Ministerstvo vnitra vede špatně účetnictví, NKÚ našel chyby skoro za pět miliard

Domácí ČTK Domácí, ČTK
Aktualizováno 25. 7. 2016 8:23
Ministerstvo vnitra nevede správné a úplné účetnictví, vyplývá ze zjištění Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Ten prověřoval účetní závěrku za rok 2014 a nedostatky podle něj přesáhly 4,9 miliardy korun. "Nejvýznamnější chybou bylo, že ministerstvo vnitra nevykázalo dlouhodobé podmíněné závazky z uzavřených smluv za celkem 4,8 miliardy korun," uvedla mluvčí úřadu Olga Málková, podle níž chyby ovlivňují informace o nárocích na budoucí rozpočty. "Pokud ministerstvo chyby neopraví, nesprávnosti ovlivní účetní výkazy za Českou republiku za rok 2015," dodala.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Jiří Koťátko/Economia

Praha - Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) zjistil v účetnictví ministerstva vnitra nesprávnosti za víc než 4,9 miliardy korun. Kontroloval účetní závěrku za rok 2014. Chyby našel zejména ve vykazování závazků z uzavřených smluv a také ve vykazování majetku. Ministerstvu za kontrolované období žádné peníze nechybí, uvedla mluvčí Lucie Nováková. Dílčí chyby ministerstvo uznalo a přijalo opatření, aby se neopakovaly. Účetní legislativa ale podle něj není jednoznačná.

Kontrola jako nejvýznamnější pochybení odhalila to, že ministerstvo nevykázalo dlouhodobé podmíněné závazky z uzavřených smluv za celkem 4,8 miliardy korun. "Tyto nesprávnosti totiž ovlivňují informace o nárocích na budoucí rozpočty. Podle kontrolorů nevedlo ministerstvo vnitra správné a úplné účetnictví. Pokud ministerstvo chyby neopraví, nesprávnosti ovlivní účetní výkazy za Českou republiku za rok 2015," dodala mluvčí NKÚ Olga Málková.

Ministerstvo připustilo, že v roce 2014 nebyly závazky ze dvou smluv vykázány, náměstek ministra vnitra pro řízení sekce ekonomiky, strategií a evropských fondů Jiří Zmatlík to odůvodnil komunikační chybou. "Šlo o formální nedostatek technického charakteru, neznamená to, že by tyto finance resortu chyběly. Zavedli jsme však opatření, aby se problémy s komunikací neopakovaly," doplnil.

Ve vykazování drobného dlouhodobého majetku našel NKÚ systémové nedostatky. Systémové chyby v účetnictví objevil také u vykazování nároku na vrácení spotřební daně z lehkých topných olejů. "Ministerstvo totiž o nároku na vrácení spotřební daně účtovalo ještě předtím, než tento nárok podle zákona vznikl," upřesnila mluvčí. U vracení spotřební daně ministerstvo také nesprávně jako závazek vykázalo výsledek účtování mezi organizačními součástmi resortu.

Svůj postup při vykazování dlouhodobého majetku ministerstvo hájí. Uvedlo, že účetní pořizování majetku takzvaně přes sklad má písemně schválené od ministerstva financí. Okamžik účtování u spotřební daně z topných olejů ministerstvo podle své mluvčí uvedlo do souladu s výkladem NKÚ. Náměstek Zmatlík ovšem poukázal na to, že účetní legislativa není v některých případech dostatečně jednoznačná. "Chceme proto o této skutečnosti komunikovat při realizaci probíhající reformy účetnictví státu s ministerstvem financí," dodal.

Ministerstvo nesprávně účtovalo také například o znovuzařazení dlouhodobého majetku, o dotaci na pořízení dlouhodobého majetku, kterou poskytlo příspěvkové organizaci, nebo o závazcích z nemocenských dávek. "Některé pohledávky ministerstvo vykázalo na nesprávných účtech a teprve v roce 2014 účtovalo o pohledávkách, které vznikly v předchozích účetních obdobích," doplnila Málková.

Podle kontrolorů porušilo ministerstvo také rozpočtová pravidla. V roce 2014 totiž na příjmový účet státního rozpočtu nepřevedlo v zákonné lhůtě 401 tisíc korun z vrácené spotřební daně. NKÚ proto k finančnímu úřadu podal oznámení o porušení rozpočtové kázně.

 

Právě se děje

Další zprávy