Praha - Nečasova "vláda boje proti korupci" se právě chystá prosadit, aby pravidla zadávání veřejných zakázek byla v Česku i nadále benevolentnější než ve většině evropských zemí.
Jde především o to, že politici a úředníci, kteří budou chtít investovat veřejné peníze, nebudou muset zdůvodňovat, jestli se jejich zakázka vyplatí.
Budou mít větší možnost vyloučit z účasti na zakázce nepohodlné firmy a zakázky s nižší hodnotou přidělovat bez kontroly spřáteleným podnikatelům.
Poslanci projednají novelu klíčového protikorupčního zákona o veřejných zakázkách ve druhém čtení na právě začínající schůzi sněmovny. Zároveň odhlasují 115 změn obsažených v komplexním pozměňovacím návrhu, kterými novelu změní ve třech důležitých parametrech.
Aktuálně.cz má návrh k dispozici, i když sněmovna plánované změny dosud nezveřejnila.
Změny v novele prosadili ministři Nečasovy vlády a autor novely, ministr Kamil Jankovský, kolegům v několika důležitých paragrafech ustoupil.
Infobox
Kde Jankovský ustoupil
- 1) Není třeba zdůvodňovat ekonomickou efektivitu zakázky, ale pouze její účelnost
- 2) Zakázka se automaticky zruší, pokud nepřijdou aspoň dvě nabídky. V původní verzi stačilo ke zrušení, pokud nepřišly tři nabídky
- 3) Není třeba předběžně oznamovat nabídku při zjednodušeném podlimitním řízení. Limit je u běžné zakázky milion korun, u stavební zakázky tři miliony korun
- 4) V oblasti obrany a bezpečnosti je možné i nadále neomezeně používat užší výběrové řízení či jednací řízení bez zveřejnění
- 5) Smlouvy s dodavateli nemusí zveřejňovat armáda, policie, zpravodajské služby a Česká národní banka
- 6) V nabídce není třeba uvádět seznam členů vedení firmy v posledních třech letech. Stačí uvést jen ty členy vedení, kteří byli v posledních třech letech zaměstnáni u zadavatele zakázky
- 7) Projektant a dodavatel stavby mohou být majetkově či personálně propojené firmy
Kde Jankovský přitvrdil
- 1) Dotovaný zadavatel musí vyhlašovat veřejnou soutěž. Do této kategorie nepatří pouze firma, která v konkrétní zakázce investuje 50 procent veřejných peněz, ale také firma, která investuje jakýkoli podíl veřejných peněz v zakázce nad 200 milionů
- 2) Energetické koncerny nesmějí přenést monopolní služby na přidruženou firmu bez výběrového řízení
Účelné jako nákup pandurů
Vypsat neužitečnou zakázku bude i nadále možné díky drobné změně v 86. paragrafu.
Podle první verze novely měl úřad veřejnou zakázku "ekonomicky odůvodnit", pozměňovacímu návrhu stačí "odůvodnit účelnost veřejné zakázky".
Zdůvodnit účelnost zakázky není složité. Účelný je například jakýkoli armádní nákup obrněných transportérů, protože se dá předpokládat, že armáda transportéry aspoň jednou využije třeba při cvičení. Na ceně přitom nezáleží.
Lepší zákon má podle expertů vládní rady NERV například Slovensko, kde se veřejné zakázky přidělují tak, aby byla zajištěna "hospodárnost a efektivnost použití veřejných zdrojů a účelné dosažení cílů". Hospodárnost, efektivnost a účelnost jsou přesné auditorské termíny.
Hospodárná může být zakázka pouze v tom případě, když se prokáže, že stejného cíle nejde dosáhnout jinými prostředky. Například obranyschopnost se spíše posílí nákupem běžných terénních vozů a vyššími platy vojáků než nákupem předražených transportérů.
Zakázka je efektivní v tom případě, když proběhne transparentní veřejná soutěž, například na již zmíněné transportéry.
Původní formulace Jankovského o "ekonomickém zdůvodnění" je sice nejasná, prováděcí předpis však mohl využít přesné termíny.
Losovačky na obraně a vnitru
Původní novela Jankovského vzala státu, krajům i městům pravomoc omezit přístup k zakázkám.
Ministři či radní mohli především vyhlásit tzv. užší výběrové řízení, kterého se smělo zúčastnit zpravidla jen pět firem pod záminkou, že se urychlí soutěž. Pokud se firem přihlásilo přece jen víc, byli nepohodlní zájemci vyřazení tzv. losovačkou.
Užší řízení chtěl Jankovský zrušit, v komplexním pozměňovacím návrhu ustoupil ministerstvu vnitra a obrany. Jejich instituce budou smět i nadále užší řízení vyhlašovat.
Stát, kraje či města také omezují počet zájemců tím, že stanovují nesplnitelné podmínky. Této praxi měl zamezit paragraf, podle kterého se musí zrušit soutěž, kam se nepřihlásí aspoň tři zájemci. Podle pozměňovacího návrhu stačí už dva soutěžící.
Zmíněné ústupky nepochybně zakázky prodraží. Premiérův poradce Jan Pavel z Vysoké školy ekonomické vypočítal, že každý nový zájemce v průměru snižuje cenu zakázky o pět procent.
Prohlédněte si video z nejznámější losovačky, tzv. karlovarské. Článek pod ní pokračuje
Podlimitní zakázky bez kontroly
Beze změny zůstal Janovského plán, podle kterého se tzv. „limit" pro většinu veřejných zakázek snižuje ze dvou milionů na polovinu. Totéž platí pro stavební zakázky, které dosud mají limit šest milionů.
Limit umožňuje definovat tzv. "podlimitní zakázky", na které se nemusí vypisovat běžné zadávací řízení a kdy je možné oslovit jen několik firem.
Česko má při srovnání se zeměmi Evropské unie třetí nejvyšší limit na běžné i stavební zakázky. Vládní rada NERV zjistila, že po očekávaném snížení bude limit pro běžné zakázky pátý nejvyšší v Evropě. Limit pro stavební zakázky bude desátý nejnižší.
Prostor pro přidělení podlimitních zakázek známým se komplexním pozměňovacím návrhem rozšířil, protože oproti původní verzi nemusí úřady předem oznamovat, že chtějí podlimitní zakázku vypsat. Případní konkurenti s úřadem spřízněných firem se tak o zakázce dozvědí až ve chvíli, kdy bude přidělena.
Střet zájmů bývalého podnikatele
Kredit Jankovského novely zákona o veřejných zakázkách snižuje změna, která na rozdíl od původní verze novely umožňuje, aby u jedné stavební zakázky sepsala projekt a provedla stavbu jedna firma, případně dvě firmy personálně či majetkově propojené.
V původní verzi byla tato kolize zakázána, protože lepší znalost projektu může stavební firmu zvýhodnit v soutěži.
