Praha - Úřady práce nevyplácejí podle studie vládní Agentury pro sociální začleňování doplatky na bydlení v celé zemi jednotně. Někdy se tak lidé v tísni stěhují za vyššími dávkami, těmi pak platí za předražené ubytování.
Příspěvky od státu putují většinou přímo na účty majitelů ubytoven. Stanovení stropu na doplatky na bydlení nemělo na ceny podstatný vliv a "obchod s chudobou" neomezilo. Uvádí to zpráva z výzkumu, kterou agentura poskytla ČTK.
I když se výzkum zaměřil jen na jihočeské Větřní, podle autorů podobná situace panuje i jinde v republice. Zjištění proto mohou být obecnější.
Ve Větřní se 4000 obyvateli funguje šest ubytoven, žijí v nich převážně Romové. Sestěhovali se do nich obvykle z větších měst Jihočeského kraje.
Zatímco v roce 1999 tu žilo asi 240 Romů, teď je jich 350 až 400. Podle studie jsou jejich šance na získání přijatelného bydlení nízké. Ze 73 sledovaných osob v posledních letech dostaly obecní byt jen tři.
Všichni lidé z ubytoven pobírali některou z dávek v hmotné nouzi - doplatek na bydlení, mimořádnou pomoc či příspěvek na živobytí.
Podívejte se, jak funguje byznys s chudobou:
Většina ubytovaných hradila bydlení právě z doplatku od státu. Úřady práce obvykle zasílaly peníze rovnou na účet majitelů ubytovny, ukázal výzkum. Podle autorů je řešením zabránit výnosnosti tohoto "obchodu s chudobou".
Podle zjištění v jedné z ubytoven platila čtyřčlenná rodina za 48 metrů čtverečních s poplatky asi 10 800 měsíčně. Jinde to bylo ale i víc.
Pronájem bytu o velikosti 65 metrů čtverečních by podle mapy nájemného, kterou sestavilo ministerstvo pro místní rozvoj, měl stát maximálně 5499 korun. Stejně velký obecní byt vyjde ve Větřní bez služeb na 2294 korun, méně kvalitní pak na 1982 korun, uvádí zpráva.
Úřad práce proplácel asi 80 procent z částky, která byla ve smlouvě na ubytování. Zbytek většina lidí hradila z dalších dávek. V jedné z ubytoven majitel do smluv napsal vyšší cenu, aby získal od úřadu "plnou sumu". Nájemníci pak už nedopláceli. Podle zjištění jindřichohradecký úřad práce dával doplatek na polovinu ceny.
"Nejednotná praxe výplaty dávek může v důsledku vést ke směřování migrace znevýhodněných rodin a jednotlivců do určitých lokalit, kde je úřad práce při výplatě dávky štědřejší," uvedli autoři zprávy. Doložili to na příkladu lidí, kteří se chtěli přestěhovat, kvůli vyšším dávkám ale zůstali ve Větřní.
Podle studie k existenci ubytoven přispívá i sociální politika, která je k majitelům "značně štědrá". Oslovení úředníci se shodli na tom, že stanovení maximálního doplatku na bydlení problém s vysokými cenami nevyřešilo.
"Systému vyplácení dávek hmotné nouze schází jednotná metodika. Zastropování doplatků na bydlení nemělo na ceny podstatný vliv," uvedli autoři. Řešení vidí v zavedení sociálního bydlení. Ubytovny za jeho článek nepovažují.
Od roku 2007 se doplatek na bydlení stanovuje podle odůvodnitelných nákladů. Po zaplacení nájmu a služeb musí zůstat částka na živobytí.
Od loňska platí strop podle velikosti města a počtu členů domácnosti. Jednotlivec tak mohl loni dostat od 4379 do 7068 korun, rodina se čtyřmi a více členy od 11 466 do 17 269 korun.
