Komise doporučila předat "akční plán Vlk" ministerstvu zemědělství. Odškodnění, které zemědělci, jejichž stáda vlk napadá, je ve statisících. Škody přesahují miliony korun. "Škody neustále narůstají. Chovatelům trochu vadí i to, že řešení výplat trvá dlouho a dostávají poměrně nízké částky," řekl Neudörfl. V Česku žije 60 až 80 vlků.
Myslivecká komise projednala i vyhlášku o dobách lovu a jejich rozšíření. Cílem je snížit stav spárkaté zvěře. "Souvisí to se současnou situací v lesích, škodami při zalesňování a na zemědělské půdě. Snažíme se prosadit, aby myslivci měli možnost mladou zvěř do dvou let lovit celoročně, aby se stavy dařilo snižovat. Stavy se v současné době ne všude dají lovem snižovat jednoduše," řekl předseda komise.
Škody působí daňci, vysoká zvěř, mufloni i divoká prasata. Divočáky mohou již myslivci střílet celoročně, kvůli výskytu afrického moru prasat. Lesy ČR vyčíslily škody zvěří na lesních porostech za myslivecký rok 2017/2018 na 19 milionů korun.
Odškodnění za hraboše
Myslivecká komise také doporučí Agrární komoře, aby ministerstvo zemědělství odškodnilo zemědělce, které nejvíce postihla kalamita hrabošů. V Jihomoravském kraji byla v jedné z oblastí podle Neudörfla škoda asi 100 milionů korun.
"Je třeba to zohlednit i při zakládání nové úrody. Tam, kde je katastrofální situace s výskytem hrabošů, by tito zemědělci měli mít možnost požádat o výjimku na cílenou povrchovou aplikaci (jedu proti hrabošům)," řekl předseda Myslivecké komise.
V Česku je asi 5800 honiteb. Nejvíce se uloví divokých prasat, v roce 2017 to bylo 229 tisíc zvířat. Srnčí zvěře myslivci ulovili 103 tisíc kusů, jelení téměř 28 tisíc a daňčí 23 tisíc.
