V letních měsících jsou poletující hejna much nad zemědělskými statky běžné. Nesou však s sebou mnoho negativních vlivů. Mezi ně patří mimo jiné nižší dojivost a přenos nemocí.
Podle odborníků by měli chovatelé vyzkoušet metodu biologické ochrany, která se ujala především v zahraničí. Využívá vosičky coby přirozeného mušího nepřítele. Vosičky nasazené do chovu vyhledávají kukly mouchy domácí, případně bodalky stájové, do kterých nakladou svá vajíčka. Z nich se vylíhnou larvy, které pak zahubí hostitele.
"Nejdůležitější je vždy včas začít, protože systém zabraňuje rozvoji much už na počátku. V okamžiku, kdy jsou všude hejna much, už je tento systém zbytečný," řekl proděkan Agronomické fakulty MENDELU Daniel Falta.
Tvrdí, že podle šetření mezi českými chovateli je pokles dojivosti kvůli přemnožení much v průměru 0,68 litru mléka na krávu denně. "To je obrovská ztráta. V penězích ji vyčíslují například v USA a tam jde o 2,2 miliardy amerických dolarů za rok," uvedl Falta, který se biologickou metodou zabývá již několik let.
Systém biologické ochrany se v Česku užívá již od roku 2015, kdy na něj byly určené evropské dotace z Programu rozvoje venkova. Tuto metodu však používá jen hrstka zemědělců. Ostatní využívají chemické prostředky i přesto, že se v dnešní době klade důraz na kvalitu a nezávadnost všech potravin, včetně mléka. "Systém založený na aplikaci přirozených nepřátel much je proto jednou z možností, jak tyto nároky splnit," dodal Falta.
Jsme maximálně spokojeni
S tímto systémem jsou již delší dobu spokojeni v Zemědělském podniku Ostrov nad Oslavou na Žďársku. "Používáme tuto metodu od roku 2015. Rozhodli jsme se pro biologické řešení před chemickým, přestože je dražší. Jsme maximálně spokojeni, eliminace much je výrazná," pochvaluje si Vladimír Chrást. Podle něj je biologické řešení účinnější než to chemické. "Předtím jsem otevřel auto a bylo tam veliké množství much, které na mě vylétly. Nyní se počet značně zmenšil," dodává pro Aktuálně.cz.
Systém využívají například i farmy v Hříšicích na Jindřichohradecku nebo v Unčovicích na Olomoucku.
Účinnost této metody je podle Falty přes devadesát procent. Nejlepší je ji přizpůsobit podmínkám na konkrétním místě. Kromě aplikace vosiček je podle odborníků nezbytné odstranění exkrementů, znečištěného krmiva, zbytků jídla a stojaté vody. To všechno totiž mouchy láká.
S problémem se setkávají i u chovu jiných živočišných druhů. "Kromě dojeného skotu, ustájeného celoročně ve vzdušných stájích, se systém biologické ochrany osvědčil i v chovech prasat, kde bývají rovněž obrovské problémy s mouchami," dodal Falta, podle kterého si stále více farmářů uvědomuje vztah mezi mouchami a ekonomickými ztrátami. Při použití biologické prevence se zlepšují i podmínky pro místní pracovníky. Situace, kdy například telata nejsou pod nánosem much ani vidět, jsou tak už spíše výjimkou.
