Jsou staří a vyčerpaní. Třetina pediatrů je v důchodovém věku, rodiče je shání marně

Michaela Prešinská Radek Dragoun Aleš Vojíř Michaela Prešinská, Radek Dragoun, Aleš Vojíř
3. 4. 2023 5:58
Takřka každému sedmému praktickému lékaři pro děti a dorost je více než 70 let. A situace se zhoršuje. Základní zdravotní péče o děti nyní do velké míry stojí na lékařích v důchodovém věku, mezi pediatry se samostatnou ordinací jich tvoří třetinu. Někteří sami uznávají, že jsou vyčerpaní. Česko jejich služby ale potřebuje, i s nimi totiž nyní chybí zhruba 300 ordinací.

Sehnat pro své dítě praktického lékaře se stává pro některé rodiče obtížným úkolem. Zvlášť v některých regionech je situace kritická. Stanislava Konova se před dvěma lety přestěhovala do Kladna. Dosud se jí tam však lékaře pro své děti sehnat nepodařilo.

Podobné problémy řešila i Renata Weis, když v největším středočeském městě její dětská lékařka skončila. "Musíme dojíždět do ordinace až do Stochova. A protože nemáme auto, cestujeme vždy hromadnou dopravou. V okolí našeho bydliště však nikdo nové pacienty nepřijímá," popisuje situaci. Cesta s nemocným dítětem do ordinace a zpátky jí tak zabere téměř dvě hodiny. 

Situace na Kladensku je přitom výrazně lepší než v jiných regionech v republice. Nejhůře je na tom okres Praha-východ a Domažlicko, kde na jednoho pediatra připadá takřka 2000 dětí. 

"Lékaře nyní nemá téměř 400 tisíc dětí. V posledních pěti letech přitom bez náhrady zaniklo víc než 330 ordinací praktických lékařů pro děti a dorost. Do toho přišly ukrajinské děti. I když se snažíme, nemůžeme to v žádném případě zvládnout. Jsme vyčerpaní a staří," podotýká pediatrička Eva Vitoušová, která ordinuje v okrese Praha-východ. 

V Česku je podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky jen 1800 pediatrických ordinací. Mezi lety 2004 a 2019 ubylo 13 procent ordinací dětských lékařů, zatímco za tu doby přibyly desítky tisíc dětí.

Mladí lékaři o práci nestojí

A nic nenasvědčuje tomu, že by se situace měla zlepšovat. Průměrný věk praktiků pro děti a dorost dosahuje v Česku téměř šedesáti let. Mladí lékaři přitom nemají o převzetí agendy starších doktorů zájem. "Když v našem městě skončila jedna má kolegyně, nenašla nikoho, kdo by převzal její zaběhlou ordinaci. A tak jsem tu sama. Mám neustále přeplněno a sotva stíhám. Je mi líto matek, které marně shánějí pediatra pro novorozence. Je to naprosto šílené a smutné," svěřuje se pediatrička Lucie Otahalová z Kostelce nad Černými lesy, takřka čtyřtisícového města na východ od Prahy. 

Podobnou zkušenost má i lékařka Jana Schejbalová z Domažlic. Ještě před třemi lety neměla s kapacitou ordinace problém. To se změnilo, když se její kolega z deset kilometrů vzdáleného města rozhodl jít do důchodu. Náhle u sebe musela pediatrička zaregistrovat více než 300 jeho pacientů.

O čtyři měsíce později se nepřívětivá situace opakovala s další kolegyní z nedalekého města, následně se množství klientů navýšilo ještě o 119 ukrajinských dětí. "Dříve jsem s přehledem stíhala všechny prohlídky. Dnes mám občas za dopoledne i 70 nemocných dětí. Už mi bylo šedesát a pracuji dvakrát tolik, co za mlada," říká.

Podle předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost Ilony Hülleové bude v dohledné době kritických situací s nedostupností dětské primární péče přibývat. "Když se stávající situace nezlepší, síť pediatrů se rozpadne. To by znamenalo, že rodiče pro své dítě doktora v místě svého bydliště neseženou," varuje. 

Změny ve vzdělávání, dotace i milionový bonus

Příčinu úbytku praktiků vidí Hülleová zejména v současném systému vzdělávání. Cesta k atestaci je totiž v případě pediatra o rok a půl delší než u praktika pro dospělé. V rámci praxe musí navíc student rozdělit svůj čas mezi učení, praxi v nemocnici a získávání zkušeností v ordinaci pediatra.

Sdružení praktických lékařů tak připravilo návrh změny, která by měla přilákat více zájemců o studium pediatrie. "Naše řešení není ideální, ale myslíme si, že pomůže. Jde o zřízení nového vzdělávacího oboru praktického dětského lékařství, který by se studoval tři roky, obdobně jako to je u všeobecného lékařství," popisuje Hülleová.

Podle mluvčího ministerstva zdravotnictví Ondřeje Jakoba se na změně vzdělávacího programu již pracuje. "Byla posílena možnost volitelné praxe v primární péči v pediatrii. V upraveném vzdělávacím programu si může školenec zvolit až čtrnáct měsíců praxe," říká mluvčí.

Ministerstvo letos také plánuje zvýšit finanční podporu absolventů lékařských fakult, kteří se rozhodnou pokračovat ve studiu. "Na částečnou úhradu nákladů souvisejících se specializačním vzděláváním zdravotnických pracovníků letos poskytneme více než 820 milionů korun. Tím budou podpořeny zejména obory, v nichž chybí lékaři. Tedy pediatrie, dětská psychiatrie a neurologie," dodává Jakob.

Úbytkem praktických lékařů pro děti se zabývají i pojišťovny. Všeobecná zdravotní pojišťovna nabízí praktikům, kteří by chtěli otevřít ordinaci v oblasti s nedostatkem zdravotníků, speciální bonus ke smlouvě. "Za otevření ordinace a registraci dostatečného počtu klientů Všeobecné zdravotní pojišťovny může doktor dosáhnout příspěvku až 1,5 milionu korun," uvádí mluvčí Viktorie Plívová.

Pojišťovna také zpracovala návrh zřízení pediatrických ordinací v nemocnicích. "V danou chvíli je to jedno z rychlých a dostupných řešení, jak zvýšit kapacity pediatrické péče v oblastech, kde nejvíce chybí," vysvětluje mluvčí s tím, že se tímto způsobem již podařilo otevřít desítky nových ordinací.

Video: První příznaky - odolnost bakterií na antibiotika (24. 10. 2022)

První příznaky - lékař Milan Trojánek o odolnosti bakterií na antibiotika | Video: Kristýna Pružinová, Jakub Zuzánek, Blahoslav Baťa
 

Právě se děje

Další zprávy