výčitky?
Jestli má někdo nějaké podezření na porušení zákona, ať podá trestní oznámení.
Zastavme se ještě u vašeho manžela Roberta Nerudy. Nikdo jiný z kandidátů a kandidátek asi nemá tak výrazného partnera jako vy. Působil na Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, nyní pracuje v největší právní kanceláři, která má zakázky od státu, a je aktivní na sociálních sítích. Do jaké míry by se podílel na vašich prezidentských rozhodnutích?
Jsme spolu 25 let, máme syny ve věku deset a šestnáct let a já jsem na něj celou dobu našeho soužití nesmírně hrdá. Jsem přesvědčená, že je na pozici prvního muže připravený.
Ale jak moc by vám mluvil do vašeho rozhodování?
Člověk, který chce rozhodovat správně, naslouchá všem možným názorům, včetně názorů svého partnera. To je úplně běžná věc v každém manželství. To, že má žena ve vysoké funkci výrazného manžela, je celosvětový trend. Například manžel estonské premiérky je investiční bankéř, manžel finské premiérky je startupový investor. Doba se změnila.
I vy za sebou máte velkou kariéru. Na Mendelově univerzitě jste byla nejmladší vedoucí Ústavu účetnictví a daní, nejmladší docentkou i profesorkou, poté jste se stala vůbec nejmladší rektorkou v Česku. Čemu tyto úspěchy přičítáte?
Velký vliv na to mělo rodinné prostředí. Jsem nejstarší ze čtyř sourozenců a vždy jsem měla za všechny ostatní odpovědnost. Rozdíl mezi mnou a nejmladším bratrem je třináct let, takže si někdy lidé v tramvaji mysleli, že je to moje dítě, když jsem ho hlídala. Jestliže se něco doma stalo, něco se rozbilo, já jsem za to pak vždycky měla odpovědnost.
