"K tomuto kroku jsme přistoupili proto, že ve Vězeňské službě je tragický nedostatek lékařů," řekla mluvčí sboru Petra Kučerová. Dodala, že bezpečnostní sbor takto zároveň reaguje na koronavirovou situaci. V blízké budoucnosti počítá se zapojením čtyř odsouzených lékařů, a to ve vězeňských nemocnicích na pražském Pankráci a v Brně. Zda mezi nimi bude i Rath, nechtěla mluvčí komentovat.
Kučerová uvedla, že první z lékařů v úterý nastoupil ve vězeňském covidovém centru v Brně. To, že jde o bývalého poslance ODS Kotta, nepotvrdila. Sdělila ale, že specializací lékaře je ORL, což je i Kottova odbornost. "Velice nám to pomůže," podotkla.
Připomněla, že už dříve takto odsouzení lékaři ve věznicích pracovali, poslední tímto způsobem působil v 90. letech. K obnovení této praxe podle mluvčí nebylo zapotřebí změnit legislativu, bylo ale nutné vytvořit určité podmínky. "Má to svá specifika. Dotyčný odsouzený lékař bude pracovat pod vedením," řekla. Vysvětlila, že na něj bude dohlížet další lékař.
Ve výkonu trestu je podle Kučerové aktuálně deset lékařů, ne každý se ale může do práce zapojit. Bezpečnostní sbor zaměstná v oboru jen ty lékaře, kteří nebyli odsouzeni v souvislosti se svým povoláním. "Musí splňovat podmínky jako v civilním zdravotnictví s výjimkou trestní bezúhonnosti - zde platí, že jejich trestná činnost nesmí souviset s výkonem zdravotnických služeb," dodala mluvčí.
O možnost pracovat za mřížemi jako lékař už dříve projevil zájem někdejší hejtman a exministr zdravotnictví za ČSSD Rath. Vězeňská služba nicméně tehdy zastávala stanovisko, že vězeň-lékař ve svém oboru pracovat nemůže. Argumentovala legislativou, podle níž nesmí mít vězeň přístup k omamným látkám, peněžní hotovosti ani k osobním údajům. Bezpečnostní sbor ale zároveň uváděl, že hledá cesty, jak odsouzené lékaře zaměstnat ve vězeňských nemocnicích v Brně a v Praze na Pankráci.
Česká lékařská komora nezaměstnávání odsouzených lékařů dlouhodobě kritizovala, podle ní je zdravotní péče ve věznicích podfinancovaná a špatně zajištěná.