Praha - Bývalý eurokomisař pro sociální politiku Vladimír Špidla stojí v sociální demokracii proti početné části spolustraníků.
Zejména s regionálními politiky ČSSD se v řadě věcí rozchází v tom, jak zvládnout situaci nejchudších lidí sestěhovaných do ghett a jak vyřešit jejich spolužití s bohatšími spoluobčany.
"Represe už je dnes na hranici. Třeba ta myšlenka, že se budou zabavovat další sociální dávky, to je jeden z přístupů, který považuji za naprosto nemožný," komentuje v rozhovoru pro Aktuálně.cz bývalý český premiér některé kroky a myšlenky politiků (různých stran) v regionech.
"Je jasné, že každý musí dodržet zákony, ale zkuste dodržovat zákony, když máte dva tisíce dvě stě korun," říká také Vladimír Špidla na adresu lidí, pro něž má politika nálepku "nepřizpůsobiví".
I proto navrhl sociální demokracii, že sestaví ve straně tým, který se bude problematikou sociálně vyloučených lidí zabývat.
Vězení za přestupky?
Aktuálně.cz: Když jste nedávno vystoupil v organizaci Armáda spásy, kritizoval jste, jak obce řeší problematiku sociálního vyloučení. Kde je podle vás chyba?
Kromě toho, že represivní opatření už byla vyhnána na hranici únosnosti, vidím také, že se nepoužívá institut tzv. náhradního příjemce. Většina pokut a předpisů, které jsou spojené s tím, že se něco neplatí, jsou nadproporční, protože likvidují dlužníka. Cílem ale je, aby se ty peníze získaly a aby nevznikaly dluhy, nikoli likvidace dlužníků a vytvoření sociálně neřešitelných situací.
A.cz: Ale institut náhradního příjemce, tedy úhrada nákladů na sociální bydlení přímo ze sociálních dávek, nyní navrhuje Ústecký kraj, v jehož čele stojí politici vaší strany.
To je správný institut, ale už funguje, jen to málokdo používá. Když jsme o tom diskutovali se zastupiteli, ukazuje se, že se jim to zdá příliš komplikované.
Realitní čachry
A.cz: Zároveň jste ale kritizoval obce, že mohou mít na situaci chudých své zájmy a nebrání jejich zadlužení. Máte pro to nějaký konkrétní příklad?
Když se podíváte, jak některá ghetta vznikala, vidíte, jak majitelé realitních společnosti manipulují a zároveň vidíte, že města na to nereagují, můžu si někdy myslet, že jim nevadí, že ti lidé se zadluží a vypadnou. Protože kdyby se užívaly důsledně nástroje sociální politiky, které tu jsou, není prostě možné, aby vznikaly tak vysoké dluhy.
A.cz: Co myslíte konkrétně?
To může mít lecjaké motivy a skoro vždy narazíte na to, že tam jsou obrovské čachry s nemovitostmi. Spočívají v tom, že máte „barák na náměstí", kde jsou relativně chudí lidé, máte s nimi problémy, chcete je dostat ven, tak je necháte zadlužit. Pak tam přijde makléřská firma, řekne, já za tebe zaplatím dluhy a ještě ti dám sto tisíc a ty se odstěhuješ z Karlína do Janova. On se přestěhuje, firma převezme jeho byt a prodá ho za tři čtyři miliony.
Omyly sociální demokracie
A.cz: Vaši spolustraníci ale zároveň navrhují překvalifikovat opakování přestupků na trestný čin se sazbou až dva roky vězení. Není to přesně ta represe, kterou kritizujete.
To je mylné opatření, s tím nesouhlasím.
A.cz: Proč je to špatně?
Když je trestný čin, důsledkem je vězení. Myslíte si, že vězení je dobrou metodou, jak dobře socializovat člověka? Za to, že třeba šestkrát nezaplatí popelnice? Dovedu si ale představit, že by pak měly následovat nějaké povinnosti typu veřejně prospěšných prací nebo podobné věci.
A.cz: Tedy uložení alternativního trestu u přestupku? Podle současné úpravy to není možné...
Ano, ale je nutné si uvědomit, že ne vždy musí proběhnout trestní řízení. Pro tuto věc není z žádného hlediska účelné. Účelný je registr přestupků, z něho je zřejmé, který člověk má problémy a lze mu pak přizpůsobit intenzivní sociální práci. Případně nějaký typ tlaku v podobě alternativního trestu, nebo veřejných prací. To ano, to jistě má smysl. Ale kvalifikovat to jako trestný čin považuji za přehnané a v podstatě neúčelné ze všech hledisek.
A.cz: Jak je možné, že to navrhuje zrovna sociální demokracie, u níž lze čekat zvýšené pochopení pro nejchudší vrstvy?
Sociální demokracie jako taková má obecně citlivý přístup. To ale neznamená, že se u nás nemohou zrodit nápady a postoje, které nejsou opřené o realitu. To se může přihodit v každé politické straně. To je linie, s kterou nesouhlasím a nepopírám, že se to objevilo v návrzích Ústeckého kraje. Ten je v těžké situaci a hledá na ni odpovědi, a tak se objevují i takové, které jsou podle mého názoru nesprávné a z hlediska sociální demokracie v podstatě mimo hlavní proud uvažování.
Těžká věc pro starosty
A.cz: Navštívil jste osobně Šluknovsko?
Na Šluknovsku jsem několik let nebyl. Ale byl jsem v ghettech po celé Evropě a zabýval jsme se těmito problémy. Byl jsem naposledy v Ostravě, podílel jsem se na akcích s bezdomovci, navštěvoval jsem různé projekty. Kontakt s realitou udržuji.
A.cz: Byl jste eurokomisařem pro sociální záležitosti. Musíte znát integrační opatření z různých zemí. Nezvažujete tyto zkušenosti nějak využít?
Zkontaktoval jsem město Ostrava s jedním španělským projektem určeným romské menšině. Snažím se, abychom dali v ČSSD do pohybu nějakou systematickou a hlubší politiku.
A.cz: Podle ochránců lidských práv přiživili negativní emoce vůči sociálně vyloučeným ve Šluknovském výběžku i místní politici z ČSSD. Vnímáte to také tak?
Uvědomme si, že u nás je v rámci regionální politiky a v rámci převládající sociální politiky posledních sedm osm let tato otázka naprosto podceňovaná. A starostové z těch maličkých měst jsou v situaci, kdy to nemůžou zvládnout.
A.cz: To jsou důvody, proč si to chcete vzít na starost, že starostové na to v současné době nestačí?
Zčásti ano. Já to nemohu vzít pod svá křídla, nejde to dělat nějak jednoduše shora. Mohu použít zkušenosti, které mám, protože jsem viděl chudobu v Indii, ve Španělsku nebo v Irsku. Nemohu si myslet, že to vytrhnu, ale vzhledem k tomu, že teď se vede v sociální demokracii opravdu podstatná programová debata a že pevně doufám ve vítězství v příštích volbách, snažím se, abychom byli připraveni.
