Komentář - Minulý týden prezident Miloš Zeman podepsal 15 nových velvyslanců. Pracovat budou v zemích Afriky, Polsku, Dánsku, Portugalsku, Lucembursku. To je fofr. Na celé měsíce výměny ambasadorů zatuhly, hlava státu trucovala a bývalý ministr zahraničí Karel Schwarzenberg (TOP 09) ukázal, že je úplně stejně "zaťafávací" a neuhne a neuhne. Jakmile si prezident našel svého ministra, člověka, který ho poslouchá, který se nezpěčuje majestátu, vše jede jak po drátkách.
Proč těchto 15 (není jich ve skutečnosti tolik, to číslo nabobtnalo díky "přiakreditacím", kdy jeden velvyslanec pokrývá více zemí najednou) Miloš Zeman nepodepsal už v době, kdy byl ministrem Karel Schwarzenberg? Měl s někým z nich problém? Nikoli. Podepsal je všechny. Sám řekl ČTK, že neměl pochybnosti o jejich schopnostech. Mluvčí vlády Hana Burianová veřejnosti jasně sdělila: "Jedná se o velvyslance navržené bývalým ministrem zahraničních věcí Karlem Schwarzenbergem a schválené vládou premiéra Petra Nečase."
Vždy především ve svůj prospěch
Takže minimálně tito noví velvyslanci se stali rukojmím Hradu, lidmi, kteří sloužili jako vydírací nástroj Zemana, jako páka na Černín a jeho tehdejšího pána. Neexistoval žádný důvod, aby nebyli podepsáni. Prošli výběrovým řízením ministerstva zahraničí, vláda na ně kývla, jen Zeman je blokoval. Je zcela jasné, že se mstil svému soupeři z volební kampaně (kterého v ní osočoval a očerňoval, nikoli že by to bylo naopak). Motivem byla msta, nikoli zájem státu.
To je pro Miloše Zemana bohužel naprosto typické. Dělá dobré i špatné věci (za dobrou věc mnozí kupříkladu považují podporu pravicovými politiky proklínaného vrchního státního zástupce v Olomouci Ivo Ištvana), ale vždy především ve svůj prospěch, aby to jemu pomohlo, ne nám.
Mnozí teď přikyvují: Tak vidíte, to je státník, ten Zeman, podepsal velvyslance, ne že ne nepodepsal, kabrňák. - Ale ony ty podpisy svědčí o pravém opaku.
Podle informací z ministerstva zahraničí Zeman podepsal zhruba polovinu ambasadorů, které navrhlo ministerstvo diplomacie pod Schwarzenbergem a přijala Nečasova vláda. Odsouhlasil je ještě prezident Václav Klaus a mají už i agrément. To, co podepsal Zeman, jsou pověřovací listiny, protokolární dopis na ručním papíře adresovaný prezidentovi přijímajícího státu. Za normálních (dřívějších) okolností to už nebylo součástí rozhodovacích procesů. Ty listiny ležely na Hradě několik měsíců hotové a připravené k podpisu. Dalších 7 zůstává ležet dál, nebyly v prvním zemanokole podepsány.
Odměnit svoje lidi, posílit SPOZ
Proč? Můžeme spekulovat. Se Zemanem velvyslance vybíral jeho šéf zahraničního odboru Hynek Kmoníček. To je dnes de facto český šéfdiplomat, nikoli ministr zahraničí Jan Kohout. Ten byl u výběru také, ale zjevně jen do počtu. Tato trojka tedy neprosila dalších sedm Schwarzenbergem navržených velvyslanců. Důvody? Mohou být dva základní. První: osobní nevraživosti, zřejmě především Hynka Kmoníčka, který má na "zamini" (ministerstvo zahraničí) mnoho nevyřízených účtů. Mimochodem, čistka, kterou tam rozjel Jan Kouhout, prý jde velmi hluboko, popisována je jako opanovávání porobeného území.
Druhý důvod, proč váhali u institucionálně vybraných kandidátů na ambasadory: Miloš Zeman potřebuje odměnit svoje lidi, případně posílit pozice SPOZ ve státní správě. To se děje nejen na Hradě a na úřadu vlády, ale bude se to zřejmě odehrávat i na postech velvyslanců. Smutné. Reálné.
Zeman bleskově zavedl nové poměry ve výběru velvyslanců: už je nebude generovat zamini, rovnovážná debata mezi Hradem a ministerstvem zahraničí končí, z Hradu se stává silné politicko-mocenské centrum. To, co úředníci MZV připravovali měsíce, teď projde ona trojka, Zeman + Kmoníček + Kohout (ten spíš jako zapisovatel) během hodiny a půl. Prosejí, vytříbí, tohle je zajímavý post, tohle nikoli a šmytec.
Jako záminka sporu mezi Zemanem a Schwarzenbergem, jak si všichni pamatujeme, posloužila uvolněná ambasáda v Bratislavě. Zeman se rozhodl, že tam místo dohodnutého a Slovákům oznámeného kariérního diplomata pošle Livii Klausovou. To bylo skutečné jádro sporu. Mnohem menší půtka se vedla o Moskvu, kam Zeman cpal bývalého kosmonauta a dnes europoslance za KSČM Vladimíra Remka. Zamini, a to je smutný fakt, nemělo silnou, kvalitní osobnost, kterou by chtělo vyslat do Ruska. Remek byl se zaťatými zuby přijatelný i pro Schwarzenberga.
Stupeň tajné pro Klausovou
Ale Livia Klausová, manželka exprezidenta Václava Klause, to je jasná ukázka Zemanova klientelismu. Je Zemanovou „klientkou". Podpořila Zemana ve volbě na Hrad, stejně tak to dělal Václav Klaus. Po volbě si Klaus uvědomil, že jeho plány se (díky klientelisticky pojaté amnestii) mění, že věci nepůjdou tak, jak chtěl (a jak chtěl i Zeman). A tak zřejmě sám přišel za Zemanem s návrhem, ať paní Klausovou pošle do Bratislavy. Nic na tom neměnil fakt, že Klaus už nominovaného diplomata Jaromíra Plíška v Bratislavě představil.
Kvůli Klausové Zeman zcela bezohledně zablokoval proces jmenování velvyslanců, počkal si na vhodnou situaci. Nyní už jeho klientku prověřuje Národní bezpečnostní úřad na stupeň tajné. (To musí být velmi zajímavé prověřování.) Česká ambasáda na Slovensku čeká, až bude prověrka vyřízena. Ale jistě to půjde rychle, NBÚ asi chápe, co se od něj čeká.
Státní zástupce Ivo Ištvan v ČT mluvil o tom, že policie vyšetřuje klientelistickou síť. A že díky této klientelistické síti a jejím kontaktům byla policie i žaloba dlouhá léta bezzubá a k ničemu. Teď ho podpořil prezident, který sám má své klienty, které prosazuje. Musí to být pro tohoto akurátního státního zástupce hořká pilulka.
Můžeme konstatovat: ministerstvo zahraničí je Zemanovo. Jeho velvyslancem tam je Hynek Kmoníček. A funguje tam jako velvyslanec vyšší moci, jemuž se neodmlouvá. Zemanodemokracie. Zemanodiplomacie.
