Na znalce bude zase spoleh, ty špatné vyškrtneme, říká o návrhu zákona ministr Pelikán

Martin Ťopek Martin Ťopek
5. 5. 2016 11:17
Ministr spravedlnosti Robert Pelikán představil návrh nového zákona o soudních znalcích a předkladatelích. Slibuje si od něj ukončení komerčního chování odborných znalců, kteří v současné době vyhotovují posudky ve prospěch těch, co si je objednají.
Robert Pelikán
Robert Pelikán | Foto: Radek Bartoníček

Praha - Český soudní systém využívá šedesát let starý zákon o soudních znalcích a odborných posudcích. Podle ministra spravedlnosti Roberta Pelikána byl zákon sice vhodný v době, kdy jediným zadavatelem práce znalců byl stát, dnes je však již nepoužitelný a protiřečící si posudky se staly běžnou součástí soudních sporů. Pro znalce a tlumočníky proto chystá zpřísnění podmínek, náročné testy a pravidelné kontroly. 

"Je to změna, kterou potřebujeme už dobrých 25 let. Výsledkem je to, co se často objevuje i v médiích, že znalecké posudky jsou velmi málo spolehlivé a často si každá strana nese svůj posudek. Každý přitom říká něco jiného, pak přijde třetí posudek a nikdo neví, čemu věřit. Právo je přitom bytostně závislé na odborném vyjádření k danému případu," uvedl Pelikán. 

Přestože je návrh zákona zároveň kritikou mířenou do řad soudních znalců, i ti jej vítají. Podle předsedy Unie soudních znalců Jiřího Kutáče totiž jejich sdružení souhlasí s názorem, že řada odborných posudků u soudu je tendečních. Samozřejmě ve prospěch toho, kdo si je zadal a následně zaplatil.

"I my proto prosazujeme pravidelné vzdělávání a to i z hlediska prevence a znalosti právní odpovědnosti," uvedl předseda Unie soudních znalců Kutáč. Dodal, že vítá každou změnu, která povede ke zlepšení současné situace a tedy i navrhovaný zákon.

Sám, coby znalec v oboru ochrany před bleskem a přepětím zažil, jak dva znalci dokázali svými posudky "přebít" jeden původní a následně soud odsoudil nevinného člověka.  

Posudky si protiřečí i v nejzávažnějších případech

Jsou ale i mnohem známější případy. Stačí vzpomenout, jak složitě hledal soud pravdu v případě lobbisty a podnikatele Romana Janouška. Ten v roce 2012 na křižovatce úmyslně najel svým autem do ženy, jejíž vůz předtím naboural. Jeden ze znalců v jeho případě je podezřelý, že předložil hrubě zkreslený posudek Janouškovy nehody. Teď mu hrozí až tři roky vězení a také zákaz činnosti.

Podobný posudková anabáze se táhla případem Petra Kramného, obviněného z vraždy z manželky a dcery během dovolené v Egyptě v roce 2013. Zatímco posudky pořízené Kramného obhájci mluvily o otravě z jídla, státní zástupce předal soudu posudek o tom, že Kramný zabil svou rodinu elektrickým proudem. 

Znalci obou stran se pak vzájemně napadali z diletantismu, uspěchanosti nebo nedostatečných znalostí. Tomu všemu by měl nový zákona zamezit. 

Znalcem jen po přísném výběru a pravidelných zkouškách

Zásadní změnou by měly být přísné zkoušky každého uchazeče o zařazení do seznamu odborných znalců. Testy by přitom každý musel skládat nejen z daného oboru, ale i ze všeobecných právních znalostí, aby například věděl, jak se chovat u soudu. 

"Zároveň vzniknou poradní sbory pro všechny systematické obory a každého znalce jednou za pět let přezkoumají. Posoudí jeho tři náhodně vybrané posudky, zdali jsou v souladu s lege artis, a při závažných chybách to může skončit až vyškrtnutím znalce ze znaleckých seznamů," doplnil Pelikán. 

Unie chce jít v dané věci ještě dál a chce prosadit pozměňovací návrh, aby byli znalci a tlumočníci zároveň povinni se dále celoživotně vzdělávat. "Měli by umět doložit, že jim v daném oboru takzvaně neujel vlak," dodal Kutáč.

Ministr navrhuje zvýšit hodinovou odměnu pro znalce ze současných 150 až 300 na 300 až 550 korun. I to by podle ministra mělo napravit současný neutěšený stav odborných posudků při soudních líčeních, kdy mimo jiné chyběla i kontrola znalců ze strany samotného ministerstva.

"Ministerstvo jen zkoumalo, zdali je razítko dostatečně kulaté a stužka dostatečně pruhovaná. Tím jsme při zkoumání skončili. Teď věřím, že do několika let bude opět spolehnutí na kulaté razítko na konci rozsudku," shrnul Pelikán.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 1 minutou

Koalice Spolu navrhuje, aby šéf BIS Koudelka dostal státní vyznamenání

Koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL a TOP 09) navrhuje, aby ředitel Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka obdržel státní vyznamenání. Chce tím ocenit práci kontrarozvědky pro českou bezpečnost, informovalo uskupení v tiskové zprávě. Medaile Za zásluhy by byla podle nich adekvátním oceněním i za zvládnutí situace v posledních dnech, kdy vyšly najevo informace o zapojení ruských agentů do výbuchu muničního skladu ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014.

Koudelka podle koalice Spolu nynější situaci, která vyústila v diplomatickou krizi mezi ČR a Ruskem, zvládl bravurně, i když byl vystaven "různým tlakům a zájmům ze strany zahraničních i domácích spolupracovníků cizích mocností". "Ředitel BIS Koudelka je člověk, který slouží občanům této země s plným nasazením. Dělá práci, o které se většinou vůbec nedozvíme, ale přesto je pro naši bezpečnost naprosto zásadní," uvedl v tiskové zprávě předseda lidovců Marian Jurečka.

Zeman činnost BIS a Koudelky dlouhodobě kritizuje, šéfa kontrarozvědky pětkrát odmítl jmenovat generálem. Premiér Andrej Babiš (ANO) tento týden uvedl, že kabinet opět navrhne Koudelkovo povýšení do hodnosti generála. Vláda o tom bude rozhodovat v pondělí. Rovněž udělování státních vyznamenání patří mezi pravomoci prezidenta.

Aktualizováno před 46 minutami

Inspekce obvinila tři policejní důstojníky z vynášení informací podnikatelům

Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) obvinila tři policejní důstojníky kvůli rozsáhlému úniku informací. Podle inspekce movitým podnikatelům poskytovali informace o tom, zda jsou tyto osoby, případně jimi ovládané společnosti, prověřované. Kromě tří policejních důstojníků v činné službě byli obviněni i dva bývalí policisté, jeden civilista a jedna firma. Na webu GIBS o tom v pátek informovala její mluvčí Ivana Nguyenová. Dozor nad vyšetřováním případu má Vrchní státní zastupitelství v Olomouci.

Podle České televize a Českého rozhlasu případ souvisí s kauzou lobbisty Tomáše Horáčka, který je stíhán za korupci při zadávání nemocničních zakázek.

V případě získání informací o policejním prověřování z neveřejných evidencí mohli podnikatelé ovlivnit trestní řízení ve svůj prospěch nebo dosáhnout zmaření jednotlivých úkonů. "Podnikatelé za poskytování této 'ochrany' zaplatili minimálně jeden milion korun," uvedla Nguyenová.

Dva ze tří obviněných důstojníků slouží v ostravské expozituře Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ). Třetí u hospodářské kriminální policie na krajském policejním ředitelství Moravskoslezského kraje. Obviněny byly i čtyři další osoby, z toho dva bývalí policisté a jedna právnická osoba. Všichni jsou stíháni na svobodě.

Stíhání proti nim je vedeno kvůli neoprávněnému přístupu k počítačovému systému a nosičům informací, zneužití pravomoci úřední osoby, přijetí úplatku a podplacení. V případě pravomocného rozsudku hrozí obviněným tři roky až deset let vězení.

Podle zdrojů webu iROZHLAS.cz stíhaní policisté Horáčkovi poskytovali informace z interních databází, informovali ho o připravovaných zásazích a údajně ho vedli jako informátora. Mezi obviněnými jsou podle serveru soukromí detektivové, kteří Horáčkovi zajišťovali například ochranu proti odposlechům.

Zdroj: ČTK
Další zprávy