reklama
 
 

Brabec jde na ruku uhelné lobby, u jedovaté rtuti je moc tolerantní, tvrdí aktivisté

2. 5. 2019 19:21
Ministerstvo životního prostředí připravilo vyhlášku, která umožní uhelným elektrárnám odečíst si jako nejistotu měření 40 procent z naměřených hodnot rtuti a snáze tak splnit emisní limity. Podle Greenpeace a Hnutí Duha jde o perverzní obchod se zdravím Čechů. Ministerstvo ale nařčení odmítá, nová pravidla podle něj podmínky pro vypouštění rtuti do ovzduší naopak zpřísní.

"To, že s návrhem, který dovoluje více znečišťovat ovzduší rtutí, přichází ministerstvo životního prostředí, je perverzní," říká Lukáš Hrábek z Greenpeace. Nezisková organizace spolu s Hnutím Duha a Frank Bold ve společném prohlášení požaduje změnu systému, který "dává znečišťovatelům možnost škrtnout si u některých škodlivin včetně rtuti jen tak téměř polovinu naměřených emisí". 

Poukazují na to, že Česká republika je v Evropské unii na čtvrtém místě co do objemu vypouštěné rtuti. Zcela nejhorší je pak Německo, od kterého se ministerstvo rozhodlo úlevu pro velké znečišťovatele okopírovat.

Emise rtuti jsou podle ekologických organizací ostatně také jedním z důvodů, proč padesát let staré uhelné elektrárny musejí rekonstruovat bloky, které chtějí udržet v provozu. Jakékoliv úlitby v měření emisí pro provozovatele elektráren tak podle nich nejsou namístě a mohou mít dopad na neplnění limitů.

Aktivisté překrucují fakta, brání se ministerstvo

Ministerstvo se však nařčení brání, trojice neziskových organizací podle něj překrucuje fakta a manipuluje s veřejností. Poukazuje na to, že v Česku se doposud emise rtuti měří pouze jednorázovým měřením, tedy v přesně daných intervalech, zpravidla jedenkrát za rok. Od roku 2021 se však začne používat kontinuální měření, které je podle ministerstva daleko přísnější než dosavadní měření a přesněji odráží skutečnou emisní situaci.

"Ministerstvo životního prostředí tedy zavedením kontinuálního měření emisí rtuti podmínky pro provozovatele včetně uhelných elektráren zpřísňuje, což ale aktivisté zcela opomíjejí," říká Petra Roubíčková, mluvčí ministerstva.  

Vysvětlení má i pro možnost odečtení 40 procent naměřených hodnot: v roce 2021 začnou současně s novým měřením platit zcela nové limity pro emise rtuti. "Ty jsou velmi nízké, a v praxi budeme tedy měřit velmi nízké koncentrace emisí. Čím nižší hodnoty koncentrace látek se měří, tím vyšší nejistota při měření, to je fyzikální princip," vysvětluje Roubíčková.

Ekologické organizace argumentují, že pokud by ministerstvu skutečně šlo o ochranu ovzduší, mělo by naopak nejistotu měření k naměřeným hodnotám přičítat, čímž by se zajistilo, že elektrárny skutečně nevypouštějí víc rtuti, než je jim dovoleno. 

"Ministerstvo životního prostředí by mělo být tím, kdo razí princip předběžné opatrnosti z hlediska vlivů na zdraví a životní prostředí. Místo toho navrhuje pravý opak - aby výrazně nadlimitní vypouštění toxické rtuti bylo papírově v pořádku," říká Jiří Koželouh, programový ředitel Hnutí Duha.

Všímá si také, že vyhláška přichází ve chvíli, kdy se miliardář Pavel Tykač snaží u krajského úřadu vymoci výjimky z emisních limitů pro svou Elektrárnu Chvaletice po roce 2021. "I bez nově navrhované tolerance chce vypouštět 3,5násobek limitu. K tomu koupit od ČEZ a dlouhodobě provozovat největší zdroj rtuti v Česku - elektrárnu Počerady," dodává Koželouh.

Ministerstvo se však, pokud jde o toleranci u výsledků měření, odvolává i na závaznou směrnici Evropské unie, která odečítání nejistoty měření přímo předepisuje.

Směrnice skutečně stanovuje maximální hodnotu nejistoty měření pro různé polutanty v řádu 10 až 40 procent, ale rtuť mezi nimi není, stejně tak jako pro rtuť směrnice nestanovuje emisní limity, které budou zavedeny až od roku 2021. Podle ekologů je tak zavedení odečtu chyby měření u rtuti ze strany ministerstva oproti evropské legislativě nadbytečné.  

Inspirace Německem, lídrem ve znečištění rtutí

Ministerstvo se však odvolává na skutečnost, že se odpočtem nejistoty měření v případě rtuti inspirovalo v Německu. A vysvětlujete to tím, že v českých podmínkách nejsou s kontinuálním měřením žádné zkušenosti, které by mohly ujasnit, zda má být zdejší hodnota odečtu 10, 20, nebo 50 procent, jak dokonce tvrdí někteří provozovatelé uhelných elektráren.

Čtyřicetiprocentní odečet podle ministerstva navíc není vytesaný do kamene. "Je možné, a mechanismy jsou tak v tuto chvíli nastaveny, že po zavedení kontinuálního měření a získání prvních dat z reálného provozu zdrojů v České republice bude hodnota nejistoty měření v budoucnu revidována," připouští Roubíčková. 

Ekologové ale oponují tím, že v Německu platí přísnější forma vyhlášky, než kterou by se mohly řídit české podniky. Tamní znečišťovatelé totiž musí nejdříve prokázat, jakou konkrétní chybu měření jejich přístroj má a pouze přesně takovou mohou od naměřených výsledků odečíst - až do hodnoty 40 procent. "Ministerstvo si z německé legislativy vybralo jen část, která se mu hodí," říká Laura Haiselová z Frank Bold.

autor: Jakub Heller | 2. 5. 2019 19:21

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama