Praha - Poslanec ČSSD dostal ránu do obličeje na mítinku strany v Brně Žabovřeskách.
Tak měla "správně" vypadat informace o včerejším útoku na Bohuslava Sobotku - tedy za předpokladu, že by média striktně dodržovala takzvaný náhubkový zákon. Zakazuje zveřejňovat identitu oběti trestného činu.
Přesto o napadení konkrétního politika ČSSD vědí všichni. Zdaleka ne jen vinou médií.
Jméno oběti ve velkém zveřejňují i samotní politici, z jejichž hlav buď nápad na náhubkový zákon vzešel, nebo pro něj zvedli ruku.
Že by několik minut po útoku měli písemný souhlas od Bohuslava Sobotky, který právě mířil (nejspíš) s otřesem mozku do nemocnice, je velmi nepravděpodobné.
"Surový fyzický útok (rána pěstí do obličeje) na prvního místopředsedu ČSSD Bohuslava Sobotku při mítinku považuji za bezprecedentní vyvrcholení nenávistné kampaně vůči ČSSD," zveřejňuje na internetových stránkách sociální demokracie.
Jak to mělo vypadat
- Zákon říká, že nikdo nesmí bez písemného souhlasu oběti trestného činu zveřejnit jakékoli informace, které by vedly k její identifikaci.
- V případě Bohuslava Sobotky proto není možné zveřejnit ani iniciály B. S., protože ČSSD už jiného poslance se stejnými iniciálami nemá. Nelze ani zveřejnit funkci, protože by šlo o vodítko k tomu, kdo oběť je.
- Správná je tedy tato varianta: Poslanec ČSSD dostal ránu do obličeje na mítinku strany v Brně Žabovřeskách
ODS vyjadřuje ještě ve středu večer účast. Identitu oběti v prohlášení předsedy Petra Nečase zveřejní rovněž: "Odsuzuji útok na místopředsedu ČSSD Bohuslava Sobotku, považuji ho za nepřijatelný a vyjadřuji panu Sobotkovi svou lidskou a občanskou sounáležitost."
Atentát na prezidenta tabu?
Právě případ atentátu nebo napadení politika často novináři zmiňovali jako argument proti přijetí novely trestního zákona a trestního řádu, pro kterou se vžilo označení "náhubkový zákon".
"Kdyby byl spáchán atentát na prezidenta, tak my to nesmíme vědět podle tohoto zákona. Čili budou vlát vlajky, vlajky na půl žerdi na budovách a my nebudeme smět vědět, že na Václava Klause někdo vystřelil a postřelil ho," ptal se například ve vysílání Českého rozhlasu publicista Josef Klíma.
Zda se bude mnohonásobným porušením náhubkového zákona v případu místopředsedy ČSSD Sobotky zabývat Úřad na ochranu osobních údajů, zatím není jasné. Většinou jedná, až pokud dostane podnět z venčí.
Jednou už každopádně vydavatele potrestal. Vydavatelství VLP dostalo v dubnu pokutu 3 000 korun za zveřejnění informace o ženě, která se na Kroměřížsku stala obětí loupežného přepadení.
Zmírnění náhubku? Nejdříve po volbách
Vláda premiéra Jana Fischera i poslanci za Stranu zelených se ve sněmovně snažili náhubkový zákon změnit - zatím bez úspěchu.
Podstatou změny je, že by v zákoně bylo explicitně uvedeno, že pokud novinář zákon nedodrží ve veřejném zájmu, nemůže být potrestán. Týkalo by se to, jak zveřejnění identity oběti, tak zveřejňování policejních odposlechů. Podle některých výkladů ale takové právo zajišťuje už samotná ústava.
Většina poslanců každopádně není změně příliš nakloněna. Zákonodárci v polovině dubna odmítli zařadit novelu "náhubkového" zákona jako pevný bod další schůze a velmi pravděpodobně novela nebude do voleb schválena.
