České Budějovice - Protiromské tažení zažily jižní Čechy minulý víkend a i tuto sobotu se čeká, že bude v jihočeské metropoli rušno. Militantní radikálové sem svolali shromáždění "proti černému rasismu."
Nejde o překvapení, že se něco takového stalo, na budějovickém sídlišti Máj, protože to nabízí ideální podmínky pro vznik sociálních problémů, které se ventilují rasovými spory.
Budějovická situace - vyloučená lokalita uprostřed sociálně upadajícího sídliště, které je odděleno od zbytku města, a k tomu nejasné rozvojové plány magistrátu - se těžko hledá dokonce i v Ústeckém kraji, který je na rozdíl od jihu na takové situace zvyklý.
Gabalova zpráva
České Budějovice jsou od sedmdesátých let rozděleným městem. Jižní část tvoří městské centrum a přilehlé historické periferie, jako jsou Rožnov nebo Havlíčkova kolonie. Sever zabírají čtyři panelová sídliště, kde žije téměř 50 tisíc obyvatel, tedy polovina krajského města.
Na velkém území zastavěném paneláky se přirozeně najde kritické místo. V případě čtyř budějovických sídlišť se za hlavní problém považuje oblast zvaná místními občany "střední Volfovka", kam město začalo po roce 1989 stěhovat romské rodiny ze starší zástavby v centru. Na rizika Volfovky upozornila už vládní zpráva o sociálně vyloučených lokalitách z roku 2006, kterou vypracoval sociolog Jiří Gabal.
"Jde o uzavřený okruh tvořený bloky panelových domů. Sociálně nevyloučení obyvatelé bydlí ve stejných nebo okolních panelových domech," popsali střední Volfovku Gabalovi výzkumníci. Zdejší až dvanáctipatrové paneláky jsou nejvyšší v Jihočeském kraji.
S desítkami dalších paneláků na Máji i dalších sídlištích patří Stavebnímu bytovému družstvu České Budějovice. "Nevyloučení" nájemníci nemají v gigantickém družstvu šanci ovlivnit, koho družstevní manažeři do volných bytů nastěhují.
Srovnejte v galerii situaci v Budějovicích s tím, co se nedávno stalo v Duchcově
Před sedmi lety žilo ve Volfovce podle Gabala 250-300 "sociálně vyloučených" obyvatel, jejich počet měl podle předpovědi v příštích letech růst. "Při pokračování současného trendu by se lokalita mohla stát čistě romskou. Romy je sídliště považováno za lepší bydlení, mají tendence dále se sem přestěhovávat," napsali Gabalovi lidé. Předpověď se vyplnila.
Evropské hřiště na Máji
Budějovická radnice se snažila prostředí na Máji i dalších třech sídlištích zlepšit. Podle plánu z roku 2007 mělo za peníze z evropských fondů na pomezí sídlišť Máj, Vltava a Šumava vyrůst "nové městské subcentrum", které by zlepšilo kvalitu života ve svém okolí. Vzniknout mělo na pozemcích opuštěných kasáren Čtyři Dvory, z plánů ovšem nakonec sešlo a magistrát rozdal pozemky bývalých kasáren k volnému použití jednotlivým developerům. Na místě plánovaného subcentra byl zatím postaven hokejový stadion, staví se bytový dům, plánuje se továrna na obrábění kovů.
Magistrát přesto uskutečnil dílčí projekty. Pouze na Máji radnice investovala miliardu korun, převážně z evropských fondů. Opravila fasády všech panelových domů, u některých dostavěla balkóny, proběhly rekonstrukce chodníků a parkové zeleně, vznikla nová parkovací místa a dětská hřiště.
Zabránit sociálním či rasovým konfliktům tyto investice nedokázaly. Ironií osudu se dětská rvačka, která byla roznětkou sobotních nepokojů před týdnem, odehrála na jednom z nových hřišť v ulici M. Chlajna, jen padesát metrů od uzavřeného bloku střední Volfovky.
Úplně rozdělené město
Důvodem konfliktu není jen rozšiřování "sociálně vyloučené lokality" ve Volfovce, ale obecné zhoršování sociální situace na severních sídlištích, které se stávají vyloučenou lokalitou v rámci celých Budějovic. V dobách rostoucích ekonomických potíží reagují obyvatelé běžných panelových bytů na konflikty s romskou menšinou agresivněji. Stovky z nich přilákal dosud nevídaný pochod radikálů, kteří se vypravili Romy fyzicky napadnout.
Neexistují podrobná data, která by mapovala sociální prostředí v jednotlivých budějovických čtvrtích. Výmluvný obrázek ale dávají volební výsledky z posledních let. Rostoucí obliba levice na severních sídlištích ukazuje, že zde lidí nespokojných s ekonomickou situací přibývá.
Při prezidentské volbě volila severní sídliště Zemana v průměru 55 procenty hlasů, ve zbytku města se musel spokojit s necelými 40 procenty. Stejně zřetelná dělicí čára mezi dvěma polovinami města v Česku neexistuje.
Ještě před patnácti lety se volební statistiky na sídlišti Máj nelišily od městského centra. Od té doby se Máj posouvá doleva a při prezidentské volbě už dohnal tradičně levicové sídliště Vltava.
Text vyšel v tomto znění v sesterském deníku Aktuálně.cz Insider. Přetiskujeme jej v plném znění.
