reklama
 
 

Nechtějí poldry. Čeká je vyvlastnění? Rozhodne sněmovna

10. 3. 2008
Poldrům se brání i celé obce

Praha - Naši půdu vám levně nedáme, vzkázali vodohospodářům lidé na několika místech republiky.

Kvůli nesouhlasu vlastníků pozemků tak dodnes chybí některá plánovaná protipovodňová opatření, především suché poldry.

Ministerstvo zemědělství ví, co by pomohlo - vyvlastnění.

Své pozemky dát nechtějí

Projektantům Povodí Labe nedělá radost hned několik majitelů pozemků v Dobrušce-Mělčanech. Na jejich půdě by měla být jednou hráz nádrže k zadržení povodňové vlny.

Někteří chtějí za parcely i čtyřikrát vyšší ceny, než jim Povodí na základě odhadu nabízí. Další odmítají dát pozemky úplně.

Povodňová novela:

Povodňová novela:

  • Definuje území k řízenému rozlivu vody při záplavách - takzvané poldry
  • Pod hrázemi poldru umožňuje vyvlastnit pozemky pro stavbu hrází a komunikací (10-20% rozlohy poldru)
  • Zemědělci hospodařící na "dně" poldru budou mít nárok na úhradu škod na úrodě a porostech po řízeném zaplavení
  • Budou mít nárok také na úhradu vrácených dotací z evropských fondů (80-90% rozlohy poldru)

"Například odmítají každou nabídnutou náhradu s tím, že není kvalitní," uvedl mluvčí Povodí Labe Václav Jirásek."Obávám se, že někteří by nebyli spokojeni s žádnou naší nabídkou. Svých pozemků se zkrátka vzdát nechtějí," míní.

Poslanec ODS: Ruce zvedáme neradi

V budoucnu možná půjde neposlušné vlastníky umlčet. Do druhého čtení v poslanecké sněmovně míří takzvaná povodňová novela vodního zákona, která umožňuje vyvlastnění pozemků pod hrázemi poldrů.

"V citlivé otázce vyvlastňování nezvedají poslanci ruku rádi, nicméně je to v souladu s ústavou," řekl o novele poslanec Václav Mencl (ODS).

Do roku 2012 má být na protipovodňová opatření k dispozici patnáct miliard korun z Evropské unie. Majetkové tahanice jim stojí v cestě.

Jirásek přiznal, že vlastníci pozemků v Mělčanech jsou typickým příkladem lidí, u nichž by vyvlastnění připadalo v úvahu.

Retenční prostor, ať už by to byl suchý poldr nebo vodní nádrž, by před velkou vodou ochránil nejen Dobrušku, ale celé území až k Třebechovicím na jedné a k Českému Meziříčí na druhé straně.

Ochrana tak velkého území již je podle Jiráska bezesporu veřejným zájmem. O nádrži či poldru u Mělčan se intenzivně jedná od ničivé povodně v roce 1998.

V celém rychnovském okrese tehdy napočítali šest lidských obětí, třicet poničených obcí a škody za dvě miliardy korun. Mezi nejpostiženější obce patřila právě Dobruška a její nejbližší sousedé.

Uherské Hradiště: 120 vlastníků proti

Poldry se po ničivých povodních v roce devadesát sedm staly fenoménem. Jsou to suché nádrže, ze kterých se povodňová voda po opadnutí vrací do koryta řeky.

"Je to přírodě blízké, technicky nenáročné řešení. Jeho úskalím je však to, že se vždy dotýká majetku fyzických i právnických osob," nastínil problémy vodohospodářů Daniel Pokorný z Ministerstva zemědělství.

Například v Uherském Hradišti odmítlo obětovat svou půdu poldru sto dvacet z přibližně sedmi set vlastníků pozemků.

"Projekt musel být úplně přepracován. Mohli jsme pouze navýšit hráze a zbudovat některé nové. Na místě poldru je záplavové území podobného rozměru ovšem s mnohem menší retencí," uvedl David Fína z uherskohradišťského Povodí Moravy.

Ráječtí: Ochráníme cizí za své peníze

Poldr na svém území odmítli i zastupitelé Rájce-Jestřebí. Nezahrnuli jej do územního plánu obce. Tím jeho stavbu zablokovali a vlastníci se tu o svou půdu zatím bát nemusí.

"I kdyby existoval insitut vyvlastnění, jsme limitováni vůlí obce," vysvětlila Karin Kovářová z investičního útvaru Povodí Moravy, proč dostal projekt poldru v Rájci-Jestřebí stopku.

Zastupitelé ho odmítli už před čtyřmi lety a jejich názor se nemění. "Chránili bychom sousední obce a města a sami z toho nic neměli," popisuje starosta Rájce-Jestřebí Pavel Perout, co vedlo Rájecké k odmítnutí poldru.

Odtékající voda by prý putovala městskou kanalizací. Její čištění by Ráječtí platili sami. Sousedé, které by před povodní ochránili, nechtějí dát ani korunu.

Proti poldru toho Ráječtí mají více. Bojí se komárů, nechtějí obětovat svou nejúrodnější půdu ani alej, kam chodí na procházky.

"Pokud by měla vejít v platnost novela, kterou by někdo zasahoval do těchto záležitostí, bránili bychom se," říká starosta.

Efekt pouze umravňující

"Co se týče vyvlastnění, lidé by si ho neměli vykládat tak, že o něco okamžitě přijdou. Tak jednoduché to v našem právním systému není," namítá na obavy vlastníků pozemků vodohospodář Jirásek.

Jestliže by totiž povodňová novela vešla v platnost a Povodí ji proti vlastníkům pozemků v Mělřanech využilo, neznamenalo by to, že by všichni okamžitě přišli o půdu a nemovitosti.

Proti rozhodnutí o vyvlastnění by mohli podat odvolání a následně i soudní žalobu. Po dobu, po kterou by se táhl soudní spor, by na jejich pozemky nemohl nikdo sáhnout.

"Takže bychom třeba několik let nemohli začít stavět. Kdyby mezitím skončilo období, ve kterém je možné čerpat evropské peníze, projekt bychom nemohli uskutečnit," popsal Jirásek.

Vyvlastnění tak bude mít spíše "umravňující efekt", říká Jirásek. "Lidé si pod jeho hrozbou možná uvědomí, že jejich přehnané požadavky nejsou normální," dodal.

autor: Lenka Smyčková, spolupracovnice Aktuálně.cz | 10. 3. 2008

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama