Místo zneužívání leží příspěvky na bydlení ladem. Pobírá je jen zlomek domácností

ČTK ČTK
17. 8. 2021 18:32
Příspěvky na bydlení od státu využívá jen malá část z domácností, které by na ně měly nárok. Ze seniorů je to asi desetina a z rodin s dětmi necelá třetina. Vyplývá to ze Zprávy o vyloučení z bydlení za rok 2020, kterou připravila iniciativa Za bydlení. Podle jejích expertů by právě příspěvkem mohl stát řešit část problémů s nedostupností bydlení v Česku.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Jakub Plíhal

Na příspěvek mohou dosáhnout lidé, jimž na přiměřené bydlení nestačí 30 procent příjmu a v Praze 35 procent. Za přiměřenou bytovou plochu pro jednu osobu se považuje 38 metrů čtverečních, pro dvě 52, pro tři 68 a pro čtyři a víc lidí 82 čtverečních metrů.

Podle údajů ministerstva práce úřady vyplatily letos v červnu 163 700 příspěvků na bydlení. O rok dřív jich bylo 172 500. Za první pololetí stát vydal 3,47 miliardy korun, loni za stejnou dobu 3,73 miliardy.

Podle autorů zprávy se v Česku mluví hlavně o zneužívání dávek a jejich nutné revizi. "Mnohem častějším problémem je nevyužívání než zneužívání dávek," uvedli v analýze o vyloučení z bydlení autoři.

Ve svých propočtech vycházeli z průzkumu o životních podmínkách českých domácností, který pravidelně provádí Český statistický úřad. Využili i údaje o vyplácení dávek. Podle analýzy příspěvek na bydlení pobírá asi 40 tisíc seniorských domácností. Nárok na něj by mělo ale ještě dalších asi 380 tisíc. Podporu do tisícikoruny by mohlo dostávat asi 240 tisíc domácností seniorů a seniorek, víc než 1000 korun pak asi 140 tisíc. Dávku tak využívá asi desetina lidí v důchodovém věku, kteří by na ni měli nárok.

Peníze od státu na bydlení by mohlo pobírat podle zprávy asi 220 tisíc rodin s dětmi do 18 let, podporu využívá asi 70 tisíc z nich. Ostatních domácností by pak na dávku mohlo dosáhnout asi 320 tisíc, pobírá ji ale 50 tisíc.

"Je potřeba destigmatizovat pobírání"

Autoři jako příklad uvedli čtyřčlennou rodinu s čistým příjmem 48 000 korun, která v Praze za sedmdesátimetrový třípokojový nájemní byt platí s poplatky kolem 23 200 korun. Podle expertů by měla nárok na příspěvek na bydlení asi 3400 korun měsíčně.

Analytik iniciativy Za bydlení Jan Klusáček míní, že lidé o možnosti státní podpory buď nevědí, nebo nechtějí brát dávky. Příspěvek na bydlení nepatří mezi dávky hmotné nouze, je to stejně jako rodičovská, porodné či přídavky na dětí dávka státní sociální podpory. "Je potřeba destigmatizovat pobírání. Příspěvek na bydlení je jako rodičovský příspěvek, ten lidé čerpají," řekl Klusáček.

Podle ředitele organizace Život 90 Jaroslava Lormana překážku ve využití příspěvku u seniorů představuje složitost i místo vyřizování. "Lidé se ostýchají. Celý život pracovali a mají si jít vyřizovat dávku na úřad práce. Schází pomoc s vyřízením. Nejde pak také o to dávku jen vyřídit, ale je nutné pravidelně vše dokladovat, aby na ni člověk dosáhl. Proces rozhodně není nízkoprahový. Pro starého člověka je nepřehledný," uvedl Lorman.

Podle expertů by příspěvek mohl řadě lidí problém s bydlením účinně řešit. K využívání podpory by přispěla kampaň, změny v dokládání nároku, lepší sociální práce v obcích či zřízení kontaktních míst pro bydlení, navrhují odborníci.

 

Právě se děje

Další zprávy