Kdo byl majitelem, který ho do dal dražby, nechce jednatel aukční síně 1. Art Consulting Jiří Rybář prozradit. Zřejmé ale je, že již od loňska se na českém trhu objevují středověké dokumenty a podle Kocandy lze další očekávat. I proto, že se cena, za níž se prodají, zvyšuje.

V únoru se v aukci stejné aukční síně objevil rukopis spojený s Janem Husem, vyvolával se za pět milionů korun a NK jej také chtěla koupit. Podle informací ČTK ale měla od ministerstva kultury limit šest milionů korun, dílo tak získal soukromý sběratel za více než sedm milionů.

I poučena touto aukcí NK požádala o peníze ministerstvo znovu a dostala více. "Cena se určuje individuálně. U takových artefaktů nelze v podstatě určit žádnou tržní cenu," řekl Kocanda.

Odborníci při žádosti o dotaci vycházejí z toho, na kolik je důležité mít dokument ve sbírkách státu. Strategie před aukcí je podle něj zájem státu udržet v tajnosti.

Loni koupila v aukci Karlova univerzita pravděpodobně ze stejného zdroje listiny ze 14. století, které se váží k jejímu založení. Cenu neuvedla, nedávno prorektor UK Jan Royt při jiné příležitosti řekl, že stály 20 milionů. Uvedl ale také, že zástupcům UK v aukční síni, řekl, aby je koupili třeba za 80 milionů. "Takové věci se prostě neobjevují," řekl.

Dobrá práce, pochválil Staněk

"Je to dobrá práce Národní knihovny, která mapuje trh a aukční projekty, které se objevují nejen na našem území," řekl ministr kultury Antonín Staněk (ČSSD).

"Možná kdybychom měli nějakou jistotu kolem Vyšebrodu, mohlo se to koupit na aukci a nemuseli jsme to teď řešit složitou cestou," uvedl v narážce na požadavek Národní galerie Praha na dotaci 65 milionů korun na deskový obraz pravděpodobně od Mistra Vyšebrodského oltáře. Ten se v zahraniční aukci nabízel za 110 tisíc eur (2,8 milionu korun), nebylo ale jisté autorství, které se prokázalo později.

Notářský instrument posílí podle Kocandy historické fondy NK. "NK plní mnoho rolí, ale jedna z těch nejpodstatnějších je uchovávat národní kulturní dědictví, které máme. Pro mě historické fondy představují výkladní skříň Národní knihovny," řekl Kocanda.

Přes tento příměr ale kromě plánované výstavy nebude pergamen vystaven ve vitríně, ale uložen do trezoru podobně jako jiné rukopisy, prvotisky a staré tisky. Pergamen je podle odborníků ve velmi dobrém stavu. Může za to materiál, který paradoxně přes své stáří je zachovalý, zatímco knihovnu trápí životnost tisíců svazků z 19. století, k jejichž výrobě byl použit tzv. kyselý papír a jež se musejí nákladně odkyselovat.