Praha – Celou svou kariéru se profesor Jiří Forejt ve svém výzkumu zaměřuje na jednu z nejzákladnějších otázek ˜– jak vznikají nové biologické druhy. Odpovědi se dobírá hlavně na Ústavu molekulární genetiky AV, v oddělení myší genomiky, které řídí.
Nyní se mu má dostat jedné z největších českých vědeckých poct – vládní rada pro výzkum, vývoj a inovace jej zvolila jako kandidáta na cenu Česká hlava. Ta se čtrnáctým rokem uděluje za mimořádné celoživotní výsledky v oblasti výzkumu a vývoje a její laureáti dostávají jako odměnu milion korun. Loni se například na seznam nositelů prestižního ocenění připsal český anglista a shakespearolog Martin Hilský, cenu dříve získal také třeba světoznámý chemik Antonín Holý, který by tento týden oslavil osmdesát let.
Volbu ještě musí schválit vláda, ocenění se zpravidla uděluje v prosinci. Podle lidoveckého předsedy a zároveň místopředsedy vlády pro vědu, výzkum a inovace Pavla Bělobrádka (KDU-ČSL) šlo o poměrně jasnou volbu. Jeho rada vybírala z osmi kandidátů napříč vědními obory.
“Profesor Forejt je světové uznávaným odborníkem v oboru myší genomiky. Myš je modelový organismus blízký člověku a výsledky výzkumu jsou využívané i v oblasti lidské genetiky,” komentoval volbu Bělobrádek s tím, že Forejtův výzkum takzvané hybridní sterility, tedy mechanismu umožňujícího vznik nových biologických druhů, pomohl problém, který vědci řeší desítky let, celosvětově objasnit.
Profesor Jiří Forejt má za sebou víc než stovku odborných publikacích, některé vyšly i v nejprestižnějších světových vědeckých časopisech, jako je Nature nebo Science. Jako hostující profesor působil také na americké Princetonské univerzitě.
